Zlato minulý týden opět zaznamenalo výraznější růst a vyvolalo zájem investorů a těch, kteří v něj věří jako v uchovatele hodnoty. Kritici samozřejmě namítnou, že je to jen a pouze žlutý kov, jehož sláva už dávno pominula.
Autor: ČTK
To ale není ani z daleka pravda. Zlato má sice dlouhou historii, ale také poměrně světlou budoucnost.
Zlato sice v poslední době vyvolává nejvíce diskusí pravděpodobně mezi investory díky růstu cen, ale oni nejsou jediní, kteří se o zvyšující poptávku po zlatě zajímají. Zlato má poměrně výjimečné fyzikální vlastnosti, což mu dává předpoklady k velmi širokému využití od výroby klenotů až po potravinářský průmysl.
Většině lidí při vyslovení slova zlato napadnou šperky a klenoty. Zlato se na výrobu ozdobných předmětů využívá již tisíce let a i dnes se většina vytěženého žlutého kovu využívá v tomto průmyslu. Jeho lesk, žlutá stálá barva, lehká opracovatelnost a kujnost, která umožňuje zlatníkům vymýšlet stále nové tvary, to jsou hlavní devízy zlata jako ideálního kovu pro výrobu šperků. Pomáhá tomu také určitá tradice, která zlatu již dlouhou dobu zabezpečuje status luxusu a hodnoty. Proto se také často používá na různých oceněních a zlatá medaile (nejlépe z olympiády) je samozřejmě pro každého sportovce vrcholem.
Fakt, že prakticky každý jazyk, nebo jazyková skupina má pro zlato své vlastní pojmenování, svědčí o tom, že se s ním seznámili lidé v jednotlivých zemích nezávisle na sobě již v počátečních dobách svého vývoje. Zlato (aurum) označované symbolem Au je žlutý kovový prvek s atomovým číslem 79 a atomovou hmotností 196,967. Zlato má celkem 19 izotopů. Má hustotu 19,3 g/cm3, jeho teplota tání je 10 630°C. Jde o dokonalý elektrický vodič. Je odolné vůči vnějším vlivům. Je měkké a kujné. Vzdoruje oxidaci za všech teplot. Rozpouští se v lučavce královské (což je směs 3 dílů kyseliny chlorovodíkové a 1 dílu kyseliny sírové), v roztocích kyanidů a se rtutí při rozpouštění vytváří amalgamy. Pozoruhodnou vlastností zlata je jeho schopnost otěru, tedy rozmělňování se v částice nepatrných rozměrů, které mohou procházet i filtrem. Říkáme pak, že jde o zlato koloidní. K otěru dochází u všech zlatých výrobků a tak na jednu stranu se zlato těží a na druhou se znovu rozptyluje do přírody. Zdroj: 21stoleti.cz |
Nevýhodou v tomto směru je měkkost kovu a proto se šperky s čistého zlata nevyrábějí. Pevnost a vyšší odolnost tak dodávají zlatu různé jiné kovy, s nimiž tvoří zlato různé slitiny. K výrobě šperků se proto nejčastěji využívá 14 karátové nebo 18 karátové zlato různých fareb. Bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a 25 % litiny niklu a zinku. Žluté zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a litiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení)
Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi a je měkčí. Relativní novinkou je fialové zlato, které je složené 80 % čistého zlata a 20 % litiny jiných kovů, jako je hliník, nebo paládium, je ale zase dosti tvrdé a hůře zpracovatelné a používá se pouze jako doplněk, nebo náhrada kamenů.
Zlato ve financích
Druhým velmi rozšířeným využitím zlata, když se to tak dá říct, je finanční trh. Velmi dlouho bylo zlato ve formě mincí a dukátů používáno jako platidlo. Ještě v poměrně nedávné minulosti plnilo zlato funkci tzv. rezervní měny v systému zlatého standardu, kdy na něj bylo navázáno prakticky všechno oběživo vydávané státy. Centrální banky, nebo také Mezinárodní měnový fond však ještě v současnosti drží ve svých trezorech poměrně velké množství zlata jako rezervní komodity. V poslední době je zlato stále oblíbenější jako investiční komodita, do níž už neinvestují pouze velcí institucionální investoři, ale také drobní investoři. Do zlata lze investovat buď přímo prostřednictvím slitků, cihel, nebo investičních a pamětních mincí, nebo prostřednictvím různých investičních nástrojů. Ty jsou navázány buď přímo na komoditu, nebo akcie firem, které se zabývají těžbou a zpracováním zlata.
Dalším poměrně významným segmentem, kde se zlato využívá, je elektrotechnický průmysl. I když je celkové množství zlata použitého k těmto účelům poměrně malé, jeho význam v polovodičové a slaboproudé elektrotechnice je dnes zásadní. V tomto odvětví se využije především stabilita zlata a dlouhá životnost, kterou propůjčuje svým výrobkům. Zlato je ideálním vodičem a neoxiduje při žádné teplotě, a je tak zárukou kvality a dlouhé životnosti ve vypínačích, konektorech, pájených spojích apod. Je tak používáno prakticky ve všech moderních elektronických zařízeních a v počítačích (komponenty a kontaktní plochy jsou na spojích elektroliticky potaženy zlatem s malou příměsí niklu nebo kobaltu kvůli odolnosti).
Více na Investujeme.cz.