Příběh z Hradce Králové klidně mohl být jen lokální historkou. Vlastně také tak začal.
Parta sousedů přišla na to, že má z jejich okolí zmizet kaštanová alej, a začala zjišťovat, jak kácení zabránit. Jejich snaha ale přesáhla za ploty a alej mnohem dál -ohrožuje několikamiliardový projekt stavby na trati mezi Pardubicemi a Hradcem.
Díky tomu, že se sousedé ponořili do detailů, povedlo se j im na konkrétním příkladu rozklíčovat, jak se v Česku draze staví a kde utíkají veřejné peníze.
Peticí k potížím
Celý příběh začal ve chvíli, kdy se ve spolku Kaštanka potkalo několik sousedů a ptali se, jestli někdo ví o chystaném kácení kaštanů, které ve dvou řadách rostou v ulici před jejich domem a tvoří předěl mezi ulicí a železniční tratí. „O možnosti zdvoukolejnění jsme se kdysi zajímali, ale všichni nám říkali, že je to tak drahé a vzdálené, že na to ani nemusíme myslet. Až když jsme se začali zajímat o podrobnosti, zjistili jsme, co se děje“ popisuje místní obyvatel Rudolf Nyč.
Lidé z oblasti zvané Pražské Předměstí pak dali dohromady spolek a posílali žádosti o informace na všechny strany.
Postupně jich petici za kaštany podepsalo dva a půl tisíce. Ptali se na magistrátu, na Správě železniční dopravní cesty (SŽDC).
Časem v jejich snaze ale přestalo primárně jít o osud desítek stromů, které se mezitím staly symbolem protestů proti sporným investicím.
Na konci aleje ve vilové čtvrti je železniční přejezd u křižovatek ulic Kuklenská a Poděbradova. Za den tam projede pár aut, je to v podstatě klidová zóna s dětskými hřišti a mateřskou školou. Podle plánů tam má vzniknout zhruba devět metrů hluboký zářez pod tratí, který vyjde na téměř půl miliardy korun. Dlouhý výjezd z něj zabere kus okolního pole a doprava se změní tak, že na hlavní silnici se budou auta vracet zpátky přes dvě křižovatky. Místní to komentují jako zbytečné a předimenzované. „Proč se tady má stavět podjezd, kam se vejde kamion?“ptají se.
Když dostali odpověď, že je to kvůli hasičům, zeptali se přímo jich ati jim informaci nepotvrdili. Podjezd má vzniknout právě kvůli rozšíření tratě o další kolej, pravý význam jeho vzniku ale nikdo nedokáže věrohodně obhájit. V daném úseku vznikne ještě jeden a několik podchodů pro pěší. Na jejich budování se má kromě SŽDC podílet i hradecká samospráva.
Miliarda za minutu
Lidé z Pražského Předměstí upozorňují ina to, že v jejich okolí je problém se spodní vodou. Podle průzkumů je čtyři a půl až pět metrů pod zemí a několikametrové hloubení podjezdu j im může vyprázdnit studny nebo pohnout podložím. Vzniknou tak další náklady na hašení problémů.
Kvůli podobným nedořešeným aspektům už nedostaly stavby povolení EIA, tedy posudek o vlivu na životní prostředí, a musí se zpracovat znovu.
Dalším problémem může být doprava.
Kdo zná hradecké plány, ví, že se kus od Pražského Předměstí má stavět nové velké sídliště, kterému se říká Nový Temešvár. Pokud nevyroste velký obchvat města, takzvaná jižní spojka, bude oblast Pražské Předměstí zatížena dopravou. Cesta na sídliště povede právě tudy, přes velký podjezd, proti němuž místní protestují. Obávají se i toho, že se lokalita stane zkratkou pro ty, kteří nechtějí čekat v kolonách na Gočárově třídě, kde vzniká nový obchodní dům. „Jsme obětí toho, že se věci neřeší koncepčně, ale jen se hledají nejrychlejší řešení,“ zlobí se Rudolf Nyč.
Detaily ale hlavně podtrhuje jeden zásadní fakt. A tím je samotný účel toho, že by se měla přistavět ještě jedna kolej na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Cestu mezi oběma městy to zkrátí sotva o pár minut, přičemž jen úsek z Opatovic nad Labem do Hradce, který by se měl lidí z Pražského Předměstí dotknout, vyjde na 3,5 miliardy korun, celá modernizace tratě pak bude stát ještě více.
