Německo řeší, zda je možné říkat v televizi, že turecký prezident Erdogan je kozomr…. A podle ohlasu v médiích si většina obyvatel myslí, že to možné je. Kauza, kterou odstartoval televizní satirik Böhmermann svou značně přisprostlou říkankou ostře kritizující osobu prezidenta i jeho politiku je zajímavá nejen kvůli jménu autora, které lze přeložit jako „český člověk“.
V Německu je možné stíhat za urážku cizího státníka kohokoli jen z podnětu vlády. Turecko o něj Angelu Merkelovou bryskně a oficiálně požádalo. A kancléřka má nyní trable. Může jistě vyhovět Erdoganovi, kterého nutně potřebuje, aby za ni hasil uprchlickou krizi. Jakákoli roztržka je pro ni opravdu problém. Ta básnička je fakt dost urážlivá, byť demokratický politik by měl snést hodně.
Erdogan ale není demokratický politik, a to je významné části Němců dobře známo. Stejně jako to, že se sekulární stát s významným vlivem armády pod jeho vládou proměňuje v islámský režim, i když zatím umírněný. Pokud by mu kancléřka vyšla vstříc, bude to pro ni významná politická ztráta na domácí půdě před blížícími se volbami do Bundestagu.
Plné zuby politické korektnosti
Podstatné je ale hlavně to, že německá společnost má evidentně plné zuby politické korektnosti, která proměnila v posledních letech tamní média v onen proklínaný „Lügenpresse“ zatajující před veřejností skandální události silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, protože bylo přece nekorektní zveřejňovat, že uprchlíci kradou a znásilňují.
Ono kyvadlo vychýlené na jednu stranu po puštění z rukou vylétne vysoko na straně druhé a vítána může být i taková extrémní nekorektnost, jako je sprostá básnička jednoho satirika. A trestní stíhání satirika tak bude v Německu vnímáno jako zásah proti svobodě slova a zavádění tureckých politických poměrů, zrovna v době kdy v Istanbulu hrozí zrovna v současnosti mnohaleté vězení dvěma tureckým novinářům za výkon jejich profese.
