Zkrvavený, ale pořád silný

30. 9. 2008

Mnozí lidé v zámoří...

Celý podtitul: Mnozí lidé v zámoří se cítí být zrazeni krizí na Wall Streetu. Většina z nich ale očekává, že Amerika bude dál ovládat světovou ekonomiku

Pařížské bulváry jsou poměrně spolehlivým místem, kde se dá hlasitě ventilovat protiamerická nálada. A Bernard Barbry, který sám sebe označuje za anarchistu, zajisté rád vyslovuje svůj názor na americký finanční systém. „Banky si to způsobily samy a dostávají, co jim patří,“ vrčí Barbry při procházce na rušné ulici v jihozápadní Paříži. Tento novinář ve výslužbě však kupodivu nepředpovídá zhroucení Ameriky. Spojené státy, jak se domnívá, zůstanou silné a krize na Wall Streetu nepoznamená vliv Washingtonu na světové dění. „Mám rád Američany,“ prohlašuje.
Naproti tomu finanční čtvrť Tokia není tím místem, jež by se vyznačovalo přemírou sžíravé kritiky na adresu USA. Avšak někteří lidé jsou tam hodně namíchnutí poté, co viděli, jak přílišné sebevědomí wallstreetských mudrců sprovodilo ze světa miliardy dolarů majetku na burzách po celém světě. „Máme pocit, že nás zradila banka Lehman,“ říká Tecuo Išihara, úvěrový analytik společnosti Mizuho Securities z japonské metropole. „Máme pocit, že nás zradila banka Bear Stearns. Máme pocit, že nás zradily zajišťovny Fannie Mae a Freddie Mac. Máme pocit, že nás zradila americká vláda… Důvěra se může ztratit v momentě, ale její znovuzískání trvá léta.“ Zatímco svět zápolí s dopadem wallstreetských vylomenin, není nouze o zděšení, a dokonce o hněv. Avšak mezinárodní image amerického ekonomického modelu zatím prokázala úžasnou odolnost. Banka Lehman Brothers je možná v márnici a pojišťovnu AIG udržují při životě vládní finance, ale většina byznysmenů se domnívá, že Spojené státy charakterizují spíše Silicon Valley a Hollywood než někdejší dynama na Wall Streetu. Dokonce v Číně, kde v televizní stanici CCTV-2 běží každý večer speciální dvouhodinový program věnovaný finanční krizi, jsou Spojené státy pořád ještě zemí hodnou následování. „Vidím dvě Ameriky: jedna vytváří bohatství, inovace s lidmi jako Bill Gates, a tu druhou tvoří spekulanti,“ prohlašuje Wang Ťien-mao, profesor ekonomie na Čínsko-evropské mezinárodní obchodní škole v Šanghaji. „Čína by se měla více učit od Ameriky vytvářející bohatství.“ Vyhlídky oslabených Spojených států však nutí k zamyšlení. Co by mohlo zaujmout jejich místo jako maják svobodného podnikání? Nebude to Evropa, jež stále ještě mluví příliš mnoha hlasy na to, aby hrála vůdčí úlohu. Ani Čína nebo Rusko, protože jejich ekonomiky se dosud rozvíjejí a pohnutky jejich čelných představitelů jsou pochybné. Takže přitom, jak byznysmeni zkoumají sutiny na Wall Streetu a hledají nějakou alternativu, nevidí žádnou zemi, která by byla tak vstřícná k novátorům a podnikatelům – nebo by tak oplývala odbornými znalostmi. Například Ulf Mark Schneider, vrchní ředitel německé společnosti Fresenius, která poskytuje zdravotní péči, zůstává nadšeným obdivovatelem bank typu Morgan Stanley, která nedávno zvládla akvizici v Indii. „Když přijde na demokracii a svobodnou tržní ekonomiku, Spojené státy jsou stále prvotním článkem,“ říká Schneider. „Nikdo nechce zažít jeho selhání.“ Kritikům pochopitelně netrvalo dlouho, aby se snesli na mrtvolu amerických financí. Fredmund Malik, vlivný švýcarský poradce z oboru managementu, který dlouho kritizoval americké obchodní praktiky, odeslal 19. září klientům e-mail, v němž jim připomněl, že zhroucení amerického investičního bankovnictví předpověděl už v roce 2004. Jiní využívají krize, aby protlačili nějaký program. Německá kancléřka Angela Merkelová například obnovila své výzvy – které další členové skupiny G7 v minulosti z velké části ignorovali – k větší regulaci mezinárodního bankovnictví. „Současná finanční krize postrčí celý liberalizační proces dozadu,“ prohlašuje Liou Ťing, profesor finančnictví na postgraduální obchodní škole Cheung Kong v Pekingu.

