Začneme stavět továrnu v Číně, tvrdí podnikatel
Ještě v devadesátých letech se Martin Wichterle proháněl s batůžkem po Vietnamu a hledal zlato. Moc úspěšný ale nebyl. Zlatonosnou „žílu“ našel až o pár let později v Česku, kde koupil několik strojírenských podniků a stal se z něj král tuzemských výrobců převodovek.
Pivní záležitost.
Když v roce 1990 Wichterle dokončil studium geologie, přemýšlel spolu se čtyřmi kamarády nad pivem, jak si prodloužit prázdniny. Výsledek úvah byl originální - založili geologickou společnost KAP. „Firma se kromě jiného zabývala geologií a hydrogeologií. Dělala třeba průzkumy na vyhledávání vody, ale i audity pozemků pro investory, kteří při koupi potřebovali informace o jeho skutečném stavu,“ popisuje začátky Wichterle. Za několik let se Wichterlemu a spol. podařilo z KAP vybudovat prosperující společnost s ročními tržbami stovek milionů korun. V roce 2002, kdy z původních pěti zakladatelů zbyli jen Wichterle a jeden společník, se rozhodli firmu prodat. Cenu tají. „Slíbil jsem, že ji nezveřejním, pouze mohu říci, že se jednalo o stovky milionů korun,“ naznačuje Wichterle.
Do Hronova ne!
Získané peníze investoval s dalším partnerem do revitalizace podniku Hotelový porcelán a do nákupu ČKD Hronov a nepotřebné dcery plzeňské Škody Holding - Škoda Gear. Před časem si spolumajitelé podnik rozdělili a Wichterlemu zůstala strojírenská část. Jak se k podnikání v oboru dostal? Tvrdí, že coby vystudovaný geolog neměl ke strojařině žádný vztah: „Všechno byla taková zvláštní shoda okolností a náhoda.“ V téže době, kdy prodával KAP, kupoval od vyrovnávacího správce ČKD Holding jednu z jeho dceřiných společností - ČKD Technické laboratoře. „Po nějakém čase mě správce oslovil s tím, že má na prodej další firmy z holdingu. Ptal se, zda by mě některá nezajímala. Když mi ale oznámil, že je to strojírenská pobočka v Hronově, řekl jsem si: 'To opravdu ne,'“ vzpomíná. Odmítavý postoj mu dlouho nevydržel a do soutěže o hronovské ČKD se přihlásil. A porazil další zájemce, když v tendru nabídl nejvyšší částku (zhruba sedmdesát milionů korun). Za ně získal asi sedmdesát procent společnosti, přičemž další peníze musel vložit do povinného výkupu akcií minoritních vlastníků. K podniku si roku 2004 přikoupil další, již zmíněnou strojírenskou Škodu Gear. „Škoda Holding se firmy zbavoval v rámci divestic. Podnik jsme brali, neboť jsme chtěli rozvíjet naše aktivity ve strojírenství. Navíc jsme v roce 2004 koupili v Anglii konstrukční kancelář Orbital 2,“ dodává Wichterle, jenž rovněž založil firmu Wikov Wind. Ta vznikla u Hradce Králové a měla by v budoucnu vyrábět desítky větrných elektráren ročně.
Dlouhá historie.
Jméno Wichterle je v českých průmyslových kruzích známé takřka 140 let. František, Martinův prapraděd, založil roku 1871 spolu se dvěma společníky plynárnu. Postupem času své aktivity rozšířil, mimo jiné o výrobu zemědělských strojů. V roce 1891 zakladatel František zemřel a podnikání po něm převzali jeho dva synové Lambert a Karel. Ti se v roce 1918 spojili s podnikatelem Františkem Kovaříkem a založili společnost Wikov - název vznikl z počátečních písmen jejich příjmení. Společnost se věnovala i výrobě automobilů, jež se však na českém trhu příliš neprosadily. Značka Wikov zanikla v roce 1948 zestátněním podniku a Martin Wichterle ji obnovil až v roce 2005, kdy přejmenoval firmu ČKD Hronov na Wikov MGI a Škodu Gear na Wikov Gear. Vše pak sloučil pod mateřskou Wikov Industry.
Martinovým nejznámějším předkem je však dědeček Otto Wichterle, vynálezce hydrogelů a kontaktních čoček. O svém slavném předchůdci se ale Martin Wichterle nechce moc bavit. „Už zase? Nechcete se ptát na něco jiného,“ reaguje na otázku, jak jej ovlivnila skutečnost, že jeho děd byl velkým vědcem. „Takové dotazy mě již trošku otravují. Podnikám sám, další členové rodiny mají své vlastní aktivity,“ uzavírá.
