Neohlásíte-li změnu zdravotní pojišťovny, může po vás zaměstnavatel požadovat penále V návaznosti na právní normy platné ve zdravotním pojištění platí zaměstnanci zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele.
Neohlásíte-li změnu zdravotní pojišťovny, může po vás zaměstnavatel požadovat penále
V návaznosti na právní normy platné ve zdravotním pojištění platí zaměstnanci zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele.
Na rozdíl od jiných skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť příslušnou částku jimi placenou (jednu třetinu z celkové platby hrazené zaměstnavatelem) odvádí hromadný plátce a k jejímu sražení nepotřebuje souhlas zaměstnance. Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění s výjimkou nezapočitatelných příjmů.
Odvod pojistného z neplaceného volna
V průběhu rozhodného období (kalendářní měsíc) mohou nastat nejrůznější situace, které ve svých důsledcích ovlivňují výši a způsob placení pojistného. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci neplacené volno (slovy zákona pracovní volno bez náhrady příjmu), je vyměřovacím základem pro odvod pojistného z neplaceného volna minimální mzda, resp. poměrná část minimální mzdy podle počtu kalendářních dnů jeho trvání. Jednu třetinu pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu musí vždy zaplatit zaměstnanec, zbývající dvě třetiny jsou předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákon taxativně vyjmenovává zaměstnance, kteří neplatí pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (osoby, za které platí pojistné stát, osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení a další).
Má-li zaměstnanec souběžně více příjmů
Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů. Obecně a zjednodušeně lze říci, že pokud tyto příjmy zakládají účast na nemocenském pojištění nebo jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, podléhají (až na zákonem stanovené výjimky) odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Proto se neplatí pojistné z dohod o provedení práce a dále z příjmu, který lze kvalifikovat jako příležitostné zaměstnání. V tomto případě se jedná buď o nahodilé, jednorázové zaměstnání, netrvající déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích, které se pravidelně neopakuje (přičemž dosažená výše příjmu nerozhoduje), nebo o zaměstnání tak malého rozsahu, že zúčtovaný měsíční příjem nedosahuje ani 400 Kč. Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně.
Oznámení změny zdravotní pojišťovny
Jednou z povinností zaměstnance je oznámit zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě změnu zdravotní pojišťovny tak, aby zaměstnavatel mohl administrativně přihlásit (odhlásit) zaměstnance u nové (bývalé) zdravotní pojišťovny a odvádět pojistné správné zdravotní pojišťovně, tj. té, u které je zaměstnanec v příslušném rozhodném období (kalendářním měsíci) pojištěn. Oznámení změny zdravotní pojišťovny by si měl zaměstnanec ve svém vlastním zájmu nechat zaměstnavatelem písemně potvrdit. Proč? Mohla by totiž nastat situace, že zaměstnavatel nezareaguje na sdělení zaměstnance a nepřesměruje platbu pojistného za tohoto zaměstnance na příslušný účet „nové“ zdravotní pojišťovny, nýbrž stále platí pojistné - nyní již zaměstnancově bývalé - zdravotní pojišťovně. Následnou kontrolou zjistí „nová“ zdravotní pojišťovna tuto skutečnost, doměří zaměstnavateli dlužné pojistné a penále. A právě vyměřené penále může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci v případě, kdy tento změnu zdravotní pojišťovny svému zaměstnavateli neohlásí nebo ohlásí opožděně.
Odpočet od dosaženého příjmu
Je-li zaměstnancem osoba, za kterou platí pojistné stát, má tato (v případě zařazení do této kategorie po celý kalendářní měsíc) nárok na měsíční odpočet od dosaženého příjmu ve výši 3458 Kč (od 1. 1. 2003). Tento odpočet lze uplatnit v jednom měsíci pouze jedenkrát, proto je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal od takového zaměstnance vystavit Čestné prohlášení o tom, že zmíněný odpočet současně nenárokuje u jiného zaměstnavatele, popřípadě ve své samostatné výdělečné činnosti. Zaměstnanec má právo se rozhodnout, u kterého zaměstnavatele (nebo ve své samostatné výdělečné činnosti) uvedený nárok použije. Proto je tedy vhodné, aby tato okolnost byla začleněna do pracovní smlouvy jako jedna z jejích podstatných náležitostí.
Řekněte si o zápočtový list!
Je v osobním zájmu každého zaměstnance, aby v případě rozvázání pracovního poměru obdržel od svého zaměstnavatele všechny potřebné materiály dokladující (nejenom pro účely zdravotního pojištění) dobu trvání zaměstnání. Jedná se zejména o zápočtový list, příp. dohodu o ukončení pracovního poměru či výpověď, pracovní smlouvu aj. Jestliže totiž zaměstnavatel řádně nesplní oznamovací povinnost a nepřihlásí zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny, vznikne takto „mezera“ neboli časové období z hlediska zdravotního pojištění nekryté. V takovém případě pak musí pojištěnec předložit průkazný doklad o době trvání zaměstnání. Při zaměstnání u plátce pojistného s počtem do 25 zaměstnanců (malá organizace) lze zápočtový list získat od příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, kde by měl být archivován. Není na místě obava, že lékař neošetří zaměstnance zaměstnavatele, který za něj neodvádí pojistné na zdravotní pojištění. Z hlediska platných zákonů neexistuje souvislost mezi poskytováním lékařské péče a placením pojistného zaměstnavatelem, u něhož je pojištěnec zaměstnán.
Odstupné při skončení pracovního poměru
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise, lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci náleží zvýšené odstupné. To tedy znamená, že pojistné se s účinností od 1. 1. 2001 neodvádí podle novely zákoníku práce ani z dalších násobků průměrného výdělku.
Tahák z Profitu
Zaměstnanci a jejich zdravotní pojištění
* Pojistné se neplatí z dohod o provedení práce a z příjmu z příležitostného zaměstnání.
* Změnu zdravotní pojišťovny je zaměstnanec povinen zaměstnavateli oznámit ve lhůtě osmi dnů.
* Pokud zaměstnanec změnu zdravotní pojišťovny včas neohlásí, může po něm zaměstnavatel požadovat penále.
* Při zaměstnání u plátce pojistného s počtem do 25 zaměstnanců (malá organizace) lze zápočtový list získat od příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení.
* Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.
* Pojistné se s účinností od 1. 1. 2001 podle nov
ely zákoníku práce neodvádí ani z dalších násobků průměrného výdělku.
