Na důchody, které nyní postupně tunelují státní rozpočet, by od roku 2005 měli část peněz dodávat sami senioři ze svých celoživotních úspor. Vláda totiž posvětila ministru práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi plán reformy penzijního systému, který bude založen na dvou pilířích - dnešním průběžném financování a dobrovolném kapitálovém spoření.
Správy kapitálového spoření by se podle představ resortu práce ujaly současné fondy, založené na občanském principu, a doplnily by je podnikové připojišťovací systémy, které jsou obvyklé v západních zemích. „Konečná ideální relace by po-dle našeho názoru měla být pětačtyřicet procent v povinném průběžném systému a patnáct procent prostředků by plynulo z dobrovolného systému,“ objasnil ministr s tím, že procenta jsou vztažena k hrubé mzdě.
Špidlův harmonogram počítá s tím, že ještě nad předloženými tezemi penzijní reformy se zhruba do poloviny příštího roku povede odborná a politická diskuse. Ta by měla začít v podstatě okamžitě - poslanci si totiž její koncepci vyžádali jako podklad k debatě o zvyšování sazby sociálního pojištění, které resort práce prosazuje. Růst sazby z nynějších 34 na 36,4 procenta totiž ministr považuje za první a zcela nezbytný předpoklad reformy. Konkrétní podobu by pak návrh změny penzijního systému měl nabýt do konce příštího roku. Další tři roky by exekutiva měla na vypracování komplexu potřebných legislativních předpisů. V lednu roku 2002 by se pak současný důchodový účet oddělil od státního rozpočtu a další dva roky by byly na přijetí právních norem reformovaného důchodového systému. „Myslím si, že koncepce průběžného financování a dobrovolného kapitálového připojištění je evropskou koncepcí, doporučuje ho i Evropská komise,“ konstatuje Špidla. A doufá proto, že jeho koncepci bude ochotna přijmout i opozice.
Okamžité reakce politických odpůrců jsou však spíše odmítavé. Například lidovci stejně jako Unie svobody jsou přesvědčeni, že kapitálové připojištění by mělo být povinné. ODS, která vlastní koncepci v podstatě nemá, zase tvrdí, že vládou schválené teze žádnou reformou nejsou: „Ve vládním návrhu se pracuje jenom s prvky, které dnes už v systému jsou, a žádná radikální změna v něm není,“ soudí místopředsedkyně Libuše Benešová.
Ministr Špidla patrně bude mít potíže už s uskutečněním prvního plánovaného kroku - zvýšením pojistného. Parlament již jednou tento pokus odmítl a do dalšího projednávání se přinejmenším nezmění postoj ODS a Unie. Jejich odpor je jednoznačný. Jistou naději dávají šéfovi resortu práce a sociálních věcí lidovci. Jsou totiž ochotni jeho návrh podpořit, pokud se bude vize důchodové reformy shodovat s jejich představami. To ovšem znamená, že například připojištění by muselo být povinné, a nikoliv dobrovolné, jak chce ministr.
