Na Výstaviště si brousí zuby Fejk i Kočka, holešovickou tržnici chce Praha provozovat sama
Pražské Výstaviště a holešovická tržnice představují jedny z posledních velkých developerských příležitostí v centru české metropole, u kterých ještě nejsou karty rozdané. Spolu s obrovským rozvojovým potenciálem Prahy-Bubnů tvoří tato území trojúhelník, který může přinést městu úplně jinou dynamiku.
Praha se nyní pokouší ze všech sil zbavit reliktů minulých politických garnitur, které mnohahektarové areály pronajaly za velmi laskavých podmínek firmám, o jejichž vazbách na politiky se dodnes spekuluje. Výsledkem kontraktů na desítky let dopředu a s řadou ne úplně přehledných dodatků je to, že nájemníci neplatili Praze žádný nebo minimální nájem výměnou za investice. Odbydlené stamiliony smluvní partneři ovšem investovali tak, aby zůstaly veřejnosti dokonale utajeny. Až se podaří zlatou žílu definitivně přetnout, nemělo by město příležitost promarnit. „Bubny, Výstaviště a tržnice by měly být řešeny v souvislostech a město by se nemělo vzdát role toho, kdo bude jejich rozvoj určovat. Na to ale potřebuje čas a peníze. Jakékoli řešení do voleb, byť na první pohled líbivé, je špatně,“ řekl týdeníku Euro bývalý primátor Prahy Jan Kasl, kterému se však tuto vizi prosadit nepodařilo.
Oba areály jela Praha minulý týden ukázat světu na realitní veletrh MIPIM do Cannes. Sporná smlouva s Inchebou Smlouvu na 15letý pronájem 30hektarového výstaviště s firmou, jejíž kořeny sahají do Ruska, podepsala Praha v roce 2001. O dva roky později kontrakt prodloužila na 60 let a snížila nájemné z původních 60 milionů ročně na deset s odůvodněním, že Incheba do povodněmi poničeného areálu investuje do roku 2015 miliardu, z toho 300 milionů do konce roku 2007.
K tomu však nikdy nedošlo z příčin, na kterých se firma s městem neshodnou. Do konce roku 2010 si Incheba místo placení nájemného započetla 143 milionů za koupi nemovitostí na Výstavišti z konkurzní podstaty Společnosti pro Všeobecnou československou výstavu 1991. „Už první smlouva z roku 2001 byla zločinná, byl jsem zásadně proti. Rada ji projednala – jsem přesvědčen, že pod taktovkou tehdejšího radního za ODS Filipa Dvořáka – když jsem byl týden s dětmi na dovolené.
Smlouva byla podepsána v rekordním čase dvou dnů, od úterní rady do čtvrtka! Bémovský dodatek prodlužující nájem na 60 let to už jen dorazil,“ vzpomíná Jan Kasl.
S ČSSD je Výstaviště spjato skrze postavu Václava Kočky a tehdejšího primátorova finančního náměstka Jiřího Paroubka. Pozdější ministr a předseda vlády se ostatně nikdy netajil přátelstvím s „kolotočářem“ opředeným pověstí muže, který dokáže v Praze zařídit téměř cokoli. Václav Kočka se na Výstaviště přiženil ještě za tuhého socialismu, podle svých slov tam ale nic nevlastní, jak mylně informují média. Je „pouze“ oficiálním zaměstnancem Incheby, který má na starost provozní záležitosti.
Dlouhodobou smlouvu města s Inchebou ukončil až v roce 2010 tehdejší radní pro kulturu Milan Richter (ODS), který doufá, že jej za to historie docení. Od Rady hlavního města Prahy dostal původně za úkol smlouvu zcela ukončit. Devátým dodatkem město zvedlo nájemné na 60 milionů korun a zkrátilo kontrakt o 45 let – do konce roku 2016 s opcí na dalších pět let.
