Poptávka se stále drží vysoko a nakupují všichni. Centrální banky i soukromí
investoři, ti čeští nezůstávají pozadu. „Stávající klienti dokoupili. Váhaví
potenciální investoři při bezprecedentně vyšší vzácnosti ucítili naléhavost a
rozhodli se také k nákupu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Golden Gate,
která patří k tuzemským největším obchodníkům.
V době, kdy není jasné, zda přijde druhá vlna pandemie, se mnozí investoři
obávají obchodovat na akciových trzích. Držet peníze vzhledem k uvolněné
politice centrálních bank nechtějí, a tak se jejích pozornost stáčí na zlato.
Lepší než Vánoce
„Únor, březen a duben, které bývají v jiných letech volnější, letos v
prodejích předčily i předvánoční dobu,“ prohlásil marketingový šéf České mincovny
Jaroslav Černý. „Pokles akcií, zavírání některých velkých podniků, odhady
propadu HDP a budoucnost ekonomiky celosvětově vedou investory k bezpečnému
uložení svých peněz. Zlato je a bylo vždy jistotou,“ konstatuje Černý. Z
pandemie se stal špendlík, který propíchl bublinu u mnoha aktiv. Zlato ale mezi
nimi nebylo, jenom v letošním roce se jeho hodnota v korunovém vyjádření
zvýšila o více než 27 procent.
Strmý nárůst poptávky byl vidět po celém světě. Investiční mince a slitky se
vyprodaly v rekordně krátkém čase, zlato i stříbro došly a sklady byly prázdné,
což se naposledy stalo v letech 2012 až 2013. Situaci na trhu s fyzickým zlatem
zdramatizovalo i to, že všechny západní rafinerie vzácných kovů přerušily nebo
zcela zastavily provoz kvůli karanténě.
A ostatní slévárny v Austrálii a Americe okamžitě avizovaly, že nebudou
stíhat pokrýt veškerou poptávku. „Od našich velkých dodavatelů, švýcarských
sléváren Valcambi a Argor-Heraeus, jsme věděli, že kvůli pandemii minimálně na
dva týdny zavřou. Bylo jasné, že obnovení výroby a doplnění zásob bude mít nějakou
setrvačnost a minimálně další dva až tři týdny po uzavření sléváren se situace
nezlepší,“ popsal situaci Libor Brůna ze společnosti Golden Gate, která prodala
za letošní první čtvrtletí 441,3 kilogramu zlata v hodnotě přesahující 600
milionů korun. „V březnu vzrostly velké jednorázové obchody nad milion korun
trojnásobně. Denní tržby se zvedly o 400 procent a přiblížily se běžným
týdenním prodejům,“ dodal Brůna.
Fyzického zlata už je na trhu dostatek, nicméně obchodníci nepočítají, že by
se situace vrátila na předkrizovou úroveň. A ukazuje to i vývoj prémií, což je
rozdíl mezi cenou fyzického zlata a zlata koupeného na burze. Krize totiž u
některých prodejců dokázala vyšroubovat cenu za unci fyzického zlata tak, že se
prodávala až o třicet procent dráž než „papírové“ zlato na burze.
Investujete do zlata?
Důvodem je i fakt, že někteří významní producenti se zatím na předkrizovou
úroveň nemohou dostat, ani kdyby chtěli. Například zmíněné švýcarské slévárny
Valcambi, Argor-Heraeus a další operují v regionu blízko italských hranic,
Itálie přitom byla pandemií postižena nejvíce v Evropě. Šéf Valcambi Michael
Mesaric nyní tvrdí, že kvůli bezpečnostním opatřením slévárna jede jen na
pětaosmdesát procent. Celé jižní Švýcarsko coby kraj tradičních sléváren
drahých kovů přitom produkuje 1500 tun ročně, tedy něco mezi třetinou až
polovinou celosvětových dodávek.
Rekordní výdělky
Během května vystoupala cena zlata k 1768 dolarům za unci, což je nejvíc za
posledních sedm let. Korunová cena zlata se v jednu chvíli dostala nad 45 tisíc
korun za unci, což je nový historický rekord. Jen pro představu, v roce 2008
stála unce 15 tisíc korun a mnozí tehdy predikovali, že zlato dosáhlo svého
vrcholu.
Češi si navíc užívají jedinečnou investiční příležitost, neboť jim nahrává
vývoj kurzu koruny. Zatímco jinde znamená slábnoucí koruna prodělky, tady je
situace opačná. Z porovnání vývoje ceny zlata v jednotlivých měnách je patrné,
že v korunách přináší nejcennější kov výrazně lepší zisky než třeba v dolarech nebo
v eurech (viz graf Vývoj ceny zlata od začátku roku).
