Zkrachovalá kladenská huť Poldi dnes byla vydražena za 261 milionů korun. Podnik, který je jen částí někdejšího rozsáhlého koncernu, je od loňského prosince v konkurzu, zaměstnanci dostali výpovědi. Do veřejné dražby šly firmy Poldi a Poldi Trade, jejich hodnota je podle znaleckého posudku 180 milionů korun. Vydražitel, kterým je společnost Compagnia del mediterraneo Steel se sídlem v Brně, chce údajně co nejdříve obnovit výrobu.
Do dražby šly firmy Poldi a Poldi Trade, ohodnocené na 180 milionů korun. Nejnižší podání stanovil věřitelský výbor na 160 milionů. V dražbě svedli napínavý souboj dva uchazeči, minimální příhoz byl půl milionu. Licitátora Josefa Machů překvapilo, že účastníci tuto výši striktně dodržovali. „Spočítali jsme, že bylo učiněno více než 200 příhozů. Vlastně jenom jednou vydražitel omylem přihodil o více než 500 tisíc korun,“ uvedl Machů.
Compagnia del mediterraneo Steel by měla za podnik zaplatit do 30 dnů, tedy do 14. května. Až tak učiní, bude si moci areál převzít. „Je to vázáno na termín, kdy doplatí cenu dosaženou vydražením,“ řekl insolvenční správce Adam Sigmund. Vlastníkem pak bude zpětně ke dni dražby. Pokud částku neuhradí, změna vlastnictví se neuskuteční.
Podle údajů z obchodního rejstříku firma vznikla letos 2. března, předmětem její činnosti je správa vlastního majetku. Jednatel Stanislav Kraslavski uvedl, že jde o filiálku mezinárodní společnosti, která má v oboru zkušenosti. Budoucnost Poldi podle něj závisí na trhu. „Všichni jsme otroci trhu, ale jsme připraveni investovat do Poldi a rozjet výrobu,“ řekl Kraslavski. Výši investic neupřesnil, stejně jako počet zaměstnanců, které je třeba přijmout. Bude podle něj záležet na potřebách výroby.
Sigmund je s výsledkem spokojen, protože se podařilo o více než 100 milionů překročit vyvolávací cenu. Míní, že by se mohlo dostat i na zaměstnance, kteří nedostali mzdy. Ještě to však nelze slíbit, stále se vyhodnocují pohledávky.
Svéráz ruských investic. V Česku neuspěly ani skupiny Lukoil a Gazprom
Na dražbu se přišli podívat i někteří bývalí pracovníci. Stanislav Jung výsledek přivítal, vítězná firma už podle něj v areálu vlastní části provozu a platila za ostrahu. „Tak předpokládám, že mají zájem vyrábět ocel,“ dodal.
Další z bývalých zaměstnanců Jiří Hruška by byl rád, kdyby se vrátila někdejší sláva Poldi. „Pamatuji doby, kdy už jsme stáli a přijeli ze Siemensu a přivezli nám peníze, abychom mohli znovu nastartovat pece. My jsme odlili ingoty borové oceli, která je na schránky vyhořelého jaderného paliva, oni si to odvezli a my jsme to zase zhasli. Je to o velikých penězích, abyste mohl provozovat takový hutní podnik,“ připomněl.
Záchranu Poldi by si přál také kladenský primátor Milan Volf (Volba pro město). Za pozitivní má to, že řada místních má k hutím citový vztah, a firma by tak mohla získat erudovanou pracovní sílu. Zda se výrobu opravdu podaří obnovit, ale nechtěl odhadovat. Připomněl, že ocelárna dlouhou dobu skomírala. „Chvíli se zavírala, chvíli se neplatilo, pak se zase rozjížděla. Je to taková dlouholetá houpačka,“ dodal Volf.
Podle obchodního rejstříku dosud společnost Poldi patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru. Loni byl provoz podniku většinou zastavený. Fungování už před lety začaly komplikovat dluhy, například dodavatelům materiálů, energií a dalším, které dosáhly stovek milionů korun. Následkem bylo zpožděné vyplácení mezd i o několik měsíců.
Soud loni v březnu povolil reorganizaci, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. Pomoci měl nový investor, jednání ale nevyšla. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. V obou firmách Poldi a Poldi Trade ještě donedávna pracovalo 150 lidí.
| Někdejší chlouba českého průmyslu Poldi |
|---|
| Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny. V roce 1893 nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, patrně Leopoldiny. |
| Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala prestižní zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích. |
| Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby). |
| Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Koncern, který dával práci 20 000 lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci. |
| Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu. |
| Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem Poldi s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru. |
| Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor. |
| Loni v lednu začala ocelárna po roce fungovat v ostrém provozu, ještě v lednu byla znovu odstavena. Poté fungovala omezeně, nyní výroba stojí. Vedení firmy se nepodařilo splnit podmínky reorganizace, například splacení dluhů. Pomoci měl také nový investor, jednání ale nevyšla. |
| Loni v březnu věřitelé odhlasovali pokračování reorganizace, v listopadu dal soud firmě další lhůtu pro její splnění. V prosinci soud poslal společnost do konkurzu. Zaměstnanci dostali výpovědi. |
Čtěte také:
