T e l e k o mu n i k a c e
Západní investoři ve středoevropských a východoevropských telekomunikačních firmách dostali do vínku výhodu. Za své investice do národních sítí jim vlády jednotlivých zemí umožnily monopol v pevné síti většinou až za rok 2000.
Zatímco český SPT Telecom či maďarský Matav mají zahraničního majoritního vlastníka už od první poloviny devadesátých let, mnohé další hvězdy na středoevropském a východoevropském telekomunikačním nebi se po solventnějších západních partnerech poohlížejí až letos. Je to dáno i úrovní ekonomické transformace jednotlivých zemí. Ovšem analytici z oboru se vesměs vyjadřují o telekomunikacích v transformujících se zemích vcelku pochvalně. Přes globální ekonomickou krizi ve světě je toto odvětví podle nich relativně stabilní s dobrými vyhlídkami na další růst, a tedy daleko vhodnější pro investování než jakékoliv jiné. David George, analytik z londýnské společnosti Nomura International, k tomu říká, že investoři mají stále dost chuti dovést toto odvětví na západoevropskou úroveň a zajistit si dobré zisky.
K privatizaci státních telekomunikací s účastí zahraničních partnerů letos urychleně přistoupili v Polsku, v Rumunsku, v Litvě a v Bulharsku. S případnými partnery už jednají také operátoři v Makedonii a Chorvatsku a úmysl prodat podíl ve státních telekomunikacích oznámila nedávno rovněž slovenská vláda.
Jsou dokonce signály, že někteří odvážní západní investoři jsou ochotni vstoupit také do velmi zanedbané telekomunikační sítě v Rusku.
Cílem všech těchto transakcí je pro místního operátora dostat do země kapitál na modernizaci a se zahraničním investorem pak společně rozvíjet národní telekomunikace. Účastnická telefonní síť regionu je extrémně řídká. Údaje Mezinárodního telekomunikačního svazu hovoří jasně: 19 hlavních telefonních tras na 120 obyvatel v Polsku a 32 v České republice oproti například 58 ve Francii.
Litva a Rumunsko už podepsaly
Rumunská vláda se rozhodla zahraničním investorům letos prodat 35 procent akcií patřících státu v telekomunikační společnosti Rom Telecom, a to i přesto, že doba pro privatizaci není momentálně kvůli politické a hospodářské situaci v zemi příliš vhodná. Termín pro přijímání zahraničních nabídek byl stanoven na konec letošního října a už 12. listopadu bylo o prodeji rozhodnuto. Kontrakt byl uzavřen s řeckou telekomunikační společností OTE. Nabídky kromě ní podaly po vyhlášení privatizace (letos v květnu) Telecom Italia a nizozemský KPN Telecom. Další prodejní dokumenty budou s OTE podepsány do 35 dnů. Za třicetipětiprocentní podíl Řekové zaplatili 675 milionů USD a během 3 až 5 let mají podle dohody investovat do rumunských telekomunikací dalších více než 400 milionů USD. Analytici a mezinárodní instituce vstup zahraničního investora vítají. Uzavřená dohoda je podle nich pro Rumunsko prodejem století. Označují ji za dobrý příklad pro jiné firmy, které by chtěly v Rumunsku investovat.
Samotný Rom Telecom se na privatizaci a vstup zahraničního partnera vcelku dobře připravil. Snížil letos od ledna počet zaměstnanců o čtyři tisíce na 49 tisíc a deklaroval zájem dále snížit stav o dva a půl tisíce osob do konce letošního roku.
Odborníci mluví o atraktivitě rumunského operátora také v souvislosti s velikostí rumunského telekomunikačního trhu. Podle počtu obyvatel zaujímá Rumunsko v regionu evropských postkomunistických zemí druhé místo po Polsku a dá se tam očekávat silný rozvoj jeho telekomunikační sítě. Zajímavý je pro investory také proto, že rumunská vláda zajistila privatizovanému Rom Telecomu de facto monopol na provoz pevných sítí až do roku 2002 a navíc možnost licence pro mobilní telefony.
Nedávno privatizovala svého operátora také Litva. Šedesátiprocentní podíl společnosti Lietuvos koupili skandinávští operátoři – švédská Telia a finská Sonera. Zaplatili za něj 520 milionů USD. Kontrakt je považován za jeden z největších. Šlo podle finančníků o největší zahraniční přímou investici v pobaltských zemích. Obě skandinávské telekomunikační firmy se snaží proniknout také do Ruska a Polska.
Bulhaři ještě do konce roku
Proces privatizace svých telekomunikací Bulharsko hodlá dokončit ještě letos. Nutí ho k tomu požadavky Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Obě instituce naléhají na urychlené pokračování ekonomických reforem.
Bulharská vláda nabízí strategickým zahraničním investorům ve státní firmě BTC (Bulgarian Telecommunications Company) jednapadesátiprocentní – tedy většinový – podíl. Hodnota nabídky se odhaduje na 1–1,5 miliardy USD, což znamená, že prodej BTC bude největším privatizačním projektem v zemi (při jeho realizaci vláda využívá poradenské služby Deutsche Bank). Základní informace o BTC mají zahraniční investoři, kterými jsou většinou operátoři telekomunikačních sítí, k dispozici od jara a hlavní jednání o kontraktu probíhala v říjnu a v listopadu. Rozhodnutí má vláda vyhlásit v lednu příštího roku.
Mezi potenciálními zájemci o investování do BTC je například řecká telekomunikační společnost OTE a německý Deutsche Telekom.
Rovněž bulharská vláda nabídla potenciálním investorům monopolní postavení u pevných sítí do roku 2002. Vítěznému investorovi pak navíc nabízí možnost ucházet se v soutěži o účast na provozování sítě mobilních telefonů v systému GSM.
