První rok vlády Petra Nečase se nesl více ve znamení korupčních kauz a hádek mezi koaličními stranami než skutečných reforem.
Foto: Dan Materna / MF Dnes / Profimedia
Státní tajemník pro EU: Podle premiérových představ měl státní tajemník pro EU převzít agendu, kterou měl v předchozích vládách na starosti vicepremiér pro evropské záležitosti. S tím nesouhlasila zejména TOP 09, která to vnímala jako omezení pravomocí ministra zahraničí a šéfa strany Karla Schwarzenberga. Ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek označil Nečasův plán za podvod na voličích.
Povodňová daň: Pro financování povodňových škod se letos o 100 korun měsíčně snížila sleva na dani. Navzdory předvolebním slibům se tak zvýšily daně, za což se premiér voličům omluvil. Okolo tohoto opatření si premiér a šéf ODS Nečas s Kalouskem vyměnili přes média několik invektiv na téma dodržování koaličních dohod.
Agentura ABL: Vztahy v koalici narušila kauza okolo bezpečnostní agentury ABL, kterou vlastní rodina ministra dopravy Víta Bárty. Podle informací médií před čtyřmi lety ABL sledovala mimo jiné pražské politiky ODS. Bárta se už loni Nečasovi zaručil svým slovem, že agentura politiky nesledovala, což se podle Nečase nakonec ukázalo jako nepravdivé. Bárta se za to premiérovi omluvil.
Armádní zakázky: Koalice nejprve řešila aféru okolo přípravy podezřelé zakázky na nákup minometů pro armádu. Kalousek při obhajobě exministra obrany a svého náměstka Martina Bartáka obvinil ministra obrany Alexandra Vondru, že ještě v době působení v kabinetu Mirka Topolánka lobboval ve prospěch nákupu obrněných transportérů Pandur. V listopadu se pak objevilo obvinění, že Barták chtěl začátkem roku 2008 peníze v souvislosti s armádní zakázkou na vozidla Tatra. Barták nakonec letos v březnu sám odešel z funkce náměstka ministra financí.
Výměna policejního prezidenta: Koncem loňského listopadu šéf VV Radek John (tehdy ministr vnitra) vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu z funkce. Premiér Nečas tehdy Johnovi vytkl, že ho o této výzvě předem neinformoval. Na řešení sporu, ve kterém proti sobě stály ODS a Věci veřejné, se nakonec vládní strany dohodly na schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Martinů po ní oznámil, že ve funkci skončí. Zároveň kritizoval výběr nového policejního prezidenta.
Kauza kolem Státního fondu životního prostředí (SFŽP): Koncem loňského roku vypukla kauza údajné korupce na ministerstvu životního prostředí, které vedl místopředseda ODS Pavel Drobil. Podle ředitele SFŽP Libora Michálka na něj poradce ministra životního prostředí Martin Knetig naléhal, aby manipuloval výběrovými řízeními. Knetig to zdůvodňoval tím, že je nutné získat peníze na financování ODS a další politické kariéry ministra Drobila. Nečas se Drobila zastal, ten podal demisi. Kauza vyhrotila vztahy mezi ODS a VV. ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV váhaly s podporou kabinetu. Po schůzce s prezidentem však všechny vládní strany hlasovaly proti návrhu ČSSD.
Důchodová reforma: Vnitrokoaliční dohady provázejí také vznik důchodové reformy. Poté, co vláda přišla s návrhem, který počítal se zvýšením daně s přidané hodnoty na 20 procent, začaly se ozývat kritické hlasy především z řad VV. Neformální lídr strany Vít Bárta se přidal k nesouhlasnému postoji prezidenta Klause, a vláda nakonec své představy o úpravě DPH pozměnila.
Sporná státní zakázka pro firmu ProMoPro: V kauze jde o údajně předraženou státní zakázku, která byla bez výběrového řízení uzavřena s firmou ProMoPro v souvislosti s českým předsednictvím EU. Vicepremiérem pro evropskou problematiku byl v té době nynější ministr obrany Vondra. Začátkem letošního roku podalo ministerstvo financí kvůli této zakázce trestní oznámení. Celá kauza proti sobě postavila především ODS a TOP 09.
Nátlaková akce Děkujeme, odcházíme: Lékařská protestní akce, v jejímž rámci doktoři medicíny požadovali vyšší platy a systémové změny v rezortu, vyvrcholila letos koncem února. Výpověď z práce kvůli tomu podalo 3 800 z asi 18 tisíc nemocničních doktorů. Od března tak hrozilo omezení péče a někde i uzavření oddělení nemocnic. Několik dní před vypršením výpovědní doby protest ukončila dohoda s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem.
Tou dobou probíhaly aféry ministra školství Josefa Dobeše. Kromě dat z e-mailů úředníků unikly na veřejnost také informace o mimořádných stotisícových odměnách Dobešových podřízených. Ministr navíc údajně psal za svou podřízenou Janu Machálkovou seminární práci. Následovaly i takové události, že vojenští policisté vtrhli do ČT a odnesli si dokumenty.
Personální výměny ministrů za Věci veřejné: Začátkem dubna poslanec a místopředseda VV Jaroslav škárka řekl, že dostává od lidí kolem Víta Bárty peníze za loajalitu ke straně. Bárta přiznal, že peníze škárkovi dal, ale podle něj to byla půjčka. Ke škárkovi se přidala i předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí. Oba byli z VV vyloučeni. Média poté zveřejnila informace z dokumentu, podle něhož Bárta jako majitel ABL vstoupil do politiky, aby získal ekonomickou moc. Bárta nakonec podal demisi a z ministerstva vnitra odešel i předseda VV Radek John, který zůstal ve vládě jako vicepremiér odpovědný za boj s korupcí. Na tuto funkci však rezignoval, protože se s premiérem neshodl na personálním obsazení úřadu. VV poté vyhlásily, že kabinet musí projít personální obměnou, jinak ho nemohou podporovat.
Požadavky VV: Věci veřejné, nejmenší koaliční strana, položila 7. června na stůl další z řady ultimát a řekla, že když koalice neprojde sebereflexí a očistou, odejde na konci června z vlády. ODS a TOP 09 se tváří, že vlastně vůbec nerozumí tomu, co se po nich chce. Předsednictvo VV také pozastavilo členství ve straně svému poslanci Michalu Babákovi, a to na jeho vlastní žádost. Přes jeho účty prošlo v posledních dvou letech více než 11 milionů korun, které pak putovaly na konto strany VV. Právě kvůli tomu Babáka šetřil finančněanalytický útvar ministerstva financí a podle médií na něj tento orgán podal i trestní oznámení kvůli praní špinavých peněz. Babák pozastavení svého členství zdůvodňuje nikoliv podezřeními kolem své osoby, ale právě tím, že se tyto informace dostaly na veřejnost.
Státní maturity: Odborníci kolem spolku Eduin prověřili maturitní testy a našli mnoho chyb. Podle analýzy ministerstva školství jsou ale chybné jen čtyři otázky. U maturit propadlo 19,5 procenta studentů, spolu s nepřipuštěnými k maturitě je celková neúspěšnost žáků 29,2 procenta. Tisíce studentů, učitelů a rodičů protestují proti obsahu nových zkoušek dospělosti na internetu. Na druhou stranu je Dobeš jediný ministr školství, kterému se podařilo po 14 letech příprav nové maturity spustit.
Stávka v dopravě: 16. června začala stávka proti vládním reformám. Dopravní odbory zastavily krátce po půlnoci vlaky a omezily MHD v Praze, Brně i dalších městech. V hlavním městě stálo i metro a lidé jezdili do práce především na kolech.
