Menu Zavřít

Změníme Česko. Týdeník Euro vybral dvacítku nejtalentovanějších mladých Čechů

3. 8. 2020
Autor: Jan Mihaliček/Euro

Je jim okolo dvaceti let a jsou největší nadějí této země. Mohou Česko konečně změnit ve stát čerpající bohatství hlavně z vědomostí svých obyvatel. Stát, v němž se dobře žije a v němž není nikdo diskriminován. Týdeník Euro už potřetí vybral dvacítku dvacátníků, kteří mají jedno společné: za pouhé dvě dekády zvládli to, co mnoho lidí nezvládne za celý život.

Mezi vybranými jsou novátoři, aktivisté, politici. Pracují rukama, hlasem
nebo pomocí umělé inteligence. A jejich nápady nám často dokážou zjednodušit
život. Jako ten dvojice Filip Trhlík a Jaroslav Hradil.

Všichni známe čekání na poště na výdej balíčku nebo pocit, když nás ráno vzbudí kurýr ze zásilkové služby, který neplánovaně přijel o půl hodiny dříve. Kvůli jediné zásilce zbytečně ztrácíme spoustu času a někdy si ji ani nestihneme vyzvednout, protože se netrefíme do otevírací doby pošty. Stejné těžkosti při doručování zboží z e-shopů zažívali i dva studenti přerovského gymnázia. Před dvěma lety si proto udělali vlastní průzkum, v němž zjistili, že každoročně se na první pokus nepodaří doručit až deset milionů zásilek.

Pak už Trhlík s Hradilem na nic nečekali a vymysleli samoobslužné výdejní
boxy s názvem Boxee. Na rozdíl od dobře známých alzaboxů či mallboxů má jejich
chytrá schránka přijímat zboží ze všech e-shopů, a neměla by tak být závislá na
jednom prodejci. „Chceme tuto službu zpřístupnit i menším e-shopům, které si
nemohou dovolit vlastní boxy. A trh malých e-shopů je obrovský, vždyť Česko je
e-shopová velmoc,“ říká jeden ze zakladatelů Boxee, osmnáctiletý Filip Trhlík.

Tvůrci služby plánují, že jejich úložné boxy by se mohly nacházet zejména v
místech, kde je špatná poštovní infrastruktura, tedy třeba na sídlištích nebo
menších městech. Boxy by navíc měla živit solární energie. Prototyp je ale
zatím stále ve fázi konstrukce. „Očekávali jsme, že touto dobou budeme mít
dokončený první prototyp a že se pustíme do výroby prvních boxů. Opatření
spojená s šířením koronaviru však zdržela dodávky komponent z Číny, na některé
stále čekáme,“ říká devatenáctiletý Hradil. Přesto už o jejich nápad projevilo
zájem několik investorů.

Možností je také začít úzce spolupracovat s jedním silným hráčem na trhu,
dopravcem, díky němuž by zakladatelé Boxee získali potřebné know-how a přístup
k infrastruktuře.

Jejich nápad zaujal na loňském olomouckém Business plesu, kde získali druhé místo. Uspěli i v celorepublikovém kole podnikatelského klání Soutěž a podnikej. „Po setkání s Cheryl Edison, konzultantkou pro společnosti z žebříčku Fortune Global 500, jsme si utvrdili názor v tom, že bychom měli úzce spolupracovat pouze s jedním dopravcem a nesnažit se vyhovět všem, což by zjednodušilo vývoj systému a pomohlo dosáhnout nižších cen,“ říká Trhlík.

Automatizované úložné boxy nejsou ve světě úplná novinka. V Německu je
provozuje společnost DHL už od roku 2001, dnes je jimi pokrytá skoro celá země.
Podobné projekty fungují v řadě evropských států, v Česku je však proces
automatizace doručování zásilek stále na začátku. Trh chytrých výdejen nicméně
čeká obrovský rozvoj, jde jen o to, kdo zatím prázdný prostor obsadí. „V
zákulisí se mluví o spolupráci dopravce PPL s německou DHL, která už v Německu
podobné boxy provozuje,“ naznačuje Trhlík. Právě do tohoto souboje poštovních
gigantů chce promluvit i Boxee.

Popraly se o ni britské univerzity

Důkazem toho, že se česká věda může spolehnout na nové talenty, je teprve
devatenáctiletá Hana Bernhardová z Valašského Meziříčí. Právě ona je jednou z
největších nadějí české biochemie. Letos se o ni přetahovaly hned čtyři
prestižní britské univerzity: Oxford, Imperial College, University College
London a King’s College. Hana si nakonec vybrala biochemii na Oxfordu, kde by
se ráda zabývala strukturami proteinů v mozku.

„Odmalička mě zajímaly přírodní vědy, vesmír a lidské tělo. Nejdřív to vypadalo, že půjdu studovat medicínu, ale jakmile jsem se v patnácti dostala do první laboratoře, tak medicína rychle padla,“ směje se drobná černovláska. Zkoumala fyziologii rostlin v laboratoři v Olomouci a jako jediná středoškolačka působila i v pražském IKEM. V roce 2018 získala 1. místo na konferenci Otevřené vědy v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd. Se svými výsledky postoupila také na mezinárodní americkou soutěž Intel ISEF.

Dnes už pracuje ve své třetí laboratoři, a to konkrétně v Loschmidtových laboratořích
Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se tu
strukturní biologií. „Popisuji strukturu enzymů na atomární úrovni, jak se do
nich vážou substráty, což má pak důležitý impakt například ve farmacii,“
popisuje Bernhardová. Hlavním výstupem její brněnské stáže budou dva vědecké
články o enzymech. Jejich publikací už ve svých devatenácti letech splní
požadavky kladené na české doktorandské studenty.

Přestože má našlápnuto k působivé mezinárodní kariéře, ráda by se jednou vrátila
do Česka. „Pokud všichni zůstanou v zahraničí, v české vědě se nikdy nic
nezmění. I když je úžasné, že v českých univerzitních laboratořích mohou
působit středoškoláci – což rozhodně není ve světě běžné –, má česká věda stále
ještě co zlepšovat. Ráda bych v tom jednou pomohla a založila si tu vlastní
laboratoř,“ nastiňuje plány.

Jak zbohatnout na táboře

Když jezdil dnes osmnáctiletý František Mühlfeit na letní tábory, docházelo
pravidelně ke zvláštnímu úkazu. Vracel se totiž po čtrnácti dnech domů s větším
obnosem peněz, než mu rodiče na tábor dali. Někdy přivezl domů až šestinásobek
původně svěřené částky. Překvapení rodiče chtěli znát Františkovo byznysové
know-how, ale ten se jen pokaždé usmál. Až teprve teď ho prozradil. Před každým
táborem v obchodě nakoupil batoh plný sladkostí, a když po několika dnech
začalo ostatním dětem mlsání docházet, otevřel si ve svém stanu „krám“.
„Rozložil jsem tam tyčinky a měl jsem obrovský úspěch,“ vzpomíná student
pražského Gymnázia Jana Keplera.

Teď už má za sebou rozjezd svého prvního startupu – cestovatelské stránky
Europe-Journey. U vzniku projektu byla pouhá snaha dostat se pohodlně z Berlína
do Prahy. František si nakonec objednal spolujízdu u Jana Uhera, který jel tím
samým směrem. A nakonec zjistili, že řeší společný problém: Jak se v Evropě při
cestování dopravit na kratší vzdálenosti autem a zároveň si cestu co nejvíc
užít a pokud možno navštívit i nějaké památky. „Když jsem v Praze vystoupil, už
jsme si plácli a loni v únoru jsme založili společnou firmu,“ popisuje
Mühlfeit.

Čtyřicátník Uher vnesl do startupu zkušenosti a František zase mladistvý
drajv. U Europe-Journey si můžete objednat třeba cestu z Prahy do Mnichova a
řidič vás po trase doveze na procházku po Karlštejně, pak do plzeňského
pivovaru na oběd a prohlídku. Z pouhé nudné cesty autobusem se najednou stane
celodenní výlet, za který jsou zejména mimoevropští cestovatelé ochotní
zaplatit.

Europe-Journey už má nasmlouvány zhruba tři stovky řidičů po celé Evropě. To
nejcennější na Europe-Journey je ale postupné automatizování procesů, které si
Mühlfeit s Uherem sami vymysleli a které obstarává fungování celého systému.

„Koronavirová krize nám ale slibně rozjetý byznys dost narušila, a tak se
soustředíme na vznik nového projektu, který by měl usnadnit lidem prozkoumávat
Evropu a její historii z jiné perspektivy a pohodlí svého bydliště. Víc ale
zatím neprozradím,“ říká Mühlfeit. V novém projektu chce využít nabyté
know-how, zejména co se týče kontaktu s klienty.

Starosta – inovátor

Mýtus, že se mladí nezajímají o politiku, bortí dvaadvacetiletý Tomáš
Pavelka. Letos v květnu se stal nejmladším starostou v Česku. Už třetím měsícem
řídí obec Mořice na Prostějovsku, která má zhruba pět stovek obyvatel.
Starostou byl zvolen po vyslovení nedůvěry stávajícímu vedení obce. Politika
pro něj byla jasná volba už od dětství.

„Tehdy jsem pomáhal v obci s organizací kulturních akcí, později s vedením knihovny. Tehdejší starosta byl můj vzor a snažil se mě zapojit do dění. Čím jsem byl starší, tím více času jsem trávil činností pro obec. Politika je každodenní dobrodružství, vlastně nikdy nevím, co mě všechno během dne potká, i když si den poctivě naplánuji. Vnímám i odpovědnost za své okolí a nemám rád, když někdo kritizuje, ale neudělá pro nápravu či zlepšení nic,“ vysvětluje student brněnských práv.

S prací starosty se stále ještě seznamuje. „Máme desítku projektů v různých
fázích realizace, mnohé z nich mají dokumentaci v rozsahu stovek stran a je do
nich zapojeno několik subjektů. Zároveň musím řešit každodenní problémy vesnice
a jejich obyvatel a zařizovat chod úřadu. Současně se snažím zavádět inovace
všeho druhu, které nás více posunou do 21. století,“ popisuje svou aktuální
náplň práce Pavelka. Obci chce mimo jiné pomoci vytvořit kvalitní rozvojovou
koncepci.

Postupně proto sestavuje rozvojovou komisi, v ní zasedne architekt, zahradní
architekt, jeden z bývalých starostů, manažerka mikroregionu a další odborníci.
Na nové strategii se bude podílet Institut veřejné správy Masarykovy univerzity
v Brně. Kromě práce pro obec se Tomáš Pavelka angažuje také jako předseda
Mladých starostů a nezávislých, což je mládežnická organizace hnutí STAN. Přes
dva roky také pracoval jako krajský manažer pro Olomoucký kraj ve Sdružení
místních samospráv ČR, kde pro starosty a jejich obce zařizoval poradenství,
semináře a meziobecní spolupráci.

Daruj krev

Našel problém a místo překážky v něm viděl výzvu. Tak jednoduchý je příběh
vzniku projektu s názvem Daruju krev čerstvého maturanta Davida Stančíka.
Student z Přerova chce prostřednictvím aplikace, kterou vyvíjí, motivovat k
dárcovství krve a informovat o něm nejen své vrstevníky. Prvodárců je totiž v
Česku nedostatek a vzhledem ke stárnutí populace jsou stále více potřeba.

S projektem Stančík vyhrál ještě před spuštěním aplikace letošní kolo Soutěž
a podnikej pro mladé začínající podnikatele. Aplikace by měla nabídnout
uživatelům přehled o jejich darování, kde budou moct soutěžit s přáteli, nebo
mapu odběrných center s informacemi o tom, kde krev momentálně nejvíc chybí.

