Šéf Českého Telecomu žádá po ČTÚ transparentní rozhodování
Generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár již delší dobu dává na odiv krajní nespokojenost s činností Českého telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). „Dle našich propočtů nespravedlivá rozhodnutí regulátora připravují firmu ročně o sedm miliard korun čistého zisku. O tolik by byl vyšší, kdyby ČTÚ řádně dodržoval telekomunikační zákon,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO. Telecomu se prý nevracejí peníze vložené do telekomunikační sítě. „Z hlediska provozních výsledků dosahujeme dnes sice již špičkových parametrů, vše se ale prudce mění, když v hospodářských výsledcích začneme zohledňovat investice do infrastruktury. Regulované ceny jsou nastaveny tak, že se nám peníze vložené do digitální sítě nevracejí. Za současné situace jsme proto nepřímo nuceni další modernizaci omezovat jen na nezbytně nutnou míru,“ říká ředitel Berdár v předvečer privatizace firmy. Doufá ale, že nějakou pozitivní změnu přinese nový zákon o elektronických komunikacích, který v této chvíli čeká na hlasování v Senátu. „Rád bych tomu věřil, ale vím, že všechno je především v lidech,“ podotýká Berdár.
Velká nejistota na trhu.
Šéf Telecomu je znám tím, že umí být ve svých úsudcích nekompromisní, a když na to přijde, nebere si servítky. Už jeho prezentace na konferenci Teleinformatika (23. listopadu 2004 v pražském Kongresovém centru) vzbudila značnou pozornost. Někteří přítomní z odborníků ji ocenili, jiní v ní ale viděli prvky demagogie. Na předsedovi ČTÚ Davidu Stádníkovi, který seděl za stolem vedle něj, nenechal Berdár nit suchou a jeho práci podrobil ostré kritice. David Stádník s ním ale nechce vést názorovou přestřelku. „Je to pod mou rozlišovací schopnost. Nemám čas se výpady pana ředitele zabývat, máme teď spoustu jiné práce. Jestli se mu naše práce nelíbí, ať se soudí,“ říká nevzrušeně. Berdárovi se hlavně nelíbí, jakým způsobem ČTÚ rozhoduje o cenách za propojení sítí operátorů. „ČTÚ v rozporu s telekomunikačním zákonem nestanovuje metodiku výpočtu cen, ale přímo určuje maximální ceny. Nejsou tak dopředu zřejmé podmínky na základě kterých bude rozhodovat. Účelovou úpravou vstupů do nákladových modelů dochází ke stanovení cen pod náklady. Jeho cenová rozhodnutí mají primárně normativní charakter - nejsou odůvodněna. V zásadě vůči nim neexistuje opravný prostředek a není zřejmá doba jejich platnosti.“ To všechno, domnívá se Berdár, přináší velkou podnikatelskou nejistotu všem účastníkům trhu. „Je obtížně predikovatelný vývoj, neustále hrozí neočekávaná a ekonomicky neopodstatněná rozhodnutí, zejména vůči vznikajícím trhům.“ Dalším důsledkem je například to, že se snižuje ochota všech operátorů investovat do výstavby a modernizace infrastruktury, upozorňuje Berdár.
Jak k tomu číslu došli?
V tomto směru nachází Berdárova kritika sympatie u řady jiných operátorů. „Dle zákona by ČTÚ měl stanovovat skutečně přesný způsob výpočtu propojovacích cen, což nedělá, respektive není zřejmé, jak k jednotlivým cenám dospěl. Operátorům mnohdy vycházejí při použití stanoveného způsobu výpočtu úplně jiná čísla,“ připojuje se Richard Stonavský, který měl regulatorní záležitosti dříve na starosti ve společnosti Aliatel, nyní pracuje pro mobilního operátora T-Mobile. Souhlasí též s námitkou, že ČTÚ svou politikou nijak zvlášť nepodporuje výstavbu a modernizaci infrastruktury, ač příslušné směrnice Evropské unie to považují za jednu z hlavních priorit. Šéf Telecomu Berdár zdůrazňuje, že dlouhodobě neřešená ztráta u nich vedla k nutnosti jednorázového odpisu aktiv ve výši 9,9 miliardy korun.
V tomto směru považuje firma za zcela zásadní problém výši regulovaných měsíčních paušálů, které - jak tvrdí - jí zdaleka nepokrývají náklady na vybudování přístupové sítě. Žádala prý regulátora, o nezávislý audit, aby si udělal objektivní obrázek o nákladech. Když se s ním na tom ale nedohodla, zadala sama práci společnosti Ernst & Young. Její odborníci měsíční náklady na jednu hlavní telefonní stanici spočítali na 486 korun. „Regulované paušály ale začínají již pod dvěma sty korunami,“ naráží Berdár na nejnižší program Home Mini, který stojí měsíčně bez DPH 181 korun (má jej pětina uživatelů, půl milionu domácností).
