Zlaté časy

Poptávka se stále drží vysoko a nakupují všichni. Centrální banky i soukromí investoři, ti čeští nezůstávají pozadu.

„Stávající klienti dokoupili. Váhaví potenciální investoři při bezprecedentně vyšší vzácnosti ucítili naléhavost a rozhodli se také k nákupu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Golden Gate, která patří k tuzemským největším obchodníkům.

V době, kdy není jasné, zda přijde druhá vlna pandemie, se mnozí investoři obávají obchodovat na akciových trzích. Držet peníze vzhledem k uvolněné politice centrálních bank nechtějí, a tak se jejích pozornost stáčí na zlato.

Lepší než Vánoce

„Únor, březen a duben, které bývají v jiných letech volnější, letos v prodejích předčily i předvánoční dobu,“ prohlásil marketingový šéf České mincovny Jaroslav Černý. „Pokles akcií, zavírání některých velkých podniků, odhady propadu HDP a budoucnost ekonomiky celosvětově vedou investory k bezpečnému uložení svých peněz.

Zlato je a bylo vždy jistotou,“ konstatuje Černý. Z pandemie se stal špendlík, který propíchl bublinu u mnoha aktiv. Zlato ale mezi nimi nebylo, jenom v letošním roce se jeho hodnota v korunovém vyjádření zvýšila o více než 27 procent.

Strmý nárůst poptávky byl vidět po celém světě. Investiční mince a slitky se vyprodaly v rekordně krátkém čase, zlato i stříbro došly a sklady byly prázdné, což se naposledy stalo v letech 2012 až 2013. Situaci na trhu s fyzickým zlatem zdramatizovalo i to, že všechny západní rafinerie vzácných kovů přerušily nebo zcela zastavily provoz kvůli karanténě.

A ostatní slévárny v Austrálii a Americe okamžitě avizovaly, že nebudou stíhat pokrýt veškerou poptávku. „Od našich velkých dodavatelů, švýcarských sléváren Valcambi a Argor-Heraeus, jsme vě dě -li, že kvůli pandemii minimálně na dva týdny zavřou. Bylo jasné, že obnovení výroby a doplně ní zásob bude mít ně jakou setrvačnost a minimálně další dva až tř i týdny po uzavření sléváren se situace nezlepší,“ popsal situaci Libor Brůna ze společnosti Golden Gate, která prodala za letošní první čtvrtletí 441,3 kilo gramu zlata v hodnotě přesahující 600 milionů korun. „V březnu vzrostly velké jednorázové obchody nad milion korun trojnásobně. Denní tržby se zvedly o 400 procent a přiblížily se běžným týdenním prodejům,“ dodal Brůna.

Fyzického zlata už je na trhu dostatek, nicméně obchodníci nepočítají, že by se situace vrátila na předkrizovou úroveň. A ukazuje to i vývoj prémií, což je rozdíl mezi cenou fyzického zlata a zlata koupeného na burze. Krize totiž u některých prodejců dokázala vyšroubovat cenu za unci fyzického zlata tak, že se prodávala až o třicet procent dráž než „papírové“ zlato na burze.

Důvodem je i fakt, že někteří významní producenti se zatím na předkrizovou úroveň nemohou dostat, ani kdyby chtěli. Například zmíněné švýcarské slévárny Valcambi, Argor-Heraeus a další operují v regionu blízko italských hranic, Itálie přitom byla pandemií postižena nejvíce v Evropě. Šéf Valcambi Michael Mesaric nyní tvrdí, že kvůli bezpečnostním opatřením slévárna jede jen na pětaosmdesát procent. Celé jižní Švýcarsko coby kraj tradičních sléváren drahých kovů přitom produkuje 1500 tun ročně, tedy něco mezi třetinou až polovinou celosvětových dodávek.

Rekordní výdělky

Během května vystoupala cena zlata k 1768 dolarům za unci, což je nejvíc za posledních sedm let. Korunová cena zlata se v jednu chvíli dostala nad 45 tisíc korun za unci, což je nový historický rekord.

Jen pro představu, v roce 2008 stála unce 15 tisíc korun a mnozí tehdy predikovali, že zlato dosáhlo svého vrcholu.

Češi si navíc užívají jedinečnou investiční příležitost, neboť jim nahrává vývoj kurzu koruny. Zatímco jinde znamená slábnoucí koruna prodělky, tady je situace opačná. Z porovnání vývoje ceny zlata v jednotlivých měnách je patrné, že v korunách přináší nejcennější kov výrazně lepší zisky než třeba v dolarech nebo v eurech (viz graf Vývoj ceny zlata od začátku roku). Kdo nakoupil zlato začátkem ledna, mohl si už během května připsat v korunách skoro třicet procent, zatímco v dolarech to bylo o polovinu méně. Cena zlata vyjádřená v korunách se zvedla jen za poslední rok a půl o 50 procent, dolar se totiž od té doby z jednadvaceti korun dostal k hranici pětadvaceti korun.

Z hlediska českého investora patří zlato k nejvýnosnějším letošním investicím.

