Poslanci zrušili zákon, který posílil postavení věřitelů
Mimosoudní dražby, které od 1. května umožňují věřitelům rychlý prodej zastavených nemovitostí, čeká jepičí život. Tuto možnost, kterou poskytuje zákon o dražbách, zruší zákon o exekucích, jenž dolní sněmovna Parlamentu již schválila a vstoupí v platnost 1. ledna roku 2001. Pohledávky zajištěné zástavním právem mohou věřitelé od začátku května vymáhat mimosoudní cestou. Umožňuje to zákon o dražbách, a to jeho podstatná část o nedobrovolné dražbě. Věřitelé – zejména banky – na tuto možnost čekali šest let. Tři týdny poté, co vstoupila v platnost, ji však Poslanecká sněmovna zrušila, protože přijala zákon o exekucích. Ten opět přikazuje, že pohledávky se zástavním právem lze vymáhat pouze soudní cestou. Mírné zjednodušení přináší pouze novým pohledávkám. U úvěrů poskytnutých po 1. květnu tohoto roku si banky otevírají cestu k prodeji zastavené nemovitosti takzvanou doložkou vykonatelnosti, v níž klient s „prodejem předem souhlasí. Staré a nesplácené úvěry, které ovšem tuto doložku nemají, budou muset jít přes soud a exekutora. Banky odhadem mají takových úvěrů za 300 miliard korun. Provize z jejich prodejů by byla dost velká na to, aby pokryla slušné zalobbování. O tom, že je soudní cesta mnohem delší, a tím méně schůdná, se již věřitelé přesvědčili mnohokrát. Na rozhodnutí přetížených soudů čekají i několik let. Prostřednictvím mimosoudního prodeje, při němž odpadá mezičlánek soudního rozhodnutí a rovnou se přistupuje k dražbě zastavené nemovitosti, by se naopak ke svým pohledávkám mohli dostat během tří nebo čtyř měsíců. Poslanci přijali zákon, který pro staré pohledávky možnost nedobrovolné dražby ruší, téměř jednomyslně. Ze 162 jich pro jeho přijetí hlasovalo 155. Legislativní smršť. Pasáže o zrušení možnosti nedobrovolných dražeb, která se do zákona o exekucích dostala až v průběhu jeho schvalování, si ovšem nemuseli poslanci všimnout. V kompletně přepracovaném pozměňovacím návrhu zákona, o němž nakonec hlasovali, se objevila v paragrafu 133 mezi závěrečnými ustanoveními. Nebyla tedy v části, která se věnuje změnám souvisejících zákonů, tak jak je to u těchto právních norem běžné. Zpravodaj zákona o exekucích Pavel Svoboda (US) připouští, že poslanci většinou zákony podrobně nestudují a že se při hlasování řídí doporučením příslušného výboru a poslaneckého klubu. Tvrdí, že mimosoudní dražby byly ze zákona vyřazeny, protože jsou zřejmě protiústavní. „Domníváme se, že pokud by dlužník mimosoudní dražbu napadl a obrátil se přitom na Ústavní soud, rozhodne v jeho prospěch, řekl. Přiznal, že ústavněprávní výbor takto rozhodl, aniž si nechal udělat právní rozbor. Spoléhal se na ministerstvo spravedlnosti, které pozměněný návrh připomínkovalo a k vypuštěným mimosoudním dražbám nemělo žádné námitky. Vedoucí tiskového oddělení ministerstva Vladimír Voráček na dotaz týdeníku EURO uvedl, že nebude tento případ komentovat. „Přijímal to Parlament, tak se ptejte v Parlamentu, řekl. Připravené pašalíky. Jestliže stamiliardové pohledávky ze starých úvěrů bude moci dražit pouze exekutor, má tento nově zaváděný institut, což bude mimochodem velmi lukrativní post, o dostatek práce postaráno. Ze zákona vyplývá, že počet exekutorů bude omezený, a počítá se s tím, že bych jich mělo být kolem sedmdesáti. „Bude tu obrovská poptávka při velmi omezené nabídce služeb, komentují zákon lidé z bankovních kruhů. Poslanec Svoboda uvádí, že exekuční místa budou pravděpodobně ve městech, v nichž sídlí okresní soudy. Exekutor nebude mít prakticky žádnou zodpovědnost, protože rozhodovat bude soud. Přesto bude mít podle zákona nárok na odměnu, jejíž horní hranice není nijak omezená. Dostatečné příjmy mu zajistí i to, že naopak bude stanovena minimální taxa za jeho výkon. Pokud by s prodejem spěchal, aniž by za to dostal nějakou další částku, kterou si bude moci sjednat s věřitelem, bude sám proti sobě, protože mu ze zákona náleží „náhrada za ztrátu času při provádění exekucí . Exekutorem se může stát jen právník s tříletou praxí. Věřitelé zatím nevědí. Mimosoudní dražby měly rozhýbat trh nemovitostí. Oživení se očekávalo, přestože banky už předem upozorňovaly, že se na něj nechystají okamžitě se všemi zastavenými nemovitostmi, protože by stlačily prodejní ceny. Také hypoteční banky předpokládaly, že budou mít větší páku na klienty, kteří nesplácejí hypotéku. Mluvčí největšího domácího ústavu, Českomoravské hypoteční banky, František Pavelka uvedl, že zatím jako věřitelé mnoho šancí nemají. „U soudu máme jeden případ, a ten se táhne už rok a půl. Teď je na mrtvém bodě, protože zatím proběhlo pouze první kolo, po němž se klient okamžitě odvolal, konstatoval. Bankovní asociace nyní zvažuje, jak se ke zrušení možnosti mimosoudních dražeb postaví. „Čekáme na rozhodnutí prezidia, řekl tajemník asociace Ivan Angelis. Zákon o exekucích ještě musí projít Senátem, který by ho mohl dolní komoře vrátit. Pavel Svoboda nicméně věří, že to senátoři neudělají, protože zákon je velmi potřebný. Soudům nyní trvá rozhodnutí i několik let. Když nakonec rozhodnou ve prospěch věřitele, k penězům se stejně nedostane, protože vlastní exekuce téměř neprobíhají. „Zákon ve svém principu vytváří prostor pro rychlé vymáhání pohledávek, zdůraznil Svoboda. Upozornil, že zákon nedobrovolnou dražbu rovněž umožňuje a jediný rozdíl je v tom, že požaduje pravomocné soudní rozhodnutí. Svoboda tvrdí, že soudy by mohly po přijetí zákona o exekucích rozhodovat mnohem rychleji než dosud, protože se zbaví agendy spojené s vymáháním pohledávek. Ta přejde na exekutory, kteří tak podle zkušeností zemí, jež podobný zákon přijaly, převezmou téměř 70 procent úkonů. Jakékoli zrychlení lze nicméně na základě této právní normy přepokládat nejdříve za dva až tři roky. Platit by začala od 1. ledna 2001 a teprve poté se ustaví komora exekutorů, která začne s výběrem lidí pro příslušné exekutorské posty.