Nyní Stančík buduje komunitu dárců na sociálních sítích a o darování se snaží informovat. Spuštění aplikace oddálila koronavirová krize, během ní se ale projekt situaci přizpůsobil a Stančík spustil web s názvem damekrev.cz s informacemi o darování během pandemie a s možností zapsat se do registru dobrovolníků, kteří jsou ochotní jít darovat, pokud by krev v důsledku omezení začala docházet. Do budoucna má Stančík s projektem velké plány.

„Chceme zavést jednotný standard pro darování krve na celém světě a jednotnou platformu, takže bychom spravovali ideálně všechny dárce po celém světě. Byl by v tom přehled a celosvětově by velké instituce jako Světová zdravotnická organizace viděly, kolik lidí daruje, jaký je úbytek dárců a jak pravidelně darují, protože to jsou strašně důležitá data,“ uvádí Stančík.

Plánuje založit byznysmodel na prodávání balíčků služeb nemocnicím. Podle
jeho slov je o služby mezi nemocnicemi už teď zájem. Stančík chce
prostřednictvím aplikace nemocnicím pomoci taky s marketingem, na který jim na
rozdíl od soukromých plazmaferetických center, kde mohou lidé darovat krevní
plazmu za finanční odměnu, často nezbývají peníze a prostor. Stančík má ale za
sebou i další projekty. Loni například vyhrál olomoucký Startup Weekend se
startupem Meetsy, který efektivně seznamuje zaměstnance korporací a umožňuje
novým zaměstnancům rychlé začlenění do kolektivu.

Na ostravském Startup Weekendu zase uspěla aplikace Nicer, na níž se Stančík
podílel a která pomáhá lidem s nejistotou v oblékání tak, že ostatní uživatelé
hodnotí váš outfit.

Včelař Koubec

Nejmladší generace ale dokáže vynikat i v tradičních činnostech. Jakub
Konečný ve svých osmnácti letech obhospodařuje devět včelstev, u kterých
pravidelně tráví celý jeden den v týdnu.

„Svět včel mě hodně zaujal, a tak jsem si o nich začal zjišťovat informace na
internetu a poté jsem začal chodit do včelařského kroužku a ve 14 letech jsem
najednou měl první dvě včelstva,“ vysvětluje Konečný.

Původně chtěl mít včelaření jen jako koníček, ale pak se dostal do podnikatelského programu pro středoškoláky Soutěž a podnikej a tam ho napadlo, že by ve včelaření mohl i podnikat. „Řekl jsem si, že bych mohl vydělávat něčím, co mě hodně baví,“ říká mladík. Reklamní studio mu vytvořilo logo a značku Koubee a Konečný začal prodávat včelí výrobky. Letošní teplá zima ho trochu zpomalila, jelikož mnoho včel uhynulo kvůli varroáze, ale i letos plánuje prodej až 150 kilogramů medu, zatím takzvaně „ze dvora“. Nově si ale u něj mohou lidé med objednat i online.

Konečný je velkým kritikem monokulturního zemědělství, které se v Česku prosazuje
kvůli velkým zemědělským výrobcům a na včelaření má negativní dopad. „Dříve
včelaři točili med třikrát za sezonu a dnes je to jen dvakrát a někdy i jen
jednou. Je to tím, že všude jsou obrovské lány polí, na kterých je zasazena jen
jedna plodina, buď řepka, kukuřice, nebo obilí. Když ta jedna plodina odkvete,
hmyz už pak nemá potravu a umře,“ upozorňuje.

„Nejvíce včelám pomůžete tak, že vysadíte stromky, zasadíte květiny vhodné
pro včely nebo že třeba neposekáte nějakou část trávníku, kde se hmyz bude
množit a včely si tam najdou potravu,“ doporučuje Konečný.

Dvacítka nejtalentovanějších mladých Čechů

Veronika Kamenská (20)

Když začala bojovat s duševním onemocněním, hledala aplikaci, která by jí
pomohla ve chvílích, kdy se necítila dobře, a zjistila, že žádná česká
neexistuje. Když ji pak lidé oslovovali s prosbou o radu, rozhodla se Veronika
Kamenská usnadnit aplikací zotavování aspoň ostatním. A tak dvacetiletá
studentka biomedicínské techniky a bioinformatiky na VUT v Brně navrhla a spolu
s programátorem Tomášem Chlubňou přivedla v život aplikaci s názvem Nepanikař.

