Během uplynulých týdnů zažil bitcoin hotové zemětřesení. Ještě v polovině dubna byl na trhu k dostání za cenu zhruba 63 tisíc dolarů (okolo 1,4 milionu korun), od té doby se však jeho hodnota s menšími výkyvy postupně snižuje.
Zdaleka největší ránu mu minulý čtvrtek zasadil šéf Tesly Elon Musk, který prostřednictvím Twitteru oznámil, že automobilka přestane bitcoin akceptovat při nákupu nových elektrovozů. To vše navzdory faktu, že před tím dlouhou dobu právě tuto digitální měnu vychvaloval div ne výš, než kam létají rakety jeho vesmírné společnosti SpaceX – a že nakoupené bitcoiny Tesla zatím prodat nehodlá. Propad bitcoinu navíc pokračoval i tento týden, když jeho cena během středy vůbec poprvé od konce prvního únorového týdne klesla pod hranici 40 tisíc dolarů (méně než 830 tisíc korun).
Jenže i v ekonomice platí staré známé přísloví, že všechno zlé je pro něco dobré. A tak zatímco držitelé nejstarší kryptoměny nad svými současnými výdělky, respektive ztrátami nejspíš „zaplakali“, najdou se tací, jimž současná situace hraje do karet více než náramně. Cena zlata totiž naopak poměrně rychle roste.
„Zlato od počátku letošního dubna zdražilo skoro o deset procent,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Žlutý kov se na trzích aktuálně obchoduje v hodnotě kolem 1880 dolarů za trojskou unci (více než 39 tisíc korun) a je tak nejvýše od začátku letošního ledna.
Jak se vyvíjela cena zlata za poslední rok. Foto: Trading economics„Drahému kovu svědčí probíhající či vyhlížené citelné zrychlení inflace, k němuž dochází na řadě míst světa. Obchodníci s opčními a termínovými kontrakty dokonce sází na to, že cena drahého kovu by se v příštím roce mohla přehoupnout přes úroveň 2500 dolarů za unci,“ míní Kovanda.
Kromě toho ale ve prospěch rostoucích cen zlata hovoří ještě několik ostatních faktorů. Ať už se jedná o slábnoucí americkou měnu, v níž se standardně obchoduje, obavy z dalšího šíření korornaviru v některých asijských zemích v čele se Singapurem či právě padající bitcoin.
„Kryptoměny jsou často chápány jako „digitální zlato“ nebo „zlato 21. století“. Jestliže ale čelí výprodeji nebo zvýšenému regulatornímu riziku, ztrácejí svůj pomyslný „lesk“ a investoři se vrací ke „starému, dobrému“, staletími prověřenému zlatu skutečnému,“ vysvětluje ekonom.
Zdražuje téměř vše, co se dá označit za kov
Zlato, které se během loňského roku vůbec poprvé v historii dostalo přes hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci, ovšem není zdaleka jediným cenným kovem, jehož cena v poslední době raketově roste. Rekordních čísel, byť nikoliv v absolutním měřítku, dosahuje například i měď, která se koncem dubna dostala na své desetileté maximum.
Hodnota jejího tříměsíčního kontraktu se vinou slabšího dolaru a obav o budoucí dodávky dostala na londýnské burze na částku 9700 dolarů (více než 207 tisíc korun) za tunu, uvedla ČTK. Začátkem minulého týdne pak vystoupala ještě mnohem výš, když se obchodovala dokonce za 10361 dolarů za tunu, tedy v přepočtu nějakých 217,5 tisíce korun.
Také železná ruda a ocel se aktuálně těší nebývale velkému zájmu investorů, který táhne ceny vzhůru. Na trzích v Číně vzrostla hodnota prvně jmenované komodity i kvůli aktuálně vypjatým vztahům mezi Pekingem a Canberrou, která platí za jejího dvorního dodavatele, ve stejném období o celých 10 procent za jediný den. To mimo jiné znamená, že překročila dosud nevídanou úroveň 230 dolarů (přes 4800 korun) za tunu. Ocel pro změnu nedávno přesáhla hranici 965 dolarů (více než 20 tisíc korun) za tunu, což je ve srovnání se začátkem letošního roku nárůst o těžko uvěřitelných 40 procent, jak dodává CNN.
