Žijeme v době, kdy se nejvyšší státní úředníci porovnávají, za kolik kdo nakupuje kancelářský papír, ale tatáž exekutiva přistoupí na šestnáctkrát předražený nákup pozemků oproti její „fair market value“. Naprosto neuvěřitelná pozvánka pro nemravy, kteří vydrželi a teď zhodnotí svoje předchozí spekulativní nákupy na základě insiderských informací…
Kdo hledá něco ještě zavrženíhodnějšího, ale méně skandálního (neboť- jak známo- skandální není to, co je ilegální, ale to, co je legální), najde to v případě obchodu s rohy upytlačených nosorožců. Hlavními odběrateli jsou Vietnam a Čína, kde je roh dílem považován za status symbol, dílem za lék proti všemi možnému- kocovinou počínaje, impotencí konče. Potlačit poptávku je stejně obtížné jako zakročit proti ilegálnímu vybíjení, i když snaha by tu byla.
pěšák na začátku řetězce dostane za upytlačený roh peníze, který jsou ekvivalentem příjmu průměrného afrického venkovana za několik let, zatímco na konci řetězce cena vystoupá na padesát tisíc dolarů za kilo. Pytlačení je finančním zdrojem nejen pro zločinecké syndikáty, ale i teroristické organizace typu somálského Aš-Šabábu, který jde v sousední Keni nejen po nosorožcích (kde jich ale mnohem míň než v JAR), ale i po slonovině.
Díky pořád ještě silným populacím se pytlačení zaměřuje především na proslulý Krügerův národní park, který zároveň tvoří hranici Jihoafrické republiky s Mozambikem, odkud se rekrutuje většina pytláků. Navzdory nasazení jednotek pravidelné armády, dronů, speciálně vycvičených psů se nedaří vlnu pytláctví na rozsáhlém území parku potlačit. Celkem přišla Jihoafrická republika pytláctvím loni o 1215 nosorožců, zatímco ještě v roce 2007 pouze o třináct. Jsme už blízko bodu zvratu, kdy počet zabitých zvířat převyšuje populační přírůstek, a celá populace začne kolabovat.
Otázkou je, co bude dál? Přikládám tabulku z jedné výzkumné práce publikované v posledním čísle Conservation Biology.
Experti z Helsinské Univerzity, Cambridge i z Jižní Afriky zkoušeli modelovat scénáře, jak se bude vyvíjet populace nosorožců v JAR v závislosti na jednotlivých opatřeních, a jaké budou náklady na jejich ochranu. Propočítali i kontroverzní možnost, že by se skutečně vytvořil legální regulovaný trh s rohy, organizovaný prostřednictvím centrální prodejní organizace- tedy něco na způsob obchodního modelu, jak jej od dvacátých praktikoval těžařský koncern De Beers v případě obchodu s brilianty. Příjmy z legálních rohů by financovaly zvýšené úsilí na ochranu, dopadení a potrestání pytláků, prostředníků i organizátorů.
Co je to legální roh? Podle zastánců tohohle přístupu by pocházely z privátních rančů při pravidelné „sklizni“, při níž se nosorožec uspí a pod narkózou se mu roh uřízne, případně od uhynulých zvířat nebo od populace v národních parcích a rezervacích, jimž jsou rohy preventivně uřezávány, aby se nestali terčem pytláků. Vše lze dnes velmi přesně evidovat, jednotlivé nosorožce i jejich rohy označit a zpětně dohledat celou historii a „auditní stopu“ od začátku až do konce.
Je to samozřejmě kontroverzní - někdo rohy pálí, jiný je v očekávání legalizace pečlivě schraňuje. Tabulka vám ukazuje, že pouze ve čtyřech scénářích je populace vyšší oproti stavům ve výchozím roce 2010. Přitom nejvyšší je tehdy, když jsou výrazně posíleny počty strážců a zároveň finanční tresty pro účastníky ilegálního obchodu. Problém jsou náklady - sto devadesát milionů amerických dolarů ročně zkrátka není k dispozici. Naopak převzetí obchodního modelu De Beers udělá z nosorožců nositele vysoce lukrativního byznysu se zisky v řádu stovek milionů dolarů ročně.
O výjimku ze zákazu obchodu rohy může požádat Jihoafrická republika orgány CITES (konvence upravující pravidla obchodu ohroženými druhy) už v příštím roce. Zastánci regulovaného trhu pochopitelně musejí vědět, že spustit regulovaný trh lze jedině tehdy, když budou zisky reinvestovány do podstatně intenzivnější ochrany, vyššího úsilí o rozbití kriminálních syndikátů a jejich vytěsnění z trhu legální nabídkou.
Nula nosorožců
Všimněte si, že při současné úrovni ochrany, malém zvýšení počtu ochránců a mírném zvýšení finančních trestů v kombinaci s regulovaným trhem tři poslední scénáře ukazují celkový zisk, ale nula nosorožců na konci období. Ti budou ve volné přírodě vyhubeni, což se stane i bez regulovaného trhu. Stačí, když bude pokračovat status quo. Něco se stát musí a vyzkoušet možnost regulovaného obchodu podporoval i nedávno zesnulý Ian Player, který se o záchranu bílých nosorožců jižní formy zasloužil víc než kdokoli jiný na této planetě. Jeho nekrolog najdete tady.
Vyhubení nosorožců v přírodě (k němuž ve většině zemí původního výskytu beztak došlo, naposledy v Kamerunu a ve Vietnamu) by bylo symbolem strašlivého nezdaru lidstva v ochraně přírodního dědictví. Ale pro zločinecké syndikáty, které evidentně již dnes vytvářejí zásoby rohů, by neznamenalo finanční ztrátu. Z ekonomického hlediska se totiž rohy stanou neobnovitelným luxusním statkem s konečným a klesajícím celkovým množstvím, což jednotkovou cenu i celkovou finanční hodnotu zásob zvyšuje. Zlá bylina nevyhnije.
Čtěte další komentáře autora:
Vláda nad státními podniky jako „casus belli“
