C h i l e
V souvislosti s nedávným zatčením generála Augusta Pinocheta v Londýně se v tisku objevila řada reakcí a komentářů týkajících se jeho osoby a jeho někdejší vlády. Jméno Pinochet ve světě nikdy nemělo a nemá dobrý zvuk. Nic však není černobílé.
Aaugusto Pinochet Ugarte se narodil 25. 11. 1915 v přístavu Valparaiso. V roce 1933 začal studovat na Vojenské akademii v Santiagu. Zpočátku vůbec nejevil o politiku zájem. V roce 1968 však vyšla jeho kniha „Geopolitika“, kde se projevil jako člověk fascinovaný fenoménem mohutností státní moci. V prezidentských volbách (4. září 1970) zvítězil Salvador Allende, který kandidoval jako představitel levicové Lidové jednoty. Vláda Allendeho navázala blízké vztahy se SSSR a Kubou. V důsledku socialistických ekonomických přeměn se však Chile brzy dostalo na pokraj hospodářské katastrofy (nárůst inflace až 300 % ročně).
Generál Pinochet byl zpočátku vůči Allendemu loajální. Když 29. 6. 1973 došlo po parlamentních volbách k pokusu o státní převrat, Pinochet zůstal na straně prezidenta, který jej poté jmenoval velitelem pozemních sil. Opozicí ovládaný parlament vzhledem k situaci schválil rezoluci, ve které vyzýval prezidenta a armádu k rozhodným krokům.
Tento moment byl pro Pinocheta klíčový. Spolu s generály Leighem, Merinem a Mendozou utvořili 11. září 1973 juntu, která převzala násilně moc. Armáda zaútočila na prezidentský palác a Allende při obraně padl. V převratu zahynulo podle tvrzení junty 1600 osob.
Pinochet, který byl v roce 1974 jmenován prezidentem, vládl železnou rukou. Zavedl cenzuru a v roce 1977 zakázal politické strany. V období represe následujících několika let zahynulo od 25 do 40 tisíc osob. Ve vězeních se ocitlo přes 100 tisíc lidí a kolem 500 tisíc lidí emigrovalo. Chile se dostalo do mezinárodní izolace.
Přesto Pinochet získal obdiv mnohých jako ekonomický reformátor. Ekonomiku postavil na nohy. Privatizoval zpět veškerý průmysl a banky. Zlikvidoval bariéry v oblasti exportu a importu kapitálu a transferu zisků. Dal zahraničnímu kapitálu stejná práva jako chilskému, čímž dosáhl investičního boomu. Provedl zemědělskou reformu a Chile se brzy z importéra přeměnilo na exportéra. Řídil se radami Miltona Friedmana, který v roce 1975 přijel do Chile a doporučil zrušit veškeré kontroly cen, snížit cel-ní bariéry na minimálních 10 % a snížit státní výdaje. Chile se stalo zemí s nejstabilnější ekonomikou v Jižní Americe. Ve druhé polovině 70. let činil ekonomický růst 7 % ročně a míra inflace klesla v roce 1980 na 15 % ročně. Tato terapie však měla i své stinné stránky. Značná část podniků zbankrotovala a zvýšila se nezaměstnanost. Podle odhadů až 20 % Chilanů žilo v této „transformační“ době pod hranicí chudoby. V letech 1981 - 1985 zemi v důsledku celosvětové recese zasáhla krize. Nezaměstnanost dosáhla 30 % a HDP se snížil o 13 %.
Osmdesátá léta se nesla již ve znamení postupné liberalizace. Pinochet ztrácel podporu občanů a v roce 1981 rezignoval na členství v juntě. V roce 1990 rezignoval na funkci prezidenta a zůstal jen vrchním velitelem ozbrojených sil a doživotním senátorem. Byl diktátorem, který zapříčinil smrt tisíců lidí. Těšil se ale uznání v mezinárodních finančních kruzích. Domníval se, že ekonomická svoboda je nejdůležitější a že je možná bez svobody politické.