KAM PŮJDOU TI NEJLEPŠÍ A NEJCHYTŘEJŠÍ? Nejčastější reakcí v zahraničí byla naprostá neochota uvěřit. Hope Chen, ředitelka v šanghajské firmě Draper Fisher Jurvetson China investující rizikový kapitál, strávila víkend 13. až 14. září bedlivým sledováním zpravodajství o krizi. „Byla jsem samozřejmě šokovaná a velmi znepokojená,“ přiznává Chen. Přesto nemá v plánu prodat dům, který vlastní u San Franciska, ani přestat posílat své dvě děti každé léto do USA. Dlouhodobým problémem pro Spojené státy možná budou postoje budoucích vládců vesmíru. Mimořádná schopnost Ameriky přitahovat nejchytřejší lidi z celého světa by mohla být narušena, kdyby ti nejnadanější lidé na zeměkouli dospěli k názoru, že středem vesmíru už není Manhattan. Pětadvacetiletá Sally Gongová, která pracuje v pekingské kanceláři jedné malé americké banky, odložila plány na postgraduální studium v USA. „V Číně je více příležitostí,“ uvádí. Pro některé lidi je zasloužený trest, jenž stihl Wall Street, výhodou: prokazuje správnost méně výnosných, ale i méně riskantních bankovních praktik v Evropě. Buď proto, že byly obezřetnější, nebo že jim svázaly ruce regulační orgány. Bankovní ústavy typu Deutsche Bank v Německu a Banco Santander ve Španělsku vypadají silně. Avšak vrchní ředitel Deutsche Bank Josef Ackermann své americké konkurenty neodepisuje. „Nesázel bych proti americkým bankám,“ píše v jednom e-mailu. „Ještě není jasné, kdo z této krize vyjde jako vítěz.“ Důležité je připomenout si, že ve většině světa se krize setkávají přinejlepším s parlamentním váháním nebo přinejhorším s neprůhledným rozhodováním jakési záhadné elity. Takže zahraniční bankéři, stejně jako občané, obdivují způsob, jakým ministr financí Henry Paulson odvrhl republikánské dogma svobodného trhu platící desítky let a slíbil stovky miliard dolarů na záchranu bankovnímu systému. „Rychlost, s jakou Amerika postupovala v posledních osmi až deseti dnech, je opravdu úžasná,“ prohlašuje Uday Kotak, místopředseda bombajské společnosti Kotak Mahindra Bank. „Myslím, že by to žádná jiná země nedokázala.“ V očích cizinců jsou Spojené státy následkem krize pokornější, ochotnější spolupracovat. Po bezmála osmi letech, kdy Bílý dům George Bushe nebyl znám mnohostranným rozhodováním, jsou zahraniční lídři příjemně překvapeni mírou, v jaké vedoucí představitelé USA dokázali každého významného činitele neustále informovat. „V posledních několika dnech jsem měla s Hankem Paulsonem několik konferenčních hovorů a každý den – i každou noc – si telefonovali naši náměstci,“ říká francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Ne každý vítá nové vůdcovské schopnosti, které teď projevuje Washington. Například Francie, Británie, Tchaj-wan, Austrálie a další země se řídily americkým rozhodnutím zastavit takzvaný short selling (krátkodobé obchody na burze se spekulací na pokles cenných papírů, pozn. red.) ke zděšení těch, kteří s takovým zákazem nesouhlasí. „Když asijské centrální banky a regulátoři cenných papírů slyšeli, že USA zakázaly short selling, nemohli uvěřit, že mají takové štěstí,“ říká Thomas Naughton, investiční ředitel pro oblast kmenových akcií v hongkongské společnosti PMA Investment Advisors. „Vždycky měli odpor k short sellingu a zákaz vydaný Komisí pro cenné papíry (SEC) velice povzbudil síly regulace.“ Mohl by to být problém: mnozí lidé se obávají, že oslabené Spojené státy sníží tlak na cizí vlády, aby daly do pořádku své vlastní systémy. Nedávné evropské reformy byly do značné míry podníceny závistí vůči americkému růstu. A odpůrci reformy v Indii možná doufají, že nesnáze Ameriky zbrzdí změnu. Raghuram Radžan, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a profesor Chicagské univerzity, vedl komisi zkoumající finanční reformy. Když Radžan předložil zjištění komise v Bombaji pouhý den či dva po ohlášení vládní záruky za banky Fannie Mae a Freddie Mac, vzpomíná si, že lidé mně říkali: ,Jsou USA tím modelem, jímž se chceme řídit?‘“

BOXY:
HLUBOKÉ KAPSY EVROPY Evropští hráči jsou v záviděníhodné formě díky obezřetnosti – nebo přísnější regulaci

