Ceny zlata dosáhly ve čtvrtek téměř dvouměsíčního minima. Stalo se tak v důsledku posilujícího amerického dolaru a zvýšené poptávky po rizikových aktivech, kterou přineslo vítězství Donalda Trumpa. Spotové ceny žlutého kovu klesly od minulého týdne téměř o sedm procent na zhruba 2559 dolarů za unci, přičemž v době psaní tohoto článku se zmíněné aktivum pohybovalo zhruba o dalších sedm dolarů níže.
„Investoři v naději, že zvolení Donalda Trumpa přinese plodné období, vytvořili tlak na žlutý kov, nastala doba výprodejů a přelévání do jiných rizikovějších aktiv,“ komentuje investiční poradce společnosti Zlaťáky Jakub Petruška.
Tento pokles, kdy zlato od Trumpova vítězství oslabilo celkem v šesti ze sedmi obchodních seancí, přišel po roce rekordních hodnot drahého kovu. „Býčí trh zlata a stříbra si teď dává pauzu a může to tak pokračovat v následujících týdnech,“ uvádí pro CNBC Maximilian Layton, globální šéf výzkumu komodit Citi.
A zatímco u drahých kovů očekává nižší obchodní cenu, americké akcie díky vyhlídkám na nižší daně a regulace posilují. Ba co víc, Trumpovo znovuzvolení je dokonce přivedlo na historická maxima, třebaže nyní růst už zpomaluje.
Bitcoin na nejvyšší úrovni v historii
Výsledky amerických voleb podpořily také oblast kryptoměn. Konkrétně bitcoin ve středu poprvé překonal hranici 93 tisíc dolarů, což v přepočtu odpovídá zhruba 2,2 milionu korun. „Vypadá to, že Trump směřuje k červenému vítězství (situaci, kdy republikáni ovládnou vedle Bílého domu i obě komory Kongresu – pozn. red.) a k prostředí s vyšší deregulací a nižšími daněmi, což přilákalo peníze do akcií, do bitcoinu a zároveň je odvedlo z trhu se zlatem,“ vysvětluje Layton.
Dolar mezitím posílil na roční maximum, což činí zlato dražším pro držitele ostatních měn. „Růst dolaru odráží očekávání trhu vůči Trumpově inflační politice, která zahrnuje snižování daní a zavádění cel,“ podotýká Vivek Dhar z Commonwealth Bank of Australia.
Volby nic nemění
Podle Nicky Shielsové z MKS Pamp se akcie zásluhou voleb, respektive jejich výsledku, aktuálně nacházejí v „euforickém teritoriu“: „Dokud tato fáze ‚Trump trade‘ neskončí, zlato a stříbro pravděpodobně příliš růst nebudou.“
Navzdory nynějšímu poklesu ovšem zůstávají analytici ohledně budoucího vývoje zlata i nadále optimističtí. Hlavní faktory ovlivňující trh s drahým kovem jsou totiž dle jejich názoru stabilní, přičemž zájem o zlato by mohl podpořit třeba Trumpův postoj vůči clům a jejich dopadu na světovou ekonomiku. V takovém případě by totiž komodita představovala jakousi pojistku proti rizikům.
„Faktor, který toto způsobil, je jeden z mnoha, jelikož cena je formována nespočtem vlivů – ať už těch ekonomických, geopolitických, či nečekaných,“ upozorňuje Petruška s tím, že z dlouhodobého hlediska by se nic měnit nemělo. Zlato stále představuje uchovatele hodnoty v čase, a navíc se očekává, že poptávka centrálních bank po tomto kovu zůstane i nadále silná. Ba dokonce by vzhledem k fiskálnímu výhledu USA a geopolitickému napětí mohla ještě růst.
„Pokud bude druhé funkční období prezidenta Trumpa podobné tomu prvnímu, kdy se vyznačovalo konfrontačním přístupem k přátelům i nepřátelům, očekáváme, že silná mezinárodní poptávka po zlatě jako rezervním aktivu bude pokračovat,“ tvrdí analytici banky Canaccord Genuity, podle kterých jen v první polovině tohoto roku nakoupili centrální bankéři rekordní množství zlata.
Že jakýkoliv propad ceny rozhodně není důvodem k panice, si myslí i Petruška. Naopak dle něj platí, že situace, jako je tato, přináší příležitost doplňovat portfolio a průměrovat tak cenu. Zároveň podotýká, že to, co vláda nového prezidenta přinese, zatím přesně nikdo neví.
„Již nyní lze ale s jistotou říct, že se jeho funkční období opět ponese ve znamení růstu zadlužení, které již nyní atakuje 36 bilionů dolarů (asi 857 bilionů korun, pozn. red). Za minulého funkčního období přidal na hromadu dluh ve výši přibližně osm bilionů dolarů (asi 190 bilionů korun – pozn. red.), což by mělo právě žlutému kovu hrát v dlouhodobém horizontu pozitivně do karet,“ uzavírá.