BTC, která má 26 tisíc zaměstnanců a disponuje 2,6 milionu telefonních linek, je podle odborníků nejméně rozvinutým telekomunikačním operátorem ve střední a východní Evropě. Budoucí investor bude mít bezpochyby v bulharských telekomunikacích dost příležitostí k jejich rozvoji.
Jak ovládnout Balkán?
Řecký OTE – sám již částečně privatizovaný, by se rád stál předním telekomunikačním operátorem pevných sítí na Balkáně. Proto se také po svém privatizačním úspěchu v Rumusku uchází o vstup do Bulharska a už vyjádřil i vážný úmysl získat podíl také na makedonské firmě Makedonski Telkomunikacii (MakTel).
První krok na balkánský telekomunikační trh Řekové učinili již loni, když společně s Telecomem Italia nakoupili podíly srbského operátora Telekom Serbija. OTE zaplatil předem za dvacetiprocentní podíl v srbské telekomunikační firmě 640 milionů DEM (355 milionů USD) a Italové získali 29procentní podíl v adekvátní cenové relaci. Je však třeba říci, že některé zprávy z Bělehradu nyní naznačují, že celkově čtyřicetidevítiprocentní podíl byl prodán pod cenou a že prodej byl velkou chybou.
Vzorem byli Maďaři
Středoevropské země, které privatizují nyní své telekomunikace, si vzali za příklad privatizaci maďarského operátora Matav, která proběhla již koncem roku 1993 a měla velice pozitivní reakce v zahraničí. Majoritními vlastníky Matavu se stali s 59,58 procenta Deutche Telekom a společnost Ameritech (každý stejným dílem). Jak nedávno ujistil maďarský ministr financí, vláda hodlá v budoucnu prodat ještě zbylý šestiprocentní státní podíl.
Matav je spolu s českým SPT Telecom a Českými radiokomunikacemi označován evropskými odborníky za prosperující firmu a investičními bankami za výborný burzovní titul. Od roku 1994 se úspěšně rozvíjí a dnes ho podle slov jeho představitelů firmy neohrozí ani globální ekonomický pokles ve světě. V uplynulých čtyřech letech investoval ročně v průměru 500 milionů USD a v příštích dvou až třech letech počítá s investicemi kolem 450 milionů dolarů ročně. Plánuje zvýšit počet instalovaných linek do konce roku 2000 v přepočtu na jednoho svého zaměstnance z dnešních 180 na 250. Vyšší efektivity má být dosaženo hlavně snížením počtu zaměstnanců. O ekonomické situaci maďarského operátora výmluvně hovoří cena jeho akcií na budapešťské burze. Nyní se pohybuje kolem 1220 forintů proti 786 forintů loni v srpnu.
Poláci na to jdou jinak
S hromadným prodejem akcií na burze začal právě teď v listopadu polský státní operátor – Telekomunikacja Polska (TP). Prodej bude největší veřejnou nabídkou v historii polského kapitálového trhu a patrně i celé střední a východní Evropy.
Polský operátor je už nyní – a zřejmě do budoucna bude – atraktivním partnerem pro potenciálního strategického investora. Odborníci poukazují na loňský dosažený čistý zisk 988 milionů zlotých (278 milionů USD), na 7,5 milionů abonentů a na 4,3 miliardy zlotých, které firma určila na rozvoj a modernizaci sítí. Jen za letošek tomuto polskému telekomunikačnímu obru přibude zřejmě 1 milion abonentů. Atraktivita jeho akcií (potažmo i samotné firmy) se zvyšuje navíc tím, že vláda už přislíbila v příštím roce vpustit do TP zahraničního strategického investora. A zdá se, že nic na atraktivitě TP nezmění ani fakt, že západní banky snížily odhad jeho hodnoty z dřívějších 10–12 miliard USD na 6–8 miliard USD. Kdo ze zahraničních investorů je horkým favoritem pro vstup do TP zatím zprávy neuvádějí.
Spěchá i Slovensko
Slovenská vláda nedávno oznámila, že hodlá prodat určitý podíl ve státní společnosti Slovenské Telekomunikácie (ST) zahraničnímu investorovi, a to během prvního pololetí příštího roku. Zatím nezveřejnila výši podílu, ale intenzivně hledá zahraničního strategického partnera. Rozhodnutí zatím neučinila.
Oficiální odhad hodnoty slovenského telekomunikačního operátora byl zveřejněn koncem roku 1997 a činil 41,3 miliardy slovenských korun (1,16 miliardy USD). Slovenské Telekomunikácie dosáhly za loňský rok čistého zisku 2,23 miliardy slovenských korun proti 2,55 miliardy v roce 1996.
V Česku se blýská na časy
SPT Telecom privatizovaný v roce 1994 konsorciem TelSource je zatím monopol a podle toho se chová. Nejčerstvějším důkazem je zdražení, které veřejně oznámil v minulých dnech. Ale konkurence už je připravena. Podle nejnovějších informací mu zřejmě budou konkurovat České radiokomunikace (ČRA). A nyní se zdá, že dokonce před rokem 2000. Je to dobrá zpráva. Navíc také proto, že na to nejsou sami. Mají silného zahraničního partnera – firmu TeleDanmark, která vlastní 20,8 procenta jejich akcií. Dánové byli už v roce 1994 mezi zájemci o český telekomunikační trh a jedním z horkých účastníků veřejné soutěže na koupi 27 procent akcií SPT Telecom. Když se jim vstup nepodařil, pokusili se o něj později právě přes České radiokomunikace. Nyní hodlají v ČR vytvořit společný podnik s Českými radiokomunikacemi na provozování pevné telefonní sítě.