Promyšlená demagogie.
Berdár se svá tvrzení snaží dokázat porovnáním s ostatními státy Evropské unie, přičemž zahraniční paušály na konferenci Teleinformatika srovnával právě s jejich programem Home Mini a Home Standard. Tím chtěl demonstrovat, že Česko je na samém chvostu cen v Evropské unii (méně se dle údajů Telecomu platí jen v Estonsku). Přesto ale podporu lidí z branže v tomto směru nesklidil. „To určitě není vůči ČTÚ fér, nebál bych se to označit za demagogii. Home Mini není standardní program, jde o politickou záležitost, je to sociálně orientovaný program, určený lidem, kteří hovory pouze přijímají,“ říká Stonavský. Ani profesor Vladimír Smejkal, odborník na právo v oblasti informačních technologií a člen legislativní rady vlády, nepovažuje kritiku ze strany Gabriela Berdára, za zcela objektivní. „Jsem si vědom, že ČTÚ není právě vzorem konstantního, předvídatelného a transparentního rozhodování ve všech věcech. Nicméně způsob, jakým pan Berdár svoji kritiku na konferenci Teleinformatika formuloval, je klasickou ukázkou promyšlené demagogie. Směšuje právní režimy, které u nás platily, platí a které budou platit teprve po přijetí zákona o elektronických komunikacích, argumentuje statistikou, která nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Například ceny, které nejsou poměřeny na obecnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích, takzvaný spotřebitelský koš či alespoň Big Mac Index. Předpoklady interpretuje někdy podobně jako ten, koho kritizuje: nepřezkoumatelným tvrzením,“ vadí Smejkalovi. Berdárovu kritiku považuje sice za legitimní, ovšem ne za zcela přesnou a správnou.
Zneužívání zákona o cenách.
Všichni teď už ale s nadějí vzhlížejí k připravovanému novému zákonu. „Přínosem by měly být především nové instituty, jako je analýza relevantních trhů, konzultace s dotčenými subjekty, zavedení možnosti soudního přezkumu rozhodnutí ČTÚ a také jiný styl práce regulátora, který by například všechny svoje významnější dokumenty měl průběžně uveřejňovat na internetu a tak je činit přístupné všem zájemcům. Potom by již neměl vůbec vzniknout prostor či záminka pro vystupování kteréhokoliv podnikatele takovým způsobem, jak učinil pan Berdár,“ podotýká Vladimír Smejkal.
„Velkou chybu současné české právní úpravy spatřujeme v tom, že umožňuje regulátorovi cenová rozhodnutí vydávat na základě zákona o cenách. Proti jeho rozhodnutím tak prakticky neexistuje možnost odvolání. Určitě by lepší bylo, kdyby se celý proces řídil správním řádem, kde tato možnost existuje. Naštěstí nový zákon o elektronických komunikacích již s tím počítá,“ říká Richard Stonavský z T-Mobile. To je ale právě jedna z hlavních výtek ČTÚ k chystané nové legislativě. „Proč my se nemůžeme řídit zákonem o cenách, když regulátoři v jiných odvětvích ano. Chybí mi v tom nějaký principiální přístup,“ stěžuje si Stádník.
Omezte regulaci!
Český Telecom je názoru, že externí regulace by měla být pouze tam, kde nejsou účinné samoregulační mechanismy, přičemž intervence do vznikajících trhů by měla být zcela výjimečná. Jakékoliv regulační opatření by mělo být podloženo důkladnou analýzou trhu. Gabriel Berdár zdůrazňuje, že je žádoucí dosažení fungující soutěže i na úrovni infrastruktury. „Měl by platit princip technologické neutrality, nemělo by docházet k regulaci pouze jedné technologie z celého trhu,“ dodává. Myslí si totiž, že regulace se téměř výhradně soustřeďuje na pevné linky, u mobilů je podnikání daleko volnější. I David Stádník ale považuje debatu o aplikaci současného telekomunikačního zákona za zbytečnou, když už brzy má platit jiná norma. „Za půl roku bude nový zákon, k němuž my už připravujeme prováděcí předpisy. Vše bude úplně jinak,“ říká. „Věřme tomu, že vše bude úplně jinak, ale otázkou zůstává, kdo nám uhradí ty staré ztráty,“ táže se Gabriel Berdár.
