Cena zlata roste a podle mnohých dále růst bude. Není však nouze ani o takové názory, že jde o mánii, jež je způsobena vlastně jen panikou investorů z celého světa. Ti údajně ženou ceny kovu neopodstatněně vysoko, čímž přifukují „zlatou bublinu“, která dříve nebo později splaskne.
Foto: Profimedia.cz
Warren Buffett, šéf investiční společnosti Berkshire Hathaway, v únorovém dopise akcionářům názorně vysvětlil, proč investici do zlata za prozíravou nepokládá. Současné zásoby zlata činí zhruba 170 tisíc tun, píše Buffett. Krychle vytvořená z tohoto množství by se podle něj pohodlně vešla na baseballový stadion. Při současných cenách kovu by stála zhruba 9,6 bilionu dolarů. Jenže za 9,6 bilionu dolarů si lze podle investora pořídit rovněž veškerou zemědělskou půdu v USA, k tomu šestnáct společností Exxon Mobil, nejziskovější globální firmy, a ještě i poté jeden bilion dolarů zbude. „Ukažte mi investora, který by si za těch 9,6 bilionu raději koupil tu krychli zlata?“ řečnicky se táže Buffett.
Christopher Goolgasian, viceprezident společnosti State Street Global Advisors, která do drahého kovu investuje, však nesouhlasí. „Buffett je skvělý investor,“ podotýká, „nikoli však, co se investic do zlata týče.“ Stejně jako nikdy nebude investovat do zlata, nikdy neinvestoval ani do akcií Applu nebo Googlu, připomíná Goolgasian. Přitom ceny akcií Applu od ledna 2000 poskočily o 1 500 procent a akcie Googlu o 530 procent. „Zatímco akcie Berkshire si od ledna 2000 polepšily o 105 procent, zlato zdražilo ve stejném období téměř pětinásobně,“ uzavírá Goolgasian.
Na Buffettovu obranu nutno poznamenat, že minulé výnosy nezaručují ty budoucí. Dokonce mohou být skvělým důkazem, v jak enormní bublině nyní zlato je. Jenže bublinu nade vší pochybnost poznáme až poté, co splaskne. A ta zlatá zatím nepraskla.
