Je to každý rok stejné. Nad ránem poslední neděle v březnu se mění zimní čas na letní a poslední neděli v říjnu, se ručička hodin posune zase o hodinu zpět. Ne každý to snáší dobře a nad smysluplností tohoto pololetního rituálu pochybuje i Evropská komise, která dokonce provádí rozsáhlý průzkum na toto téma v členských zemích.
Letos začal letní čas 25. 3. 2018 a zimním bude vystřídán 28. 10. 2018.
Který čas je správný?
„Správný“ čas je zimní, anomálií tedy čas letní. Důvodem jeho zavedení byly energetické úspory – většina lidí je aktivnější večer po západu slunce než brzy ráno. Poprvé byl letní čas zaveden v roce 1916 právě z úsporných důvodů za první světové války, a to hned v několika evropských zemích. Přirozeně má tato změna kvůli velkým rozdílům v době denního světla během roku smysl právě v Evropě či dalších místech podobně vzdálených od rovníku, kde je naopak noc po většinu roku prakticky stejně dlouhá jako den.
Dnes je argument energetické úspory zcela vyčerpán, jeho zastánci nejsou ani energetické společnosti. Jde tak spíše o jakousi novodobou tradici a právě to, nakolik přirostla k srdci občanům, se snaží zjistit bruselský dotazník. Šanci vyjádřit se mají respondenti do 16. srpna.
Pokud by se Brusel na základě vůle občanů odhodlal k jakékoli změně současného stavu, postihla by tato změna všechny členské státy. Zajímavé je, že dotazník počítá i s možností „zrušení“ zimního času.
Divoké změny času ve 40. letech
Experimenty s časem prováděl za druhé světové války Protektorát Čechy a Morava. Od 1. dubna 1940 do 4. října 1942 země fungovala podle letního času nepřetržitě. Po válce byl zase na přelomu let 1946-47 zaveden jakýsi ultrazimní čas, kdy se hodiny posunuly oproti běžnému zimnímu času o hodinu zpět.
Každoroční střídání letního a zimního času bylo v Česku zavedeno v roce 1979. Rytmus březen-říjen byl pak zaveden v roce 1996. Do té doby se hodiny posouvaly v březnu a září.
Dále čtěte:
