Skoro to vypadá, že v celé Evropské unii se nedá najít horší pakáž - samí zloději a tuneláři - než jsou Češi. V Bruselu už toho mají dost a podle posledních zpráv nás to bude stát dvacet pět miliard korun. Minimálně.
Vcelku brutální pohlavek do týla se dá snadno vnímat jako zasloužený a spravedlivý trest. Mají pravdu v té Evropě, vždyť bahno korupce v Česku už dosáhlo takové výše, že z něj za chvíli bude koukat jen vrchol Sněžky spolu s nefunkční lanovkou.
Jenže protikorupční bílí rytíři by měli trochu brzdit. Ano, české zářezy na pažbě opravdu stojí za to. V čele s Davidem Rathem a smečkou vlků z ROP Severozápad došlo k případům, které bijí svou troufalostí do očí. Sám jsem původem z Českých Budějovic, kde po řece vyhloubené za dvě miliardy korun jezdí malá výletní loďka přímo k milionovému golfovému hřišti, které dostalo zase dotaci na boj proti drogám. Ovšem fakt, že několik korupčních skandálů hodných Vita Corleona vystupuje na povrch, nutně neznamená, že celý systém je zamořený korupcí výrazně překonávající to, co se děje jinde v Evropě. Například Itálie, jejíž seznam korupčních afér v dotační politice je pestrý jako harém Silvia Berlusconiho, zdaleka tak velké finanční tresty nedostala.
Korupce je ostatně jen jedním z faktorů, kvůli kterým si Komise podává Česko posledního půl roku na talíři jako omeletu. Ještě výraznější výtka zazněla směrem k systému veřejných zakázek. To s korupcí sice souvisí, ale není to to samé. Řada úředníků byla prostě zvyklá nějak to spatlat, a dost tím narazila na pravidla transparentnosti a otevřenosti, na kterých Brusel trvá. Tady je třeba říct, že současná vláda odvedla ve zprůhlednění veřejných zakázek velký kus práce. Není to dost, jistě, ale pořád je to zatraceně hodně. V Bruselu by si toho možná někdo mohl aspoň všimnout.
Zdaleka největší problém měla Komise s nastavením českých institucí rozdělujících fondy. Ano, i zde jsme na to šli typicky českou cestou. V mnoha případech jeden orgán peníze rozdával, a ten samý orgán měl kontrolovat, zda to udělal správně. Jenže tento systém sama EU Česku s úsměvem schválila. Takže proč najednou ve vládní schránce přistávají měsíc co měsíc dopisy s bruselskou známkou a s velkým nápisem „VŠECHNO ŠPATNĚ!“?
Jestlipak bude náhoda, že se tlak z Bruselu stupňuje zrovna ve chvíli, kdy se začíná vyjednávat o evropském rozpočtu na roky 2014-2020? Staré státy už nechtějí na Východ posílat tolik peněz, to je všeobecně známo, a záminka k menší ochotě se hledá vždycky snadno. Obzvlášť u toho protivného státu se nesnesitelným euroskeptickým prezidentem v čele. U toho samého státu, který odmítl podepsat fiskální pakt.
Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně
Onen trest rozhodně není žádoucí bagatelizovat. Staly se chyby, a ne malé. Navíc, za mizernou reputaci a pověst neposlušeného spratka si můžeme sami. Uprostřed evropské dluhové krize, kdy se západní politici horoucně snaží, aby Unie vůbec vydržela pohromadě, je ale takové pokrytectví zbytečně bolavou křivdou.
