Evropa chce přiškrtit příliv biosložek ze zámoří
Který z oceánů vede v žebříčku nejvyhledávanějších míst pro produkci biopaliv? Dnes ještě otázka ze sféry sci-fi, v blízké budoucnosti možná úplně normální dotaz. V pěstování mořských řas ve velkém totiž spatřují někteří odborníci velkou šanci pro biopaliva. Je prý otázka času, kdy dieselové motory bude krmit „nafta“ z vodních řas. Do té doby budou příčky TOP 15, hodnotící atraktivitu pro investice do biopaliv, obsazovat jen některé státy. Nejnovější zpráva poradenské společnosti Ernst & Young přisuzuje prvenství Brazílii, která získala 73 bodů ze sta možných. Na druhém místě se se ztrátou jednoho bodu ocitly Spojené státy. „Zatímco země Latinské Ameriky zaznamenaly nárůst zájmu investorů, vývoj na některých asijských trzích, jako jsou Indonésie a Indie, začal stagnovat v důsledku chybějících vládních stimulů,“ uvádí zpráva. Největší propad z evropských zemí zaznamenalo Německo. Jeho sestup ze třetího na šesté místo vysvětlují autoři žebříčku TOP 15 reakcí na rozhodnutí vlády zrušit plánované desetiprocentní přimíchávání bionafty do klasické nafty. Tím, jak si pohoršilo Německo, se naopak staly pro investory atraktivnější Francie, Španělsko a Kanada, poukazuje Ernst & Young.
Proč ztratily USA
Za příčiny, proč USA nezopakovaly loňské vítězství, označuje poradenská firma krizi na úvěrových trzích a slabší výkon kótovaných výrobců biopaliv. Pokles zajímavosti USA pro tyto investice přičítá rovněž vědeckým a politickým debatám, které biopaliva první generace obvinily ze zdražování potravin. Tažení proti biopalivům se rozvinulo na různých frontách a připojili se k němu mimo jiné i američtí potravináři, respektive jejich sdružení, které financovalo diskreditační mediální kampaň. „Potřebují někoho vinit z vyšších cen potravin, ale svou palbu zaměřili na nesprávný cíl,“ vystoupil proti aktivitám potravinářů senátor Chuck Grassley z Iowy. Jednoznačně za pravdu dala všem kritikům biopaliv studie Světové banky. Její přední ekonom Don Mitchell zjistil, že na růstu cen potravinářských komodit v posledním roce se produkce biopaliv přímo i nepřímo podílela 70 až 75 procenty. Kromě přímého efektu zabírání půdy určené dříve k produkci potravin vedl boom biopaliv rovněž k poklesu zásob komodit. To pak vyvolalo vlnu spekulací, některé země zakázaly vývoz, což jen podpořilo roztočení cenové spirály, uvádí studie Světové banky, jistou dobu držená v utajení jako důvěrná.
Před biopalivy varuje rovněž Organizace spojených národů (OSN). Škody, které výroba biopaliv napáchala na cenách potravin, nevyrovnají jejich přínosy ke snižování emisí skleníkových plynů, tvrdí nedávná výroční zpráva OSN o stavu potravin a zemědělství. Předpokládá, že biopaliva nahradí v příštích deseti letech jen malý podíl fosilní energie, ovšem za cenu mnohem většího tlaku na ceny potravin a vyvolávání hladomoru ve třetím světě.
Body pro a proti Brazílii
Podíl na tom, že Brazílie vychází jako investorský ráj pro biopaliva, připisuje Ernst & Young zavedení povinného přídavku tří procent biodieselu do motorové nafty. „Díky tomu se na tamním trhu zvedla poptávka po této biopříměsi z 800 milionů litrů na 1,2 miliardy,“ vyčísluje zpráva poradenské společnosti. Konstatuje dále, že Brazílie svou pozici v žebříčku posílila také podporou exportu. „Rostoucí zájem Indie o biopaliva podstatně zvýšil brazilský exportní potenciál na tento trh. Brazílie rovněž vyváží etanol do USA a dalších zámořských zemí. Tuto strategii umožnily lokální investice do tamní distribuční sítě, které podporují mezinárodní expanzi brazilských biopaliv,“ uvedl Jonathan Johns, ředitel divize obnovitelných zdrojů energie v Ernst & Young. Zpráva neobsahuje ani zmínku o tom, jakou daň za své prvenství odvádí jihoamerická země vůči životnímu prostředí.
