Letošní rok byl ve světě streamingu o poznání hektičtější než pár předchozích. Zatímco vloni a předloni obliba streamovacích služeb stoupala zásluhou pandemie doslova závratnou rychlostí, letos musely Netflix a spol. čelit jednomu problému za druhým. Konkrétně v případě společnosti z kalifornského Los Gatos šlo o snižující se počet jejích předplatitelů, propouštění či fiasko s nově spuštěným segmentem videoher.
Netflix se každopádně se všemi těmito výzvami vypořádal a podle výsledků za třetí kvartál roku 2022 se mu opět začíná dařit. Jeho divácká základna se totiž znovu rozrostla – konkrétně o 2,4 milionu uživatelů na celkových 223 milionů, zatímco tržby se v tomto období meziročně zvýšily o 5,9 procenta na 7,9 miliardy dolarů a čistý zisk dosáhl hodnoty 1,4 miliardy.
Konkurenční Disney+ na tom byl na konci svého fiskálního roku, jenž se datuje k poslednímu zářijovému dni, o poznání hůře. Streamovací služba prodělala v rámci čtvrtého kvartálu 1,47 miliardy dolarů – to je ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího více než dvojnásobek. Počet jejích předplatitelů se sice navýšil o úctyhodných 12 milionů na celkových 164,2 milionu, vidina bodu zvratu, tedy okamžiku, kdy tento segment začne být sám o sobě ziskový, je však stále poněkud vzdálená. Disney, kterého nyní vede staronový šéf společnosti Bob Iger, počítá, že se jeho platforma do černých čísel dostane až v roce 2024. Otázkou však je, zda ji do té doby nepohltí právě již zmíněný Netflix.
Sňatek s Disneym by nejspíš překazil antimonopolní úřad
Ačkoliv je vidina spojení Netflixu a Disney+, tedy dvou arcirivalů na poli streamingových služeb, v jednu firmu pro mnohé aktuálně jen těžko představitelná, najdou se v rámci tohoto odvětví tací, jejichž názor má váhu a kteří ji považují za možnou. Vyplývá to z průzkumu redakce serveru CNBC, která se dotázala několika šéfů mediálních a zábavních společností na to, k jakým změnám ve světě streamingu podle nich v roce 2023 dojde.
Podobné šetření mezi těmito manažery, jejichž jména se CNBC rozhodlo nezveřejňovat, uspořádala redakce již vloni. A nutno podotknout, že některé jejich předpovědi se skutečně naplnily. Třeba jako ta o návratu Igera do pozice CEO Disneyho společnosti s tržní valuací 165 miliard dolarů (přibližně 3,77 bilionu korun).
Pakliže by se Netflix a Disney skutečně spojily v jednu entitu, jednalo by se o jednu z největších obchodních transakcí v historii. Jenže právě v tom je celý problém. Vzhledem k velikosti obou firem (tržní kapitalizace Netflixu se v prosinci dostala na hodnotu necelých 130 miliard dolarů, respektive 2,96 bilionu korun) je velmi pravděpodobné, že by se do celé záležitosti vložil americký antimonopolní úřad a obchod zatrhl.
Stream, filmové studio a komerční televize pod jednou střechou
Že se Netflix během příštího roku dostane do chomoutu s nějakou jinou firmou z branže, si dle CNBC nemyslí jen jeden z oslovených vysoce postavených manažerů, nýbrž hned dva. Rozcházejí se pouze v tom, kdo konkrétně to bude. Dle názoru onoho druhého šéfa nejmenované společnosti by jí mohl být Paramount Global.
Takováto varianta se jeví o poznání realističtěji hned ze dvou dobrých důvodů. Jednak je potřeba zdůraznit, že streamovací gigant slídí kolem Paramountu dlouhodobě – s myšlenkou na koupi jeho filmové společnosti Paramount Pictures si pohrával již před pandemií. Tím druhým důvodem je pak skutečnost, že valuace firmy činí ,pouhých‘ 12 miliard dolarů (nějakých 274 miliard korun), tedy ne tolik, aby s potenciální transakcí měli regulátoři tak velký problém jako v případě spojení s Disneym.
Avizovaný deal by Netflixu přihrál vlastní filmové studio i komerční televizi CBS. Ta by mohla streamovací službě pomoci například s celoplošnou propagací jejích největších hitů, odhaduje nejmenovaný manažer.
Iger zůstane a streamovací služby krizi zvládnou
Jaké další zajímavé příběhy by se mohly na poli streamingu v následujícím roce odehrát? Jeden z oslovených šéfů tipuje, že jednasedmdesátiletý Iger, který se do čela Disneyho vrátil letos v listopadu, zůstane u kormidla déle, než jak bylo původně domluveno.
Iger se na svoji dřívější pozici, kterou předtím zastával dlouhých 15 let, vrátil proto, aby postavil stagnující společnost zpět na nohy a zároveň našel – již podruhé během necelých tří roků – vlastního nástupce. S Disneym se proto domluvil na dvouletém kontraktu, jenž má vypršet na Silvestra roku 2024. Dle dotčeného manažera jej ale v příštích měsících prodlouží a bude firmě, která v říjnu oslaví sté výročí svého založení, šéfovat ještě několik dalších let.
Otázkou zůstává, v jaké finanční kondici bude nakonec Disneyho doopravdy předávat. V příštích 12 měsících se totiž podle mnoha analytiků dostane americká ekonomika, a nejen ta, do recese. Konkrétně se takto vyslovila více než polovina z jednapadesáti dotázaných profesionálů sdružených v rámci Národní asociace pro podnikovou ekonomiku.
Podobné zprávy jsou pro řadu odvětví doslova pohromou, v případě streamingu by tomu tak ale být nemuselo. Třeba už jen proto, že – jak ukázaly krize nedávné – v dobách hospodářského útlumu to není tento relativně levný druh domácí zábavy, jehož by se spotřebitelé chtěli za každou cenu zbavovat. Pakliže chtějí ušetřit, omezí své výdaje jinde. A to je dle dalšího z manažerů pro svět streamovacích služeb, jež nabízejí kvalitní, avšak cenově dostupnou podívanou, jedině dobře. Tím spíš, když i zájem inzerentů by se měl na své původní hodnoty vrátit rychleji, než jak se původně čekalo.