Incheba, jež v roce 2007 Výstaviště pojistila na 2,3 miliardy korun, se tehdy také zavázala, že Praze převede pojistné plnění ve výši 181 milionů. V říjnu 2008 totiž požár poničil levé křídlo Průmyslového paláce do té míry, že muselo být zdemolováno. Peníze pojišťovny ale složily do soudní úschovy, jelikož nebylo jasné, kdo má být jejich příjemcem. Radnice odmítla nabídku Incheby, že palác sama obnoví, a rozhodla se jednat ve vlastní režii. Architekti míří do hlubin země Ještě pod taktovkou Richtera uspořádalo město v roce 2010 architektonickou soutěž na budoucí podobu Průmyslového paláce. Následně v květnu roku 2011 schválilo zastupitelstvo uzavření smlouvy s architekty z ateliéru Cigler Marani Architects na zpracování dokumentace pro projekt dostavby Průmyslového paláce za 229 milionů korun. „Smlouva je nemravná, minimálně dvakrát předražená a tak, jak je postavena, by v podstatě znamenala třímiliardový výdaj města,“ řečnil tehdy ještě z opozičních lavic Václav Novotný (TOP 09), současný radní, který má Výstaviště na starost. Projekt počítá s tím, že by pod Průmyslovým palácem vznikla v podzemí dvě další křídla s novou výstavní plochou.
O tom, že se místo poničené části budovy projektuje obrovská investice, která – když pomineme, že město na ni nemá peníze – nedává logiku, se ale nikdo příliš nechtěl bavit. Ze smlouvy se nyní bude muset Novotný nějak vyvázat, pokud chce, aby se Výstaviště ujal nový partner. Loni v září se totiž Praze podařilo s Inchebou, která stanovené nájemné dlouhodobě neplatila, dohodnout na zkrácení smlouvy o dva roky. Za to ji Praha odpustila téměř stotřicetimilionový dluh.
Město se ovšem s Inchebou i nadále soudí o miliardu, protože podle něho mohla zapříčinit požár. Zatím úspěšně, o částce se ale ještě nejednalo. Město si v roce 2009 spočítalo, že hodnota shořelé stavby je 1,2 miliardy. Soudí se proto i s pojišťovnami. Tady ale Obvodní soud pro Prahu 6 v roce 2011 konstatoval, že Praha nemůže pojišťovny žalovat, jelikož neprokázala, že je oprávněnou osobou z pojistné smlouvy. Mimosoudní dohodu o narovnání, v rámci které byly pojišťovny ochotny Praze doplatit sto milionů, zastupitelstvo minulý měsíc neschválilo.
Kočkoland, nebo Legoland?
Radní Novotný soudí, že jenom veletržní program areál v budoucnosti neuživí. „Znám výstaviště po celém světě a můžu říci, že výstavnictví je už pět let v depresi a jeho původní sláva se už neobnoví,“ domnívá se. Inspiraci proto hledá v rakouském Pratru. Na veletrhu v Cannes chtěla Praha sondovat zájem investorů. „Výstaviště potřebuje finanční injekci spíše ve výši miliard než stamilionů. My nechceme dávat přesné zadání, co by tam mělo být. Bylo by pěkné, kdyby se ozval někdo, kdo umí udělat dobrý koncept zábavního parku. Třeba Legoland nebo Walt Disney, ale uvidíme,“ říká Novotný.
Zájemci se však ozývají i z domácího hřiště. Jednu nabídku zaštítil svým jménem bývalý ředitel pražské zoo a ombudsman Českých drah Petr Fejk. „Jednáme, ale to je vše, co bych chtěl říci. Zveřejnění záměru ve chvíli, kdy je do cíle hodně daleko, by mohlo věci spíše uškodit,“ uvedl. Které investory zastupuje, už vůbec nechtěl prozradit.
