Ne v každé škole vám to řeknou, ale přesto byste to měli vědět. Už kvůli sobě. Protože když pak znenadání například člověk přijde o práci nebo se zraní či je dlouhodobě nemocný, shánět dodatečné finanční prostředky, a to co nejrychleji, je v takové chvíli kolikrát to poslední, co chce řešit. A právě proto je v zájmu každého z nás dodržovat zlaté „pravidlo tří“. Pravidlo tří platů finanční rezervy pro případ, že třeba některá z výše uvedených situací skutečně nastane.
Naneštěstí, jak ukazuje nejnovější průzkum českého fintechu Frenkee, který má Euro.cz k dispozici, Češi si toto doporučení příliš k srdci neberou. Tříměsíční finanční polštář pro nejrůznější případy nemají dvě třetiny z nich.
Kolik měsíčních platů máte daných stranou pro případ potřeby?
„Lidé často podceňují důležitost finančních rezerv a nemyslí na to, že nečekané situace mohou přijít kdykoli. Skutečnost, že téměř 66 procent Čechů nemá rezervu ani na tři měsíce, ukazuje, že nejsou dostatečně připraveni čelit finančním výzvám,“ zdůrazňuje zakladatel a šéf zmíněného startupu Jiří Hluchý s tím, že takové jednání může „vést k řetězové reakci problémů – od nutnosti se zadlužit až po potenciální finanční kolaps rodiny“.
Čím starší, tím větší rezerva
Detailnější vhled do „Frenkeeho“ dat poukázal na skutečnost, že částku odpovídající dvěma měsíčním platům má aktuálně našetřeno jen 9,2 procenta Čechů. Ekvivalentem jedné měsíční výplaty pak disponuje nadpoloviční většina, konkrétně 57 procent zdejší populace, přičemž alespoň nějakou finanční rezervu si udržuje celkem 94 procent respondentů. Na druhou stranu ovšem platí, že takřka každý pátý Čech utratí za měsíc víc, než vydělá.
„To znamená, že jsou buď závislí na využití naspořené rezervy, zajišťuje je rodina, nebo jsou nuceni zadlužit se,“ uvádí vedení tuzemského startupu. Položky, za které dotazovaní měsíčně nejvíce utrácejí, však rozhodně nepatří k ničemu, co by se dalo označit za zbytné výdaje. Jedná se totiž především o výdaje na jídlo a bydlení, které pro dvě třetiny z nich představují více než polovinu jejich čistého měsíčního příjmu.
Co dalšího z průzkumu společnosti Frenkee vyplývá? Tak třeba příliš nepřekvapivý fakt, že našetřená částka se zvyšuje úměrně s věkem daného spotřebitele. Jinými slovy, co se finanční rezervy týče, nejhůře si vedou mladí lidé ve věku 18 až 25 let. V případě starší generace, respektive lidí mezi 36. a 45. rokem života, je tomu – stejně jako u lidí předdůchodového věku – o něco lépe, přičemž zdaleka nejvíc mají našetřeno senioři, tedy lidé, kterým je 65 let a víc a kteří již pobírají starobní důchod. Tato věková skupina disponuje dle průzkumu, jehož se účastnilo na 500 respondentů, v průměru rezervou, která jim vystačí dokonce až na osm měsíců.
O investicích toho Češi příliš mnoho neví
Že na tom Češi – jak již bylo nastíněno v úvodu článku – se svou finanční gramotností příliš dobře nejsou, dokazuje podle Frenkeeho i nedávný průzkum Indexu prosperity agentury Ipsos realizovaný ve spolupráci s ČSOB. Nízké znalosti v této problematice vykazuje hned třetina z nich, kvůli čemuž se tak snadno stávají potenciálním terčem finančních podvodníků. Nejohroženější skupinou jsou v daném ohledu především ženy, lidé s nízkým vzděláním a lidé s nižšími příjmy.
„Ačkoli většina Čechů rozumí základním pojmům jako inflace nebo úročení, v oblasti investic a složitějších finančních produktů mají mezery. Pouze třetina Čechů ví, že nákup podílu v akciovém fondu bývá bezpečnější než nákup jedné akcie,“ uvádí vedení startupu.
