Zlato tento týden opět trhalo rekordy. V pondělí se jeho spotová cena vyšplhala na téměř 2450 dolarů (skoro 56 tisíc korun) za unci, napsal web CNBC. Jediným rekordmanem však žlutý kov rozhodně nebyl. Dosud nejvyšší cenu zaznamenalo o týden dříve také stříbro a stejně tak i měď. A přestože z pomyslného vrcholu všechny tři kovy již sestoupily, stále se drží poblíž svých historicky nejvyšších hodnot. Ba co víc, analytici očekávají, že ceny v příštích 12 měsících opět vzrostou. Ve čtvrtek, v době psaní tohoto článku, se cena zlata nacházela kolem 2336 dolarů za unci (přes 53 tisíc korun).
Faktorů, které ceny drahých kovů tlačí nahoru, je aktuálně víc. „Jednak je to geopolitická situace s pokračující zhoršenou situací na Blízkém východě a dále pak i očekávání investorů, že americký Fed brzy začne snižovat úrokové sazby. Celkově za tím stojí také přicházející makroekonomické údaje ze Spojených států, které jsou hlavním impulsem,“ komentuje pro Euro.cz analytik společnosti Auringo.cz Martin Tomek.
Konkrétně se na ceně zlata v posledních měsících podepisuje zvýšená poptávka ze strany centrálních bank. „Ty v letech 2022 a 2023 zlato hromadily ve větší míře než v letech 2016 až 2019. K většímu zájmu o žlutý kov by rovněž mohl přispět slabší dolar, jelikož se zlato zpravidla obchoduje právě v této měně. Pro investory mimo USA by se tak při poklesu dolaru stalo zlato atraktivnější,“ doplňuje Tomáš Dvořák, který ve společnosti EqSA působí na pozici Business Valuation Manager.
Poptávce vévodí Čína
Svoji dynamiku si kov udržel i díky nárůstu zájmu v Číně. Ta je dle CNBC v otázce poptávky po zlatých slitcích jednoznačně považovaná za hlavního spotřebitele. A nejen to. V roce 2023 rovněž předběhla Indii a stala se největším světovým odběratelem zlatých šperků.
Jak vyplývá z informací Světové rady pro zlato (WGC), čínští spotřebitelé loni nakoupili 603 tun zlatých šperků, což oproti roku 2022 představuje 10procentní nárůst. A nutno podotknout, že meziroční růst poptávky očekává WGC i letos.
Podle stratégů globální společnosti UBS se ceny zlata mohou do konce září vyšplhat na 2500 dolarů (skoro 57 tisíc korun) za unci. V období Vánoc by se navíc mohla o dalších 100 dolarů navýšit, mimo jiné právě díky silné čínské poptávce. „V nejbližších měsících lze očekávat, že cena zlata dále poroste. Důvody lze spatřovat například v globální ekonomické či geopolitické nejistotě v souvislosti s konflikty na Ukrajině či Blízkém východě, jelikož investoři na zlato stále pohlíží jako na bezpečné aktivum,“ vysvětluje Dvořák.
Zelená budoucnost hraje do karet
Jak už bylo uvedeno výše, rostoucí trend je patrný i u „chudších příbuzných zlata“. Řeč je o zmíněném stříbře a mědi, kdy vývoj prvního z těchto kovů (i díky podobným faktorům) zpravidla „kopíruje“ vývoj zlata – třebaže s určitým zpožděním. „Zde hraje větší roli rostoucí průmyslová poptávka v odvětvích solární energie a elektrifikace, kdy se obecně očekává, že poptávka po stříbře v následujících letech dále poroste, což by mělo v souvislosti s omezenou a spíše snižující se nabídkou tlačit rovněž na růst cen,“ míní Dvořák.
Minulý týden se cena stříbra zásluhou rostoucího zájmu investorů vyšplhala na více než 31 dolarů za unci (706 korun), což představuje delší než desetileté maximum. „Stříbro dokáže z vyšších cen zlata těžit, existuje zde velmi silná korelace,“ podotýká pro CNBC analytička UBS pro drahé kovy Joni Tevesová.
Také měď letos svoji zářnou chvilku už zažila. I tento kov se totiž dostal na historické maximum, jež mělo hodnotu 10 857 dolarů za tunu (přes 247 tisíc korun), přičemž i v jeho případě hrála zásadní roli omezená nabídka.
„V příštích měsících či letech lze očekávat tlak na růst cen, a to jednak v důsledku rostoucí poptávky vyvolané v souvislosti s přechodem na obnovitelné zdroje energie a elektrifikovanou dopravu, kde se role mědi stává stále výraznější, a dále také například vlivem přerušování těžby či makroekonomických faktorů, jako například nižších úrokových sazeb v USA či slabšího dolaru,“ předpovídá Dvořák.
Prostor k růstu má měď rovněž podle stratégů společnosti Citigroup, kteří jsou přesvědčení, že je kov na cestě k 12 tisícům dolarů (přes 273 tisíc korun) za tunu, přičemž v následujících 12 a 18 měsících by se jeho cena mohla vyšplhat dokonce až na 15 tisíc dolarů (skoro 342 tisíc korun). Bude přitom záležet mimo jiné na míře uvolňování sazeb ze strany Fedu. Ostatně stejně jako v případě stříbra a zlata.
„Pokud by Fed začal snižovat úrokové sazby, můžou se ceny zlata a stříbra dostat na nová maxima. U stříbra bude růst i nadále ovlivněn rostoucí poptávkou v průmyslu,“ uzavírá Tomek.