Ta nabízí první pomoc lidem s psychickými problémy a umí poradit, co dělat s
depresemi či poruchami příjmu potravy. „Věděla jsem, co pomáhalo mně, ptala
jsem se dalších lidí, co pomáhalo jim, a to jsme dali dohromady,“ popisuje
Kamenská a dodává, že vše taky konzultovala s odborníky.

Kromě akutní pomoci může být ale aplikace užitečná i dlouhodobě „Například u
poruch příjmu potravy jsou v aplikaci různé úkoly, ukázky správného jídelníčku
nebo může uživatel zapisovat svůj jídelníček a odeslat ho odborníkům ke
konzultaci,“ popisuje Kamenská. Do budoucna teď pětičlenný tým připravuje také
online psychologickou poradnu.

„Lidé můžou aplikaci hodnotit a zprávy nám chodí i do e-mailu. Když někdo
napíše, že mu to hodně pomohlo, nebo dokonce zachránilo život, je to obrovská
motivace v tom pokračovat a vymýšlet, jak by to mohlo být ještě lepší,“ říká
studentka. Kromě toho se ještě věnuje yoyování, a to už od svých 13 let. V roce
2015 vyhrála své první mistrovství Evropy. Je několikanásobná mistryně
republiky i Evropy. Na mistrovství světa v roce 2017 skončila čtvrtá.

Matyáš Boháček (16)

Student prvního ročníku Gymnázia Jana Keplera v Praze vyvinul aplikaci Newskit určenou především jeho vrstevníkům. Aplikace má za cíl bojovat proti fake news tím, že poskytuje zprávy o aktuálním dění z několika zdrojů.

Mít v telefonu nainstalované aplikace od různých médií je nepraktické a
Matyáš svou aplikací také reagoval na studie, podle nichž jen velmi malé
množství mladých lidí vyhledává informace z více než jednoho zdroje a jejich
hlavním zdrojem jsou sociální sítě. Aby si například výsledky průzkumu Medianu
ve spolupráci s Člověkem v tísni potvrdil, provedl vlastní výzkum mezi kamarády
a spolužáky. Výsledek? Jen asi čtvrtina z nich přebírala zprávy z více než
jednoho zdroje.

Při výběru médií, které zahrne do své aplikace, bral Matyáš v úvahu
následující kritéria: prezentují názory všech zúčastněných stran, zásadně
uvádějí své zdroje a zároveň nemají žádné vazby na politické subjekty. Pomocí
funkce Statistiky navíc aplikace umožňuje lidem sledovat, jak přesně konzumují
zpravodajství, aby se mohli vyvarovat závislosti pouze na jednom zdroji. Letos
postoupil do finále soutěže Středoškolák roku a aktuálně je na stáži v
Deloitte, kde se zabývá strojovým učením.

Tadeáš Kula (23)

Přišel s novým způsobem, jak sdílet už přečtené knihy mimo běžné
antikvariáty a online bazary. Zaměřil se přitom na použité knihy, jež jsou
téměř k nerozeznání od nových. Lidé, kteří nabídnou své knihy v Tadeášově
aplikaci Reknihy, získají padesátiprocentní provizi z prodeje. Týdně do Reknih
dorazí stovky kusů knih a aktuální nabídku tvoří až deset tisíc kusů. Tadeáš
navíc spoléhá na environmentální cítění nejmladší generace čtenářů. Garantuje,
že každou objednávkou kupující zachrání část lesa, světové organizaci
Rainforest Trust totiž pravidelně posílá pět korun z každé objednávky.

I sami prodávající mohou svou provizi věnovat fondu na záchranu deštných
pralesů. Tadeáš už získal investici od nového fondu investorů Jiřího Hlavenky a
Jana Slámy Jinej fond, spolupracuje se Zásilkovnou Simony Kijonkové a pomýšlí i
na zahraniční expanzi. Kromě toho se ještě věnuje další zálibě, kterou je
obchodování s kryptoměnami a objevování technologie blockchain.