HSBC Předseda: Stephen Green
Tržní hodnota: 192 mld. USD
Obvykle není známkou kvality, když se hodnota akcií nějaké společnosti sníží za rok o 3,5 procenta. Jenže v těchto zlých dobách postrčil tento výkon banku HSBC na vrchol bankovního průmyslu. Velikost pomohla HSBC, aby vydržela sníženou úvěrovou schopnost. Stejně významná je její obrovská přítomnost v Asii, která v první polovině roku tvořila dvě třetiny z 10,2 miliardy dolarů zisku banky. Ačkoli operace v USA mohly být brzdou příjmů, HSBC pohotově přistoupila k řešení problémů s podřadnými hypotékami ve svém hypotečním portfoliu. Navzdory rozměrům banky předseda Green precizuje svou strategii. Letos odprodal maloobchodní banky ve Francii, které nezapadaly do globální sítě HSBC. A v sázce na to, že nově vznikající trhy předstihnou ty rozvinuté, Green při dalších investicích v Asii spoléhá na kořeny HSBC v Hongkongu.

BANCO SANTANDER Předseda: Emilio Botín
Tržní hodnota: 96 mld. USD
Španělský bankovní dům Banco Santander, který nebyl vystaven vlivu amerických podřadných hypoték a má 71 miliard dolarů rezervního kapitálu, je schopen se proplétat troskami v globálním finančnictví. Tato firma, která se zaměřuje převážně na maloobchodní bankovnictví, pohltila 22. září britskou banku Alliance & Leicester za 2,3 miliardy dolarů a možná uvažuje o americké spořitelně Washington Mutual, která se potýká s potížemi. Od roku 1986, když Emilio Botín převzal funkci prezidenta po svém otci, Banco Santander podniká globální ofenzivu. Loni Botín koupil za 17,2 miliardy dolarů Banco Real v Brazílii, čímž se Santander stal finančním hráčem číslo jedna v Latinské Americe. Santander se však zcela nevyhnul potížím v bytové výstavbě. V posledním roce se téměř zdvojnásobily prodlevy v placení z důvodu propadu španělského a britského realitního trhu, který tvoří přibližně 75 procent úvěrového portfolia tohoto bankovního ústavu.

BARCLAYS Prezident: Robert Diamond Jr.
Tržní hodnota: 53 mld. USD
V posledním desetiletí rostla londýnská banka Barclays rychleji než většina evropských konkurentů díky divizi investičního bankovnictví Barclays Capital. Velkým hitem byla také společnost Barclays Global Investors se sídlem v San Francisku, která při správě aktiv uplatňuje kvantitativní přístup. V současnosti banka Barclays kupuje stěžejní americký podnik banky Lehman Brothers – včetně centrály neúspěšné banky o 32 podlažích na Manhattanu – za 1,75 miliardy dolarů. Na obchod s bankou Lehman a na útvary klíčového bankovnictví a řízení aktiv dohlíží Bob Diamond, rodák z Massachusetts a skalní fanoušek profesionálního baseballového klubu Boston Red Sox. I když Diamond pomohl bance Barclays k úspěchu, v poslední době se mu nevedlo. Jeho podniky jsou zodpovědné za většinu odpisů ve výši 6,7 miliardy dolarů, jež banka zaznamenala v posledních dvou letech.

DEUTSCHE BANK Předseda: Josef Ackermann
Tržní hodnota: 43 mld USD
Od roku 2002, když se Ackermann stal prvním neněmeckých vrchním ředitelem Deutsche Bank, pomohl tento rodák ze Švýcarska největší německou banku oživit. Deutsche Bank provedla akvizice na nově vznikajících trzích a stala se celosvětovým lídrem v obchodě s devizami. S novými odbornými zkušenostmi s uzavíráním obchodů se stala silnější v investičním bankovnictví a v době, kdy její konkurenti trpí, Deutsche Bank těží z dobrého jména díky obezřetnému vedení. Ani Deutsche Bank se nevyhnula finanční krizi. Od poloviny roku 2007 odepsala deset miliard dolarů, ale tato částka tvoří relativně nízkých 20 procent kmenových akcií. Teď, když je investiční bankovnictví terčem útoku na celém světě, Ackermann obnovil zaměření Deutsche Bank na Německo. Dne 12. září banka souhlasila, že zaplatí čtyři miliardy dolarů za třicetiprocentní podíl ve společnosti Postbank, která nabízí maloobchodní bankovní služby na německých poštách.

Spolupráce: Frederik Balfour, Hongkong; Chi-Chu Tschang, Peking; Mathew Mabe, Paříž; Kenji Hall, Tokio; Nandini Lakshman, Bombaj; úřední zprávy