VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRUZačátkem ledna vzniká řada nových pracovních poměrů. Firmy však mnohdy chybují při sjednávání zkušební doby. Nový zákoník práce navíc přináší určité změny. Sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat.
VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
Začátkem ledna vzniká řada nových pracovních poměrů. Firmy však mnohdy chybují při sjednávání zkušební doby. Nový zákoník práce navíc přináší určité změny.
Sjednání zkušební doby v pracovní smlouvě umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim bude pracovní poměr vyhovovat. Pokud by některá ze stran dospěla k názoru, že skutečnost nesplňuje její původní představy, může jej během zkušební doby zrušit daleko snadněji, než by tak mohla učinit později.
Hned na začátku připomeňme, že zkušební doba nevzniká automaticky ze zákona. Mají-li zaměstnavatel a zaměstnanec na zkušební době zájem, musí si ji výslovně sjednat. Nutná je písemná forma, jinak by byla taková dohoda neplatná.
MAXIMÁLNĚ NA TŘI MĚSÍCE
Zkušební doba může být sjednána nejpozději v den nástupu do práce či jmenování do funkce. Nelze ji tedy dohodnout po začátku pracovního poměru, a to ani zpětně (například když má pracovní poměr začít 1. ledna, ale ustanovení o zkušební době by obě strany podepsaly až 10. ledna, byť by si dohodly její začátek zpětně na 1. leden).
Zkušební dobu lze sjednat maximálně na tři měsíce. Je tedy možné domluvit si kratší trvání. Naopak ani nový zákoník práce neumožňuje dohodnout si delší lhůtu. Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než tři měsíce, nebylo by sice její sjednání neplatné, nehledě na smlouvu by však ze zákona skončila po třech měsících a následoval by už běžný pracovní poměr.
Nový zákoník práce nepřináší ohledně maximální délky zkušební doby žádnou změnu. Pouze upřesňuje, že musí jít nejvýše o tři měsíce „po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru“. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. V témže pracovním poměru ji lze sjednat pouze jednou. Nelze tedy nejdříve domluvit jednoměsíční zkušební dobu a ještě před vypršením této lhůty ji pak prodloužit třeba o další měsíc - a to ani kdyby bezprostředně navazovala.
Naopak není vyloučena oboustranná dohoda na předčasném zkrácení zkušební doby, pokud se například zaměstnavatel již definitivně rozhodl, že zaměstnance přijme natrvalo.
JINÉ POČÍTÁNÍ ČASU
Drobná změna se však týká termínu, kdy zkušební doba skončí. Dosavadní zákoník práce hovořil o době, nikoliv o lhůtě. Jestliže tedy pracovní poměr vznikl například 4. září s tříměsíční zkušební dobou, jejím posledním dnem byl 3. prosinec.
Oproti tomu nový zákoník práce odkazuje ohledně počítání času na § 122 občanského zákoníku. Jestliže pracovní poměr vznikne 2. ledna s tříměsíční zkušební dobou, jejím posledním dnem zkušební doby bude „až“ 2. duben. (Nový zákoník sice odkazuje na právnický termín „lhůta“, přitom ale nezměnil samotný pojem „zkušební doba“.)
POZOR NA PŘEKÁŽKY V PRÁCI
Podle dosavadního zákoníku práce se do zkušební doby započítávala (v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů) doba překážek v práci, kvůli nimž zaměstnanec nemůže konat práci. Takovou typickou překážkou je nemoc, tedy dočasná pracovní neschopnost.
Nová úprava naopak stanoví, že doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci, se do zkušební doby nezapočítává. O dny překážek v práci se tedy zkušební doba vždy prodlouží.
Příklad: Zkušební doba je sjednána od 1. ledna do 31. března 2007. Zaměstnanec bude po celý měsíc únor v pracovní neschopnosti. Tato doba překážky v práci se mu do zkušební doby nezapočítává, měla by se proto o zameškané dny prodloužit.