Kateřina Adámková (20)

Významná osobnost české debatní scény, filmová a divadelní herečka. S
debatováním začala už ve třinácti letech a hned jela na svůj první
středoškolský debatní turnaj. S národním debatním týmem obletěla svět a
významně mu pomohla v úspěších na dvou mistrovstvích světa a v dalších
mezinárodních soutěžích. Byla opakovaně vyhlášena jedním z nejlepších řečníků
české debatní scény.

Dnes se věnuje především koučování mladších debatérů. S tím souvisí i další
její role v neformálním vzdělávání středoškoláků. Před rokem spoluzakládala
nový časopis pro středoškolské studenty Pauza, který jim má především pomoci
zorientovat se ve volbě dalšího studia a kariéry a distribuuje se už na 150
středních školách po celé zemi.

Účastnila se i výběrového stínovacího programu Experience Cambridge, kde
jako středoškolačka mohla poznat výuku na prestižní britské univerzitě. V době
svých středoškolských studií působila ve vedení České středoškolské unie. V
rámci své filmové a divadelní kariéry dostala mimo jiné malou roli ve filmu
Americké dopisy, který získal Českého lva.

Helena Sojková (20)

Odmalička snila o vlastní cukrárně a svým způsobem se jí dětský sen splnil. Časem ji totiž napadlo péct koláče do vratných keramických hrnků. „Jelikož souzním s ekologií a sociálním podnikáním, chtěla jsem, aby šel projekt tímto směrem a měl nějaký přesah,“ vysvětluje Sojková.

Před dvěma lety se se svým projektem nazvaným Kupcake přihlásila do soutěže
Social Innovation Relay, což je mezinárodní vzdělávací projekt hledající
inovativní podnikatelská řešení konkrétního společenského nebo sociálního
problému mezi studenty. A mezi 145 studenty vyhrála. Navíc si v soutěži našla
svou byznysovou partnerku. K výrobě plněných hrnků, které se nejvíc využívají
při cateringu, používají regionální potraviny od českých farmářů.

Prostřednictvím pečení daly práci několika seniorům, kteří jim také dodávají
nové recepty. Sojková teď hledá nový impulz, který by jí pomohl se rozhodnout,
kam směřovat svůj projekt dál. A má i další sny. „Celý projekt má potenciál,
ale potřeboval by tým lidí, nový impulz a energii. Takže přemýšlím, jestli v
tom pokračovat, nebo ne. Přála bych si otevřít vlastní farmu, tak uvidíme,“
uzavírá čerstvá maturantka Karlínské obchodní akademie.

Ondřej Pelánek (19)

Je jediným českým fotografem, který se stal držitelem prestižního ocenění
Young Wildlife Photographer of the Year. Tyto „Oscary“ pro fotografy divoké
přírody každoročně uděluje londýnské Přírodopisné muzeum (Natural History
Museum). Ocenění získal už před pěti lety, kdy mu bylo pouhých 14 let. Přírodu fotí
od sedmi let a jeho fotografie ptáků a jiných zvířat sklízejí mnoho úspěchů.

Účastnil se expedic po celém světě, například v Austrálii, na Novém Zélandu
či ve Střední Americe. Pravidelně soutěží ve vědeckých olympiádách, minulý rok
reprezentoval Česko na Mezinárodní biologické olympiádě. Loni se stal pátým
nejaktivnějším středoškolákem v Česku v rámci soutěže Středoškolák roku. Od
podzimu bude studovat biologii na londýnské University College. V budoucnu se
chce věnovat vědě a výzkumu, tuto práci chce ale „proložit“ focením,
popularizací vědy a prací se studenty.