Nadzvukové převodovky.
Wichterle přiznává, že jeho současnou vášní jsou převodovky, jež vyrábí hronovský a plzeňský podnik. Rozumí pouze těm jednodušším, složitějším už ne. „Ani nemám ambice do této problematiky hlouběji proniknout,“ říká. Se zápalem však vypráví, že tak komplexní zařízení, jakým je převodovka, dokáže vymyslet a vyrobit velmi omezený počet lidí a firem. Vše totiž musí „sedět“ na setinu, mnohdy i na tisícinu milimetru - zuby mají i přesné zakřivení. V některých převodovkách se navíc součástky točí nadzvukovou rychlostí, v níž mění tvar i ozubená kola z nesmírně tvrdé oceli. „Převodovka se proto musí vyrobit tak, aby kola získala finální tvar teprve při vysokých otáčkách. Nejsou to opravdu převodovky, jaké se užívají v osobních automobilech a nevznikají sériově, “ popisuje. Tomu odpovídá i cena; u velkých a složitých převodovek se blíží deseti milionům korun.
Před časem se Wichterle přestal přímo podílet na řízení svých firem: „Na to mám manažery, ze mě je kontrolní orgán. Teď spíš přemýšlím, a občas mě něco dobrého i napadne.“ Spolupracovníci jej hodnotí jako aktivního a schopného manažera, jenž stále přichází s novými nápady. „A pořád něco sbírá - od minerálů, přes ozubená kola z převodovek až po pytlíky na zvracení od aerolinek,“ tvrdí jeho obchodní partner.
Větru neporučíš.
Český král převodovek může být spokojen. Kapacita plzeňského a hronovského podniku je zcela vytížena, firmy již přijímají objednávky na rok 2008. Důvodů je několik: expandují důlní firmy, obrovská poptávka v Číně a Indii zvedá ocelářský a cementárenský průmysl, k čemuž patří i potřeba speciálních převodovek. A dále kvůli rostoucí poptávce po přepravních kapacitách stavějí loděnice nová a nová plavidla, takže upotřebení dojdou převodovky nejen v jejich motorech, ale i v lodních jeřábech. „Nic netrvá věčně, ale minimálně v dalších čtyřech letech bude zájem obrovský,“ tvrdí Wichterle, který nadále čeká, až se výrazněji rozjedou i jeho „větrné“ aktivity.
Společnost Wikov Wind vyvinula speciální zařízení pro větrné elektrárny. Dva větrníky si už zájemce objednal. Zatím se však žádný nestaví, čeká se, až budou vyřízena potřebná povolení. „Jsou to kritické referenční zakázky. Ale stále věřím, že po prázdninách už budou stát,“ věří Wichterle, „pak se již další kontrakty jen pohrnou. Především ze zahraničí, kde je po větrných zařízeních velká poptávka.“ I proto se Wichterle rozhodl investovat do rozšíření výroby v letošním a příštím roce takřka 750 milionů korun. Nejvíc prostředků půjde na modernizaci výroby ve Wikov MGI, tedy na rozšíření hal a nové technologie. „Dohromady plánujeme, že přijmeme 200 nových zaměstnanců, bude ale problém je sehnat,“ konstatuje.
Hurá do Číny.
Na další desítky milionů korun zřejmě vyjde výstavba podniku na výrobu převodovek v Číně. „Původně jsem si Čínu v rozvojových plánech zakázal. V devadesátých letech jsem měl možnost spolupracovat s čínskými obchodníky a tehdy jsem pochopil, že Čína je nesmírně složitý trh. Člověk si tam může lehce nabít ústa. I z toho důvodu jsme plány směřovali spíše do zemí bývalého Sovětského svazu,“ říká Wichterle. Později však své předsevzetí přehodnotil. V norském Stavangeru založil s tamní společností Scana firmu na prodej a servis převodovek určených pro těžařský průmysl. „Norové vybudovali v Číně zázemí, mají tam továrnu, evropskou infrastrukturu a lidi, o něž se mohou opřít. Vyhledali potenciálního partnera pro společný podnik,“ uvádí Wichterle. V brzké době tedy začne v Číně stavět závod na výrobu převodovek. Kromě čínské a Wichterleho firmy se na společném podniku bude podílet i Scana. Již byla dokonce podepsána smlouva o smlouvě budoucí, zatím však nebylo rozhodnuto o celkové investici.
