Zkrocení oligarchů

Z miliardářů vděčných za pomoc...

Celý podtitul: Z miliardářů vděčných za pomoc se stanou poddaní ruského státu a Vladimíra Putina

Není to poprvé ani naposled. Ruský premiér Vladimir Putin se naučil využívat svého postavení k manipulaci nejbohatších Rusů ve vlastní prospěch, už když byl prezidentem. Dnes, během finanční krize, zahájil druhou etapu frontálního útoku na ruskou oligarchii. Nechce ji zlikvidovat jako třídu, ale učinit z ní definitivně svou služku. Ideální oligarcha Putin po nástupu k moci na přelomu tisíciletí pokořil část ruských oligarchů a donutil je dělit se o majetky s Kremlem. Věděl, že pokud se má trvale udržet u moci, musí ruské boháče donutit, aby pracovali pro něho, a teprve potom kupili miliardy pro vlastní potřebu. Všichni však nepochopili, že nemá smysl se vzpouzet. Ten, kdo se odvolával na tržní zákony, svobodnou ekonomiku či dokonce na právní systém, skončil po krátkém boji s Putinem a jeho týmem buď v emigraci jako intrikán a miliardář Boris Berezovskij či mediální a ropný magnát Vladimir Gusinskij, nebo ještě hůř za ostnatým drátem – například Michail Chodorkovskij, exprezident soukromé ropné společnosti Jukos. Poté už všichni v Rusku věděli, že ani miliardy nikoho neochrání před hněvem nejvyššího vládce, pouze loajalita.
Nyní Putin využívá finanční krize a zahajuje druhé kolo předem vyhrané bitvy. Jeho sen, aby stát, rozuměj on sám, kontroloval veškerý zdánlivě soukromý byznys, se blíží absolutnímu naplnění. Dosavadní stav, kdy ruští oligarchové měli od Kremlu přesně vymezeno, co smějí, a co nesmějí, hodlá Putin změnit na systém „totálního dohledu“. I tuto čistku však někteří oligarchové přežijí. Putin pokorné magnáty potřebuje – či spíše jejich služby a miliardy. Názorným příkladem je osud slavného Romana Abramoviče, bývalého gubernátora Čukotky, dnes předsedy čukotského parlamentu a majitele několika jachet, zámků ve Velké Británii a fotbalového klubu Chelsea. Abramovič, který v důsledku krize přišel o 20,3 miliardy dolarů, měl dovoleno žít v cizině a vydělávat neuvěřitelné peníze. Stačilo, když se o ně dělil. Investoval do Čukotky, kde se ukázal jednou za půl roku, do politiky se však nepletl, opozici nepodporoval a s novináři nemluvil. Takto nějak má dle Putina vypadat ideální oligarcha. Krize však dolehla i na vyvolené. Ruské investiční trhy postihla katastrofa. Dle agentury Bloomberg se majetek 25 nejbohatších Rusů snížil za posledních pět měsíců o neuvěřitelných 160 miliard eur, což představuje 62 procent z původní hodnoty. Dle amerického prestižního časopisu Forbes patřilo ještě letos v květnu mezi stovku nejbohatších lidí na světě devatenáct Rusů. Nyní však šéfredaktor ruské verze časopisu Maxim Košulinskij tvrdí, že během roku 2009 polovina těchto boháčů v seznamu sta nejbohatších osob na světě už nebude.