Georgia Hejduková (20)

Sama si zažila zkušenosti se šikanou během změny svého pohlaví a přišlo jí,
že se o této problematice v Česku příliš nehovoří. Chtěla tedy přispět k osvětě
v tomto tématu už jen tím, že se o něm bude více mluvit a začnou se vyvracet
některé mýty. „Snažíme se dělat osvětu na sociálních sítích. Do toho občas mám
někde přednášku a také provozuji webové stránky, kde se snažím propagovat
základní principy ohledně šikany,“ říká Hejduková.

Se svým příběhem se účastní projektu Živé knížky od Amnesty International.
Pravidelně chodí do škol a přednáší o operaci pohlaví a životě s předsudky.
Hejduková se díky svému příběhu a aktivitám stala také Youth delegátem OSN.
Kromě toho působí v politice za Pirátskou stranu. Ve svých dvaceti letech je
členkou meziresortního týmu pro Lidská práva a místopředsedkyní pražské Krajské
rozhodčí komise.

„Vždycky jsem chtěla ovlivňovat dění kolem sebe. Politika je k tomuto účelu
ideální. Můžete tam změnit spoustu věcí. Stačí jen chtít a najít pro své návrhy
podporu, což je sice někdy obtížné, ale nikoliv nemožné. Obecně nesouhlasím s
tím, že politika je něco špatného. Podle mě bychom se do ní měli zapojit
všichni,“ míní Hejduková. Letos postoupila do finále soutěže Středoškolák roku.

Michal Bravanský (17)

Student gymnázia v severomoravském Bílovci vymyslel aplikaci Měj přehled,
která zjednodušuje sledování médií. Po návratu z týdenní dovolené zjistil, že v
českých zpravodajských online médiích vyšlo zhruba dva tisíce textů. Jenže není
v silách žádného čtenáře je všechny přečíst. Zvlášť když těch skutečně
důležitých je jen asi dvacítka, míní teprve sedmnáctiletý Michal. „Uvědomil
jsem si, že tento problém by šlo řešit algoritmem. Tak jsem vytvořil agregátor
zpráv, který pracuje s umělou inteligencí,“ říká mladý programátor.

Ve svém programu je schopen u každého slova zachytávat až 200 vlastností. I
díky tomu vytváří vektor celého textu a porovnává ho s jinými. Nakonec je možné
texty třídit podle jednotlivých témat. „Tato témata jsou poté ohodnocena a
nejdůležitější z nich se publikují na sociální sítě,“ přibližuje Michal. Letos
se svým agregátorem zpráv zvítězil v celostátním kole středoškolské odborné
činnosti v kategorii informatika.

Před dvěma lety se Michal také účastnil simulované expedice na Mars a v
současnosti působí jako stážista v oddělení výzkumu společnosti Seznam. Letos
postoupil do finále soutěže Středoškolák roku.

Tea Sofia (20)

Tea Sofia ještě nedosáhla dvaceti let, na české hudební scéně je však o ní
slyšet čím dál častěji. Svou indiepopovou hudbu představila mladá zpěvačka a
skladatelka světu loni ještě před svou maturitou v podobě prvního EP s názvem
Unwind a letos už vyhrála hudebně-exportní soutěž Rádia Wave Czeching a
zajistila si tím šanci ukázat svůj talent také za hranicemi, protože výhrou v
soutěži je mimo jiné účast na největším evropském showcaseovém festivalu
Eurosonic Noorderslag v Nizozemsku.

S texty písniček se může ztotožnit spousta dnešních mladých lidí. „Asi se
hodně objevuje v mých textech to, jak působím ve společnosti, jak mě lidi
vnímají a co mě trápí,“ řekla Tea Sofia v rozhovoru pro Rádio Wave spolu s tím,
že inspiraci vůbec nejvíc čerpá překvapivě z klasické hudby.

Jakub Blecha (17) a Jan Hrůza (17)

Jakub Blecha

Z letošního klání mladých podnikatelských nápadů Soutěž a Podnikej si
odnesli stříbrnou příčku s aplikací Vytrid.it, která pomáhá lidem najít barevné
kontejnery na tříděný odpad a pomocí hry je motivuje k třídění. Aplikace
zobrazuje mapu všech kontejnerů v okolí a ukáže vám cestu k nejbližšímu z nich.

