Letošní výsledky didaktických maturitních testů jsou ve všech předmětech kromě francouzštiny oproti loňskému roku horší. U matematiky pohořelo 17 a půl procenta žáků, to je o dva procentní body víc než o rok dříve. Češtinu pak nezvládlo asi 14 procent maturantů, což je o zhruba čtyři procentní body horší výsledek.
Podle Cermatu, který testy připravuje, jsou důvody prosté. Žáci se nemohli připravovat ve školách a k maturitě šli i ti, kteří by v jiných letech ke zkoušce nebyli připuštěni. Účast byla doposud vůbec nejvyšší.
S takovým vysvětlením bychom se ale neměli spokojit. V každém z předmětů bylo neúspěšných žáků oproti loňskému roku víc jen o několik procentních bodů. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga z hnutí ANO si pochvaluje, že online výuka a příprava maturantů ve školách od 11. května zafungovala, protože výsledky jsou s předchozími roky srovnatelné, přestože se zúčastnili i ti, kteří by za normálních okolností nebyli ke zkoušce připuštěni.
Otázkou ale je, zda Cermat a ministr nesrovnávají nesrovnatelné. Například analytici společnosti EDUin Jiří Münich a Karel Gargulák spolu s předsedkyní spolku Učitelská platforma Petrou Mazancovou se shodují, že meziroční srovnání není namístě, protože obtížnost testů se v různých letech liší. Jednotné maturitní testy ve své současné podobě nám zkrátka o stavu českého vzdělávání mnoho neříkají. Spíše než hledáním zjednodušujících vysvětlení, proč máme neúspěšných maturantů v jednom roce 15 procent a ve druhém 17 procent, bychom se tedy měli zaměstnávat hledáním způsobů, jak zařídit, aby testy neověřovaly jen nadrilované informace, ale vypovídaly o skutečných schopnostech a kompetencích maturantů, a tedy i kvalitě českého školství.
O autorovi| Eliška Halaštová, halastova@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU