Cena zlata za poslední týden prudce vzrostla a v pondělí po skončení obchodování na burze COMEX dosáhla hodnoty 2126 dolarů (zhruba 49 699 korun) za unci (31,1 gramu). V úterý odpoledne pak hodnoty přesahovaly dokonce i 2140 dolarů (50 014 korun).
Na dosavadní historickém maximu skončila komodita už v pátek, kdy se její cena vyšplhala na 2095 dolarů. Investiční ředitel společnosti Bleakley Financial Group Peter Boockvar nicméně podotkl, že na nejvyšší hranici bylo zlato teoreticky již v roce 1980, kdy po zohlednění inflace dosahovalo přibližně 3200 dolarů. „Takhle daleko zatím nejsme, což ostatně poukazuje na potenciál růstu,“ uvádí pro CNBC s tím, že by daný rekord mohla zmíněná komodita časem skutečně otestovat. Třeba i proto, že si žlutý kov dle ředitele vede dobře i přes vysoké úrokové sazby a silnou americkou měnu.
Šup zpátky do bezpečí
Na aktuální situaci se do značné míry podepsala třeba skutečnost, že světové centrální banky nakoupily obrovské množství zlata poté, co Spojené státy s Evropskou unií kvůli invazi na Ukrajinu zabavily 300 miliard dolarů (zhruba sedm bilionů korun) z ruských devizových rezerv.
Zlato ale nyní roste i kvůli tomu, že obchodníci sází na snížení sazeb ze strany amerického Federálního rezervního systému. V pozadí toho se aktiva, jako jsou třeba dluhopisy, stávají méně atraktivními, protože už nepřináší tak lukrativní výnos. Investoři proto hledají bezpečný přístav, kterým je v tomto případě právě onen třpytivý kov.
Koneckonců, že zájem o tuto komoditu stoupá, v únoru potvrdila rovněž Světová rada pro zlato, která uvedla, že se vloni obchodovalo s celkem 4899 tunami drahého kovu, zatímco o rok dříve odpovídala poptávka 4741 tunám. Velký vliv na obchod se zlatem mělo vloni zejména geopolitické napětí. Asi nejvíce zájem o koupi bezpečného aktiva podpořila rusko-ukrajinská válka, přičemž roli hrál také konflikt mezi Izraelem a Hamásem či zpomalení čínské ekonomiky.
Centrální bankéři v čele
Více v roce 2023 nakupovali nejen drobní investoři, ale opět především centrální banky. Nákupy bankéřů už druhý rok po sobě dokonce přesáhly hranici jednoho tisíce tun.
„Rok 2023 byl co do nákupů zlata centrálními bankami druhým nejúspěšnějším rokem v historii, na chlup stejným jako rekordní rok 2022,“ uvedl v únoru šéf oddělení centrálních bank ve WGC Shaokai Fan s upřesněním, že vůbec největším kupcem byla Čína. Ta nakoupila 225 tun.
Zlato není jedinou komoditou, které se v poslední době dostává větší pozornosti. Na svém dosavadním maximu se v úterý ocitl také bitcoin. Ten vůbec poprvé překonal hranici 69 tisíc dolarů (přibližně 1,6 milionu korun). Jen během letošního roku posílila uvedená kryptoměna o 50 procent, přičemž nejvýraznější nárůst byl vidět v posledních několika týdnech, kdy prudce vzrostl příliv do bitcoinových fondů kótovaných v USA.