„Nápad přišel cestou ze školy při kupování svačiny, po které mi vždy zůstala
spousta tříditelných obalů v ruce. Já jsem tyto obaly nechtěl vyhodit do
běžného koše, tak jsem musel hledat kontejner na tříděný odpad, to zabralo
mnoho času a právě tady přišel nápad na aplikaci s mapou kontejnerů na tříděný
odpad,“ vzpomíná spoluzakladatel startupu Jakub Blecha.

Jan Hrůza

Součástí aplikace je i hra, jejímž principem je kvíz, s jehož pomocí si uživatelé navzájem obsazují kontejnery. Dobrá myšlenka se ale zdála originální jen zdánlivě. Těsně po republikovém finále klání Soutěž a podnikej totiž vznikla obdobná aplikace Kam s ním?, která problém s mapou barevných kontejnerů na mnoha místech Česka dokáže vyřešit.

„Aplikaci tak aktuálně nevyvíjíme, i když nám to stále přijde jako dobrý
nápad. Věnujeme se tedy jiným projektům, třeba tvorbě e-shopu pro jeden
sportovní obchod. Možná se jednou k Vytrid.it vrátíme,“ říká sedmnáctiletý
Hrůza.

Oliver Laryea (20)

V osmnácti už šéfoval tento syn ghanského inženýra a české projektové
manažerky dvěma firmám. Vytvořil gastronomickou objednávkovou aplikaci ResTab,
které se několik měsíců intenzivně věnoval. Vedle účasti na fyzikálních,
matematických a logických olympiádách si vyzkoušel i práci v reálném vědeckém
prostředí (nejprve v Ústavu fotoniky a elektroniky AVČR a následně v ELI
Beamlines), strávil pár týdnů na stáži ve švýcarském CERN a veškeré své
znalosti pak předával mladším studentům v rámci dobročinného projektu Společně
v knihovně.

Ve svých 17 letech studoval na Princetonské univerzitě teorii her a své
podnikatelské vědomosti si vyzkoušel mimo jiné v soutěži prestižní americké
univerzity MIT LaunchX, v rámci které byl projekt jeho týmu – propojující
supermarkety a občany bez domova za účelem zabránění plýtvání jídlem – oceněn
na evropském finále.

Loni pak pro IBM v Budapešti stavěl chatboty. Aktuálně zastává roli CEO for
One Month v Adecco Group a studuje strojní inženýrství a business management v
anglickém Manchesteru. V Anglii také stál u zrodu první anglické studentské
organizace, která se zabývá stavbou vysokorychlostního vlaku „hyperloop“. „V
posledních několika měsících jsem věnoval značné množství času online doučování
znevýhodněných studentů přes platformu Helpedu, kterou jsem vytvořil na pomoc
všem, jejichž studium bylo výrazně postiženo koronavirovou krizí,“ doplňuje
Laryea svůj úctyhodný životopis.

Adam Sládek (22)

Spoluzakladatel digitální marketingové agentury Inhubo se zabývá marketingem
už několik let a stojí například za rozvojem značky výrobce bot Vasky, batohů
Bagind či ponožkobot Skinners. Inhubo loni založil společně s Václavem Staňkem,
který stojí za značkou Vasky.

MM25_AI

„Během letošního roku jsme rozšířili pole působnosti, protože v rostoucích
firmách má marketing velmi blízko k celkovému strategickému směřování firmy –
projektovému řízení, PR, řešení expanze, procesům lokalizace, logistice,
finančnímu řízení, náboru nových lidí a mnoha dalším oblastem. Celkově jsme
pochopili, že dokážeme pomoci ve veškerém byznysovém snažení, a pokud s klienty
pohlížíme na vše maximálně komplexně, dosahujeme mnohem lepších výsledků, než
když pomáháme jen s marketingem,“ tvrdí Sládek, který se v poslední době při
pomoci svým klientům zaměřuje i na využití rozšířené reality.

  • Našli jste v článku chybu?