Čína je největším věřitelem Spojených států. Vlastní přibližně 700 mld. USD amerických dluhopisů. Nyní se obává státního bankrotu - a požaduje záruky. Je čínský strach oprávněný? Dopad případného krachu USA si lze jen těžko představit.
Autor: Jakub Stadler
Čínská vláda žádá záruky za americký státní dluh, který financuje. A nejedná se o malou částku - čínští investoři vlastní dluhopisy v objemu 696 mld. USD. Americká vláda ale nemá moc na výběr. bude potřebovat financovat další dluhy. „Záchranné balíčky“ v objemu 787 mld. USD by měly získat potřebné finance právě z emise dluhopisů. A kdo je koupí?
Čína je aktuálně největším věřitelem Spojených států.
Graf 1: Struktura financování státního dluhu USA z listopadu 2008
Zdroj: Wikipedia.org
Se záchrannými balíčky Spojených států je spojen i deficit federálního rozpočtu. Schodek ve výši 12,5 % amerického HDP, který by měla vygenerovat americká vláda pouze během jediného roku, si lze jen obtížně představit. Stejně tak jako 1,75 bilionů USD, které představuje. Jen pro srovnání: Aktuální zadlužení Spojených států se pohybuje kolem 10 bilionů USD. Za letošní rok by tak mělo vzrůst téměř o 20 %!
Není se tedy co divit čínským obavám o bezpečnost amerických dluhopisů. Na druhou stranu je celkové zadlužení USA v poměru k HDP jen o něco málo vyšší než zadlužení Evropské unie. Bezprostřední nebezpečí státního bankrotu by tedy hrozit nemělo.
CIA uvádí ve svém Factbooku údaj odhadu za rok 2007 dluh ve výši 60,8 % HDP; proč u většiny ostatních zemí uvádí již odhad za rok 2008 a v případě USA nikoli, se můžeme jen dohadovat… Na stránkách Wikipedie je státní dluh USA uváděn za rok 2007 ve výši 9,008 bil. USD, což odpovídá 65,5 % HDP, a odhad pro rok 2008 ve výši 10,7 bil. USD, resp. 74,6 % HDP.
Navzdory rostoucímu zadlužení ale úroková míra amerických státních dluhopisů a pokladničních poukázek klesá spolu s klesajícími úrokovými sazbami FEDu. Zatímco 28. února 2008 bylo podle TreasuryDirect.gov průměrné úrokové zatížení amerického dluhu 4,683 %, o rok později, 28. února 2009, činilo jen 3,711 % (bez zahrnutí inflačně indexovaných dluhopisů).
Nízké úrokové sazby amerických vládních dluhopisů potvrzují též aktuální data ze serveru Bloomberg.com, kdy jsou kupříkladu 3měsíční pokladniční poukázky obchodovány s aktuálním ročním výnosem 0,19 % a 30leté dluhopisy s výnosem 3,67 %.
Graf 2: Výnosová křivka amerických státních dluhopisů
Zdroj: Bloomberg.com
Jenom pro srovnání: Britské státní dluhopisy se obchodují s výnosem 0,67 % (3měsíční) a 3,94 % (30leté), japonské s výnosem 0,26 % (3měsíční) a 1,98 % (30leté), německé s výnosem 0,65 % (3měsíční) a 3,92 % (30leté). Americké tedy nevynikají, nejsou oceněny zvýšeným rizikem ani měnovým ani kreditním. Kupříkladu brazilské 3měsíční vládní dluhové cenné papíry jsou jiná káva - obchodují se s aktuálním ročním výnosem 10,71 %.
Současná úroveň amerického státního dluhu není v relativních číslech tak vysoká, aby mohla vzbuzovat obavy. O něco více znepokojující je ale rychlost růstu dluhu.
Do počátku 80. let 20. století docházelo k relativnímu snižování výše zadlužení Spojených států vůči HDP, přestože absolutní výše dluhu nepatrně rostla. Snižovalo se tak zadlužení vzniklé během 2. světové války. V 80. letech ale došlo k obratu a růst dluhů nabral na síle.
Graf 3: Vývoj amerického federálního dluhu
Zdroj: Wikipedia.org
V letošním roce by mělo dojít k dalšímu dramatickému navýšení federálního dluhu díky schváleným záchranným balíčkům. Pokud by se navíc recese americké ekonomiky ukázala ve větší než očekávané síle, znamenalo by to hlubší deficit než plánovaných 12,5 % HDP - a o to větší přírůstek k aktuálnímu americkému dluhu. Vzhledem k pravidelnému zhoršování předpovědí analytiků je hlubší než očekávaná recese poměrně pravděpodobná.
Křivka vývoje objemu dluhu americké ekonomiky se začíná stále věrohodněji podobat křivce růstu cen akcií nebo nemovitostí - před splasknutím cenové bubliny. Z tohoto úhlu pohledu se nelze čínským představitelům divit, že žádají po americké vládě záruky. Vždyť zatímco při splasknutí cenové bubliny dochází „pouze“ k poklesu cen, splasknutí úvěrové „bubliny“ bývá nejčastěji řešeno státním bankrotem.
Více na Investujeme.cz.