Kdo nakoupil zlato začátkem ledna, mohl si už během května připsat v
korunách skoro třicet procent, zatímco v dolarech to bylo o polovinu méně. Cena
zlata vyjádřená v korunách se zvedla jen za poslední rok a půl o 50 procent,
dolar se totiž od té doby z jednadvaceti korun dostal k hranici pětadvaceti
korun.
Z hlediska českého investora patří zlato k nejvýnosnějším letošním
investicím. Kladný výnos ale vykazuje například i palladium, jež letos zhodnocuje
o 17,5 procenta. Kromě zlata mají investoři zájem i o stříbro, které svým
majitelům přináší od letošního ledna bezmála osmiprocentní zhodnocení. Jediným
drahým kovem, jehož cena je nyní v korunách nižší než na začátku roku, je
platina.
Historicky nejvyšší úrovně kolem 1900 dolarů za trojskou unci dosáhlo zlato
v roce 2011, kdy vrcholila evropská dluhová krize. V té době se investoři
obávali o stabilitu bankovního systému i budoucnost celé eurozóny. Obchodníci
očekávají, že nový rekord letos určitě padne. „S ohledem na teprve začínající
ekonomickou krizi a na turbulentní politický vývoj v USA v době před volbami do
prezidentského úřadu bych byl překvapen, pokud by cena zlata ještě tento rok
nedosáhla mety dva tisíce amerických dolarů za trojskou unci,“ konstatoval
Roman Pilíšek ze společnosti Zlaté rezervy.
Například Bank of America ale zveřejnila výhled, podle kterého by cena zlata
měla v příštím roce vystoupat až na tři tisíce dolarů za unci.
Fronty na zlato
Kolik se ročně prodává zlata jenom v České republice, nikdo neeviduje a ne
všichni prodejci zveřejňují svůj výkon. Jednotlivé odhady se proto mohou
významně lišit. Například společnost Golden Gate odhaduje, že se u nás ročně
prodají tři až čtyři tuny zlata. Jenom za první čtyři měsíce se podle odhadů
obchodníků mohlo v České republice prodat okolo dvou tun zlata. To by
znamenalo, že letos už Češi nakoupili zlato v hodnotě přesahující tři miliardy
korun.
„Podle našich odhadů Češi aktuálně drží okolo osmi tun zlata,“ přidává svůj
odhad šéf společnosti Zlato
David Marášek. Investiční zlato by podle něj mělo být nedílnou součástí
majetku, podle průzkumu ho ale zatím vlastní jen tři procenta české populace. V
západní Evropě přitom zlato a stříbro patří mezi zcela běžná investiční aktiva,
v průměru je drží kolem patnácti procent domácností. Příkladnými investory do
žlutého lovu jsou Němci, kteří drží devět tisíc tun, z čehož 55 procent je ve
formě fyzických zlatých slitků a mincí a zbytek ve špercích.
Právě Němci si přitom musejí aktuální situaci okolo ceny zlata pochvalovat,
neboť u nich zlatá horečka kulminovala už na konci loňského roku. Vyvolala ji
skutečnost, že od 1. ledna začala platit nová vnitrostátní legislativa, která
dramaticky snížila limit anonymního nákupu drahých kovů z deseti tisíc na dva tisíce
eur. Němci proto vykoupili sklady už v prosinci.
„Velcí obchodníci se zlatem, jako jsou Pro Aurum a Degussa, mají doslova
prázdné police,“ prohlásil tehdy v tisku Raphael Scherer, ředitel společnosti
Degussa Edelmetalle. V Německu nyní nelze provést anonymně ani nákup
padesátigramového zlatého odlitku, nemluvě o těch sto- a dvousetgramových,
které jsou u německého zlata velmi oblíbené.
To v České republice je situace jiná, jediný údaj o tom, kdo zlato nakoupil,
mají obchodníci a ti přiznávají: finanční správa se nás na naše klienty neptá.
A i kdyby, nemají povinnost seznam zveřejňovat. Jediným omezením zůstávají
hotovostní transakce, nelze tedy hotově zaplatit zlato v hodnotě přesahující
deset tisíc eur.
Pokud ale majitel své zlato legálně koupí, přesune-li
ho dál k třetí osobě, ta už má anonymitu zajištěnou. A zatímco všechny banky
včetně těch švýcarských musejí ze zákona v rámci celosvětového boje proti praní
špinavých peněz pravidelně hlásit úřadům údaje o majitelích bankovních kont
včetně výše zůstatků, uložíte-li si v bance zlato, nedozví se o tom nikdo.