Zatím je dokončený úsek ze Stéblové do Opatovic za zhruba 800 milionů a nastala na něm kuriózní situace - osobní vlaky jezdí ještě pomaleji než před modernizací. Na trase přibyla nová zastávka, kde musejí zastavit, což jejich cestu zdržuje.
Jediné, co se po rozšíření trati změní, je, že vlaky mezi oběma městy budou jezdit častěji, tedy ne po půl hodinách, ale po čtvrt hodinách. Otázkou je, jestli budou dostatečně vytíženy, když mezi oběma městy vede už několik let čtyřproudá silnice.
Kudy tudy na Hradec
Do hry pochopitelně vstoupil i hradecký magistrát, který začal po protestech místních prověřovat různé varianty toho, jak by mohlo budoucí rozšíření tratě vypadat.
Týdeníku Euro se sice nepodařilo přímo kontaktovat náměstka primátora Jindřicha Vedlicha, v regionálním tisku ale uvedl, že město jedná s projektantem stavby, aby byl zásah do kaštanové aleje co nejmenší a aby protihluková stěna, která mezi domy a kolejemi vznikne, byla porostlá zelení a plnila podobnou funkci jako stromy.
I pokud by se povedlo tuhle variantu prosadit, vyřešil by se jen nejviditelnější problém celého sporu, a to problém stromořadí.
Sporné investice nikoli.
Spolek Kaštanka proto přišel s vlastním návrhem, ze kterého jsou zase nešťastní na SŽDC i na magistrátu. Nedaleko tratě do Pardubic totiž vede železnice na Prahu, taktéž jednokolejná. Nápad obyvatel zní tak, že by se obě tratě přimkly v daném úseku k sobě a železnice by z jejich lokality zmizela úplně. „Návrh by vyžadoval opětovné zpracování studie proveditelnosti a její schválení ministerstvem dopravy. Realizace záměru by nebyla časově uskutečnitelná.
Současně se připravuje zdvoukolejnění železniční tratě ve směru na Velký Osek. Při souběhu obou tratí by byl společný úsek čtyřkolejný, což je v zastavěném území města prostorově nerealizovatelné. Návrh by vyvolal rozsáhlé zábory pozemků a nemovitostí soukromých vlastníků. Vhodnější je rozdělení železniční dopravy na dvě dvoukolejné tratě“ oponoval náměstek primátora.
V celé kauze hraje roli jeden důležitý aspekt, a to čas. „Zahájení stavby je plánováno na druhou polovinu roku 2018, dokončení do roku 2020“ říká mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Rok 2020 není náhodný, v té době končí současné programovací období EU a nebude už možnost čerpat dotace na rozjeté projekty z minula.
Kauza rozšíření tratě a boje o kaštany se tak stává ještě jedním příkladem reprezentujícím fenomén poslední doby. Jde o utrácení eurodotací, které se děje jen proto, aby Česko vyčerpalo co nejvíce unijních prostředků v co nejkratším čase bez ohledu na efektivitu. V minulosti už média psala o rozhlednách bez výhledu, hasičských zbrojnicích bez hasičů nebo o chebském autobusovém terminálu, kam prší.
Hradecké stavební plánování také ukazuje na to, jak málo je na železnice vidět oproti dálnicím, co se týká úspor.
Ředitelství silnic už dávno ví, že stavbu zlevní tím, že pod dálnicemi nebudou zbytečné tunely, nebude na nich každých pár kilometrů sjezd nebo odpočívadlo s benzinkou. Po kritice předražených dálnic si už nemůže dovolit podobné projekty financovat.
V Hradci mají aktivisté malou šanci, že rozšíření tratě dokážou zabránit. Ale i kdyby jejich snaha ušetřila pár milionů z mamutího projektu, měla by smysl.
3,5 miliardy Kč má stát oprava a rozšíření tratě mezi Opatovicemi nad Labem a Hradcem Králové.
Cestu mezi Pardubicemi a Hradcem Králové rozšíření tratě zkrátí sotva o pár minut, přičemž jen úsek z Opatovic do Hradce, který by se měl lidí z Pražského Předměstí dotknout, vyjde na
3,5 miliardy korun.
160 km/h mají jezdit na některých úsecích po dokončení oprav v roce 2021 vlaky mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.
Kauza rozšíření tratě a boje o kaštany se tak stává ještě jedním příkladem reprezentujícím fenomén poslední doby. Jde o utrácení eurodotací, které se děje jen proto, aby Česko vyčerpalo co nejvíce unijních prostředků v co nejkratším čase bez ohledu na efektivitu.