Co bude dál? Ještě na jaře žil v Rusku rekordní počet 110 miliardářů, teď jich několik desítek ubude. Člověk, který má na účtech méně než sto milionů dolarů, nemá dle samých oligarchů právo se mezi bohaté počítat. Přestože ve srovnání s běžným Rusem zůstávají všichni tito lidé pohádkově bohatí, musejí odkládat nákup zámků a jachet, což je může značně znervózňovat. Navíc analytici tvrdí, že deset let užívání si ze snadno vydělávaných peněz je definitivně u konce, i když krize pomine. Je prý třeba vystřízlivět. Nejvíce je postižen Vladimir Lisin, majitel majoritního podílu ocelářské společnosti Novolipeck Steel. Další z boháčů, bývalý pracovník KGB Alexandr Lebeděv, majitel 30 procent letecké společnosti Aeroflot, si nedávno posteskl: „Dříve moje akcie byly za miliardy, teď jen za 300 milionů. Co bude dál?“ Ceny za suroviny – hlavní zdroj jejich příjmu – ve světě klesají. Byznysmeni prodávají, co mohou, a ruší již dohodnuté kontrakty. Ceny malých letadel se budou snižovat, stejně jako vil v místech, kde si oligarchové kupovali letní sídla. Některé moskevské luxusní restaurace již přestaly přijímat platební karty.

Smrtelné úvěry Většina oligarchů se orientuje na nejlukrativnější odvětví – obchodování s ropou a plynem. Právě akcie těchto podniků však dnes klesají nejrychleji. Finanční závazky vůči zahraničním bankám, v nichž si mnoho ruských oligarchů vypůjčilo nemalé částky na projekty a obří investice, se stávají neúnosnými. V předposledním říjnovém týdnu ruská centrální banka prohlásila, že společnosti musejí za každou cenu snížit dluhy vůči Západu. Dle hlavního ruského finančního ústavu by úvěry neměly koncem roku přesáhnout 30 miliard eur. Zřejmě však přesáhnou. Proto koncem příštího roku budou muset ruští oligarchové zaplatit zahraničním věřitelům 115 miliard eur. Budou na to vzhledem k trvající krizi mít? Banky také mohou ruské firmy donutit prodat najednou část akcií, aby bylo na splátky. Co se pak stane s burzou, nechce nikdo předvídat. Prostě se zhroutí.

Pomoc Děripaskovi Velké potíže se západními bankami má kdekdo. Kromě nejbohatšího muže Ruska Michaila Fridmana i jeden z nejvlivnějších ruských oligarchů Oleg Děripaska, jehož jmění se těsně před krizí odhadovalo na 28 miliard dolarů. Dle britského listu The Financial Times by měl do konce října zaplatit dvě miliardy dolarů dluhu. Mohlo by se zdát, že z 28 miliard prostě ubere pouhé dvě a žádné problémy mít nebude. Děripaska však měl stejně jako mnoho jeho kolegů velký majetek v zahraničních automobilkách a stavebních společnostech. Část podílů už musel prodat a rozhodně to nebyl výhodný obchod. Pokud by Děripaska nesplatil dluh, musí se s věřiteli podělit o čtvrtinu svého milovaného podniku a největšího producenta hliníku na světě Norilsk Nickel. Ostatně, právě na zakoupení tohoto hliníkového gigantu si vypůjčil víc, než teď dokáže splácet. Respektive jako garance půjčky byly použity akcie Norilsku, jejichž cena však od května poklesla o dramatických 75 procent.
Dne 26. října si mohl Děripaska na chvíli oddechnout. Aby se do konce měsíce vypořádal s věřiteli zastoupenými třinácti západními bankami, dostane od ruské Vněšekonombanky půjčku 2,5 miliardy dolarů. Bez posvěcení politického vedení země by však Děripaska takovou částku nezískal. Ostatně šéfem dozorčí rady Vněšekonombanky je Vladimir Putin. Ten dovolil Děripaskovi pořídit si Nornikel a teď mu ho pomůže si udržet. Zadarmo to však nebude. Vněšekonombanka totiž dostala podobných žádostí o pomoc v nouzi mnoho. Vzápětí stát, respektive premiér Putin a prezident Dmitrij Medveděv, rozhodl o vyčlenění 50 miliard dolarů na pomoc věrným oligarchům. Fakticky tím nastalo částečné nové zestátnění strategických odvětví průmyslu. Stát prostřednictvím své korporace Banka pro rozvoj již skupuje levně akcie některých společností. Na rozdíl od Děripasky je obchod pro stát velmi výhodný.

