Nový trestní zákoník
Dne 8. ledna 2009 Senát schválil nový trestní zákoník. Pokud to učiní i prezident, nabude účinnosti 1. ledna 2010. Česká republika tím bude mít téměř po 50 letech nový kodex trestního práva hmotného. Trestní zákoník tvoří obecná a zvláštní část. Obecná část upravuje zejména základy trestní odpovědnosti, tresty, ochranná opatření a jiné obecné instituty. Zvláštní část obsahuje trestné činy.
Přečiny a zločiny
Zavádí se nová definice trestného činu ve dvojí formě. Trestné činy jsou nově rozděleny na přečiny a zločiny. Přečinem jsou všechny nedbalostní a úmyslné trestné činy, v nichž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let. Zbývající trestné činy se označují jako zločiny. U nich zákon rozlišuje „obyčejný“ a zvlášť závažný zločin, kde je jediným dělítkem deset let.
Věková hranice trestní odpovědnosti se snižuje z patnácti na čtrnáct let. Bylo zde přihlédnuto k rozvoji rozumové a mravní vyspělosti dětí v ČR – i ve srovnání se zahraničními úpravami. Věková hranice však zůstává předmětem diskusí a může se do nabytí účinnosti zákoníku změnit.
Dosavadní úprava znala takzvanou společenskou nebezpečnost činu, s jejíž pomocí bylo v některých případech možné zmírnit přílišnou tvrdost zákona tím, že některá jednání, přestože formálně odpovídala definici trestného činu, nebyla díky různým okolnostem trestná. Po dlouhých diskusích zákonodárce nahradil tento takzvaný korektiv zdánlivě novou úpravou založenou na subsidiární úloze trestní represe. Dle ní lze trestní odpovědnost pachatele uplatňovat jen ve společensky škodlivých případech. Pokud nepostačuje odpovědnost dle jiného práva. Aplikace nového pravidla se však od starého příliš neliší a pokus o změnu vyznívá naprázdno.
Odpovědnost a alternativní tresty
K trestní odpovědnosti je stále třeba úmyslu, nestanoví-li zákon, že stačí zavinění z nedbalosti. Nově však zákonodárce zařadil definici hrubé nedbalosti, zejména pro postih u majetkových deliktů. Vedle zavinění jsou poprvé upraveny i některé druhy omylů – právních a skutkových, které mohou snížit nebo i vyloučit trestní odpovědnost.
Současná úprava vyjmenovává jako důvody vylučující trestní odpovědnost krajní nouzi, nutnou obranu a oprávněné použití zbraně. V praxi však existují i jiné uznávané případy, ve kterých se pachatel může podobným způsobem vyvinit. Zákonodárce reagoval na tyto situace rozšířením výčtu o svolení poškozeného a přípustné riziko.
Zákoník klade důraz na používání alternativních trestů. Zavádí nový trest domácího vězení, který lze uložit až do dvou let za přečin. Odsouzený se bude muset zdržovat ve svém obydlí s výjimkou doby pro výkon povolání.
Systematika
Trestné činy jsou ve zvláštní části zákoníku uspořádány obvyklým způsobem. Pořadí jednotlivých částí je odvozeno od zájmů, které zákonodárce upřednostňuje. Preferoval ochranu života a zdraví (Hlava I). Trestné činy hospodářské byly zařazeny doprostřed zvláštní části (Hlava VI). Na jejím konci se objevují trestné činy proti lidskosti a míru a válečné trestné činy (Hlava XIII).
Zákoník přebírá většinu definic dnešních trestných činů. Je v něm však i výrazně zpřesněno a doplněno mnoho skutkových podstat, například u zanedbání povinné výživy nebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a další. Zavádí se i některé nové trestné činy – zabití, sexuální nátlak, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, neoprávněné vydání cenného papíru, manipulace s kurzem investičních nástrojů, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat, přisvojení pravomoci úřadu, křivé tlumočení, neoprávněné zaměstnávání cizinců, nebezpečné pronásledování a tak dále.
Kodex zpřísňuje tresty odnětí svobody zejména u násilné trestné činnosti, například u závažnějších vražd. Výrazné zpřísnění však nastalo především tam, kde byly doplněny mnohé dosavadní trestné činy o další odstavce s různými přísnějšími kritérii. To se projevilo i ve vyšší výměře trestů.