Kladný výnos ale vykazuje například i palladium, jež letos zhodnocuje o 17,5 procenta. Kromě zlata mají investoři zájem i o stříbro, které svým majitelům přináší od letošního ledna bezmála osmiprocentní zhodnocení. Jediným drahým kovem, jehož cena je nyní v korunách nižší než na začátku roku, je platina. Historicky nejvyšší úrovně kolem 1900 dolarů za trojskou unci dosáhlo zlato v roce 2011, kdy vrcholila evropská dluhová krize. V té době se investoři obávali o stabilitu bankovního systému i budoucnost celé eurozóny. Obchodníci očekávají, že nový rekord letos určitě padne. „S ohledem na teprve začínající ekonomickou krizi a na turbulentní politický vývoj v USA v době před volbami do prezidentského úřadu bych byl překvapen, pokud by cena zlata ještě tento rok nedosáhla mety dva tisíce amerických dolarů za trojskou unci,“ konstatoval Roman Pilíšek ze společnosti Zlaté rezervy. Například Bank of America ale zveřejnila výhled, podle kterého by cena zlata měla v příštím roce vystoupat až na tři tisíce dolarů za unci.

Fronty na zlato

Kolik se ročně prodává zlata jenom v České republice, nikdo neeviduje a ne všichni prodejci zveřejňují svůj výkon.

Jednotlivé odhady se proto mohou významně lišit. Například společnost Golden Gate odhaduje, že se u nás ročně prodají tři až čtyři tuny zlata. Jenom za první čtyři měsíce se podle odhadů obchodníků mohlo v České republice prodat okolo dvou tun zlata. To by znamenalo, že letos už Češi nakoupili zlato v hodnotě přesahující tři miliardy korun.

„Podle našich odhadů Češi aktuálně drží okolo osmi tun zlata,“ přidává svůj odhad šéf společnosti Zlato David Marášek. Investiční zlato by podle něj mělo být nedílnou součástí majetku, podle průzkumu ho ale zatím vlastní jen tři procenta české populace. V západní Evropeˇ přitom zlato a stříbro patří mezi zcela běžná investiční aktiva, v pru°meˇru je drží kolem patnácti procent domácností.

Příkladnými investory do žlutého lovu jsou Němci, kteří drží devět tisíc tun, z čehož 55 procent je ve formě fyzických zlatých slitků a mincí a zbytek ve špercích.

Právě Němci si přitom musejí aktuální situaci okolo ceny zlata pochvalovat, neboť u nich zlatá horečka kulminovala už na konci loňského roku. Vyvolala ji skutečnost, že od 1. ledna začala platit nová vnitrostátní legislativa, která dramaticky snížila limit anonymního nákupu drahých kovů z deseti tisíc na dva tisíce eur. Němci proto vykoupili sklady už v prosinci. „Velcí obchodníci se zlatem, jako jsou Pro Aurum a Degussa, mají doslova prázdné police,“ prohlásil tehdy v tisku Raphael Scherer, ředitel společnosti Degussa Edelmetalle. V Německu nyní nelze provést anonymně ani nákup padesátigramového zlatého odlitku, nemluvě o těch sto- a dvousetgramových, které jsou u německého zlata velmi oblíbené.

To v České republice je situace jiná, jediný údaj o tom, kdo zlato nakoupil, mají obchodníci a ti přiznávají: finanční správa se nás na naše klienty neptá. A i kdyby, nemají povinnost seznam zveřejňovat. Jediným omezením zůstávají hotovostní transakce, nelze tedy hotově zaplatit zlato v hodnotě přesahující deset tisíc eur.

Pokud ale majitel své zlato legálně koupí, přesune-li ho dál k třetí osobě, ta už má anonymitu zajištěnou. A zatímco všechny banky včetně těch švýcarských musejí ze zákona v rámci celosvětového boje proti praní špinavých peněz pravidelně hlásit úřadům údaje o majitelích bankovních kont včetně výše zůstatků, uložíte-li si v bance zlato, nedozví se o tom nikdo.

3000 dolarů může v příštím roce stát trojská unce zlata podle výhledu Bank of america. Kdo nakoupil zlato začátkem ledna, mohl si už během května připsat v korunách skoro třicet procent, zatímco v dolarech to bylo o polovinu méně.

Zářivě lesklé půlstoletí (vývoj ceny zlata v dolarech za trojskou unci)

1980 Ropná krize v první polovině sedmdesátých let a zrušení brettonwoodského měnového systému byly dvě zásadní události, které postupně vyhnaly cenu zlata z hodnoty 40 dolarů za trojskou unci v roce 1971 až k 700 dolarům v roce 1980.

2012 Pád dvojčat 11. září 2001 odstartoval nebývalou etapu rekordů. Chaos na finančních trzích v letech 2008 až 2009 a následná dluhová krize eurozóny pomohly zlatu k historicky nejvyšším hodnotám.

2020 Úder koronavirové pandemie, který zatřásl globální ekonomikou a akciovými trhy, opět přivedl investory do bezpečného přístavu. Zlato je nejdražší od roku 2013.

O autorovi| Petra Jaroměřská, jaromerska@mf.cz