V novém zákoníku nicméně chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dny překážek v práci se zkušební doba prodlužuje. Úmysl zákonodárce je ale zřejmý (§ 35 odst. 2 zákoníku práce). A to přesto, že je zde kolize s ustanovením (§ 35 odst. 1 věta prvá), že zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Pro větší jistotu tedy doporučujeme raději výslovně do pracovní smlouvy napsat, že o dny překážek v práci se zkušební doba prodlouží.
NOVĚ PŘI JMENOVÁNÍ
Nemění se dosavadní úprava, povolující sjednávat zkušební dobu i při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou.
Novinkou je naopak možnost, aby zkušební doba byla sjednána rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Podle dosavadní právní úpravy to možné nebylo, protože zkušební doba mohla být sjednána právě jen v pracovní smlouvě, nikoliv v jiné (samostatné) dohodě nebo dodatku. A se zmíněnými zaměstnanci se při jmenování neuzavírá pracovní smlouva.
NÁHRADĚ MZDY ZA NEMOC SE NEVYHNETE
Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Novinkou však je, že zaměstnavatel takto nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Dosud takové omezení neplatilo.
Zmíněná novinka se ovšem použije nikoliv už od 1. ledna 2007, ale až ode dne, kterým nabývá účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.). Jeho účinnost byla nakonec posunuta z původně plánovaného letošního ledna až na začátek roku 2008.
Od příštího roku se tak zaměstnavatel nebude moci vyhnout (nově stanovené) povinnosti vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti tím, že by s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době.
TŘI DNY JSOU SLUŠNOSTÍ
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být doručeno druhému účastníku alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Nedodržení písemné formy však nevede k neplatnosti tohoto právního úkonu, platné je proto i ústní zrušení. Na skončení pracovního poměru dokonce nemá vliv ani nedodržení uvedené třídenní doby - jde pouze o pořádkovou lhůtu. Pokud by se však strany v (písemné) pracovní smlouvě výslovně dohodly, že oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději tři dny před jeho skončením, bylo by již nutné tuto podmínku dodržet - jinak by takové zrušení bylo neplatné!
Pracovní poměr končí ke dni, který je uveden v oznámení o rozvázání pracovního poměru. Pakliže není uveden, považuje se za ukončení den, kdy je oznámení doručeno adresátu, tedy druhé straně.
Během zkušební doby nelze pracovní poměr zrušit tak, aby byl jako den skončení označen den následující po uplynutí zkušební doby. V takovém případě pracovní poměr skončí posledním dnem zkušební doby, tedy o den dříve.
Daleko závažnější než výše zmíněné pravidlo je zákaz zpětného zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Pokud tato doba vyprší například 1. dubna a žádná ze stran do té doby neprojeví vůli pracovní poměr ukončit, nelze si to třeba 5. dubna rozmyslet a zrušit jej zpětně k 1. dubnu. Jakmile zkušební doba jednou uplyne, automaticky se již na pracovní poměr vztahují běžná pravidla. Jde zejména o dodržení výpovědní doby, na straně firmy pak i o zákonem stanovené výpovědní důvody a povinnost výplaty odstupného (ve stanovených případech).
| PRAKTICKÉ RADY*** Zkušební dobu je nutné písemně výslovněsjednat, nevzniká automaticky ze zákona současně s pracovní smlouvou.* Maximální délka zkušební doby je tři měsíce. Lze dohodnout i kratší trvání, není však možné ji pak dodatečně prodlužovat.* Během zkušební doby může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu. Neexistuje žádná povinná „výpovědní doba“, slušností je však oznámit takové rozhodnutí tři dny před ukončením poměru.* Podle nového zákoníku práce se doba překážek v práci, tedy typicky nemoc zaměstnance, do zkušební doby nezapočítává. O dny překážek v práci se tedy zkušební doba vždy prodlouží. * Od 1. ledna 2008 nebude moci zaměstnavatel zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.|