Poslední rána Kromě toho je v rezervním státním fondu 140 miliard dolarů. Přesto je jasné, že na všechny krachující oligarchy se nedostane. Putin nyní paradoxně díky krizi rozhoduje o bytí a nebytí ruských miliardářů a upevňuje svůj vliv i absolutistické postavení. Bude jedním z mála lidí, kteří v Rusku na krizi opravdu vydělají. Zavděčí si navždy oligarchy, protože je zachránil před bankrotem. Kdo však přijme od státu pomoc, musí se rozloučit se zbytkem svobody. Bude totiž muset konzultovat se státními orgány veškerá zásadní a strategická finanční rozhodnutí. A stát bude mít i právo veta. Putin se blíží ke své metě vytvořit si z boháčů poddané. Kromě toho kontrolní balík některých společností může nakonec převzít stát, tedy Putin. Zestátnění dle komunistických tradic se však neplánuje. Na to je Putin příliš velký pragmatik. Naopak, až se trh s akciemi a burzy vzpamatují, může stát své podíly privatizovat. A na tomto obchodě fantasticky vydělat.
Dle agentury Bloomberg to může být pro ruské oligarchy poslední rána, kterou nepřežijí. Respektive se z nich stane svérázná třída státem řízených, pouze formálně soukromých a nezávislých podnikatelů. Před nedávnem oligarcha Alexander Lebeděv sebral veškerou odvahu a veřejně prohlásil: „Peníze nedostane jen tak někdo.“ A dodal, že oligarchové nyní usilovně lobbují ve vládě, aby slíbená finanční pomoc přišla právě na jejich účty. Vědí, že přijdou o samostatnost a svobodu, ale druhá možnost je ještě horší – krach. Skutečný oligarcha zůstane v Rusku nakonec jen jeden – stát řízený Putinem.

Popisky:
Boris Berezovskij - Kdysi jeden z nejvlivnějších oligarchů se po nástupu Putina k moci dostával do stále větších problémů. Nakonec se zbavil významné části majetku a odešel do londýnského exilu. V Rusku byl odsouzen k šesti letům vězení za rozkrádání letecké společnosti Aeroflot. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat.
Vladimir Gusinskij - Kdysi jeden z nejmocnějších mediálních podnikatelů v Rusku. V roce 2000 byl nucen z Ruska uprchnout do Izraele poté, co byl zatčen a obviněn z finančních podvodů. Stal se prvním oligarchou, který doplatil na střet s Putinem. Nyní žije ve Španělsku. Michail Chodorkovskij - Kdysi největší akcionář a šéf bývalé ruské ropné jedničky Jukos. V roce 2005 byl odsouzen za zpronevěru a daňové úniky na osm let.

Roman Abramovič - Začínal jako obchodník s ropou, poté ovládl ropnou společnost Sibněfť, kterou v roce 2005 prodal plynárenskému monopolu Gazprom. Drží 40 procent akcií největšího ruského výrobce ocele Evraz. V roce 2003 koupil londýnský fotbalový klub Chelsea. Byl také gubernátorem Čukotky.
Oleg Děripaska - Vlastní automobilku GAZ a jeho holding Bazovyj element (Bazel) obsahuje banky, pojišťovny, aerolinky nebo stavební firmy. Základem jeho bohatství je kontrolní balík největší světové hliníkárny Rusal. Bazel vede spor o ruskou pojišťovnu Ingosstrach se skupinou PPF Investments, která spravuje peníze Petra Kellnera.
Michail Fridman - Spoluzakladatel a hlavní akcionář společnosti Alfa Group, která podniká v řadě oborů, jako je bankovnictví, potravinářství, média, ropa nebo telekomunikace. Fridman se narodil na Ukrajině, podnikat začal v Moskvě jako student.
Vladimir Lisin - Největší akcionář Novolipeckého metalurgického závodu. Jako jeden z mála ruských miliardářů podniká v oboru, který vystudoval. Píše také vědecké články. V hutnictví začínal jako slévač.