Václav Kočka je nepoměrně sdílnější. „To víte, že bych měl zájem. Vždyť jsem na Výstavišti padesát let,“ odpovídá. Městu navrhl, aby založilo akciovou společnost a nechalo si v ní 51 procent, 49 procent by si rozdělili ti, kteří by chtěli v areálu podnikat. „Investice? Musí se to tu načančat. Lavičky, omítky, zeleň. My máme kontakty, vztahy po celém světě,“ pokračuje. Měla by tu podle něj být zachována různorodost: lidová zábava, veletrhy, historie a sport. „V tom jsme lepší než Pratr. Nic, co přináší peníze, by se nemělo bořit,“ dodává muž, který už roky dohlíží na to, aby vše na Výstavišti fungovalo tak, jak má.
Tržnice: je načase začít platit „Je to tu hnus. Nedávno odvezli i část odpadkových košů. Už rok sem nikdo nedal ani korunu.
Ne že by to předtím bylo lepší. Ty proinvestované stamiliony bych chtěl vidět. Nyní na nás ale tlačí Delta i město,“ stěžuje si jeden z prodejců v holešovické tržnici. Od začátku roku nemá s nikým uzavřenou nájemní smlouvu. Město ji připravit nestihlo a společnosti Delta Center, která měla tržnici od města v pronájmu, ji už podepsat nechtěl. Město totiž dalo izraelské firmě před rokem výpověď. Ta ji však odmítla respektovat, následně tedy Praha podala žalobu na vyklizení.
„Je tristní, že obchodní spor odnášíme my. Já jsem nakonec složil nájem za leden až břePražský zen do soudní úschovy. Nevím, komu bych měl vlastně platit,“ vysvětluje muž ze stánku, který si před 15 lety koupil od pronajímatele za 650 tisíc korun. Nyní platí za 12 metrů pod budkou 11 tisíc korun měsíčně, v nichž je započítaná ostraha a úklid. „Místní“ jsou nicméně přesvědčeni, že jde především o velmi lukrativní pozemky v centru města.
Příběh někdejších pražských jatek z roku 1895, kde se v městských prostorách rozprostírá údajně největší evropský hambinec pod jednou střechou, je snad ještě zapeklitější než Výstaviště. Patnáctihektarovou, památkově chráněnou tržnici pronajala Praha už v roce 1994 české společnosti Delta Climatizer. Smlouva byla postupně prodloužena řadou dodatků až do roku 2045. Firma také do výše 840milionové investice do tržnice nemusela platit nájemné.
V roce 2008 dorazil do společnosti Delta Center – firmu Delta Climatizer v roce 2006 koupila izraelská společnost – dopis z magistrátu, že finanční limit byl vyčerpán a je načase začít platit nájemné. S tím ale firma nesouhlasila. Smlouvu si vykládala tak, že pro odstraňování následků povodní strop neplatí.
Až do voleb v roce 2010 se nic zásadního nedělo a nová rada se snaží s Deltou domluvit. Ještě v březnu roku 2011 vystupuje radní Aleksandra Udženija (ODS) na tiskové konferenci, kde prezentuje novou podobu tržnice podle návrhu zpracovaného architekty najatými Deltou. Izraelci nabídli, že investují miliardu do přerodu areálu do 21. století. Na konci roku dostává firma výpověď s výpovědní lhůtou jeden rok. V polovině roku 2012 podává Praha žalobu, kterou se domáhá zaplacení 166 milionů korun, které jí má firma dlužit za nájem.
Město nyní podle Udženije neuvažuje o tom, že by tržnici pronajalo dalšímu generálnímu nájemci. „Prostory chceme spravovat sami a tržby z nájemného využijeme ke správě a rekonstrukci tržnice,“ tvrdí radní.
Jenomže nedávný soud předběžným opatřením Praze znemožnil uzavírat smlouvy s jednotlivými nájemníky přímo, Deltě zase zakázal odpojovat ty, kteří uzavřeli smlouvy s městem, od vody a energií. l
radní Václav Novotný: „Výstaviště potřebuje finanční injekci spíše ve výši miliard než stamilionů. My nechceme dávat přesné zadání.“
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