Zdá se však, že vážněji zajímá Evropu, kam – Česko nevyjímaje – připlouvá levný brazilský bioetanol z cukrové třtiny. Kupříkladu Švédsko, které ročně spotřebuje kolem osmi set milionů litrů etanolu, odebírá zhruba polovinu z tohoto množství z Brazílie. Severská země přitom obchod oficiálně podmiňuje požadavkem, aby se pro pěstování třtiny na biolíh nekácely deštné pralesy. Mírnou oklikou se proti takovým ekologickým tragédiím chystá vystoupit celá Evropská unie. Výbor pro výzkum, průmysl a energetiku Evropského parlamentu se v září usnesl na legislativním návrhu, který zpřísňuje požadavky na biopaliva a zvýhodňuje ty, jež neujídají suroviny využitelné pro potraviny. Velmi tím popudil brazilské, malajské a indonéské „biopaliváře“, kterým by narušil přítok jejich produkce na starý kontinent. Čím je konkrétně europoslanci, nepochybně prolobovaní evropskými producenty biopaliv, tolik rozhněvali? Předně tím, jak se má zcela nově posuzovat úspora ve vypouštění skleníkových plynů oproti fosilním palivům. Zatímco evropská bionafta a biolíh by novým pravidlům vyhověly, dodávky ze zámoří by s kritériem udržitelnosti měly velký problém. Europoslanci zároveň chtějí, aby alespoň čtyřicet procent z vytyčeného desetiprocentního podílu biopaliv v roce 2020 tvořila biopaliva takzvané druhé generace. To se samozřejmě nelíbí Brazílii coby největšímu světovému výrobci biolihu z cukrové třtiny, což je palivo zatracované první generace. Přitom pokročilejší biopaliva, vyráběná z dřevních odpadů či rostlinných zbytků, by se na trhu mohla objevit nejdříve za osm let, předpovídá Cécile Barrèrová-Triccaová z francouzského institutu IFP, který je jedním z předních evropských pracovišť vyvíjejících tato paliva. Nálady v Evropě spíše spějí k přehodnocení cíle ve využívání biopaliv v dopravě. Padají různá čísla: parlamentní výbor pro životní prostředí chce laťku pro rok 2015 snížit na pouhá čtyři procenta a pak zvážit, jak dál. Důležitý průmyslový výbor navrhuje šest procent biopaliv v roce 2020 místo schválených deseti.
TABULKA
TOP 15 pro biolíh a biodiesel
Atraktivita zemí pro investice do biopaliv
Pořadí 2008+*Pořadí 2007++*Země*Biopaliva celkem*Etanol*Biodiesel*Infrastruktura
1*2*Brazílie*73*78*68*94
2*1*USA*72*78*67*80
3*4*Francie*60*60*60*67
4*5*Španělsko*57*59*55*60
4*5*Kanada*57*64*49*72
6*3*Německo*56*59*54*79
7*7*Thajsko*54*54*54*47
8*7*Čína*53*56*50*47
9*10*Kolumbie*51*54*48*50
9*10*Švédsko*51*54*47*66
9*9*Velká Británie*51*53*49*55
12*10*Indie*50*53*47*49
13*13*Itálie*49*49*49*47
14*13*Nizozemí*48*50*-*48
14*-*Indonésie*48*49*47*45
Pramen: Ernst & Young
V bodech, maximum je 100 bodů
+ pořadí v 1. a 2. čtvrtletí 2008
++ pořadí ve 4. čtvrtletí 2007