V prvním čtvrtletí 2008 se makroekonomika ČR vyznačovala poklesem tempa růstu HDP
Makroekonomický vývoj ČR v prvním čtvrtletí letošního roku se od toho předchozího lišil i se mu podobal. K odlišnostem patřilo oslabení hospodářského růstu, značné zpomalení domácí poptávky a vzedmutí cenových hladin. Návaznost na minulé trendy pak byla patrná v posilování míry vnitřní a vnější rovnováhy, v dalším dynamickém růstu výkonu a vývozu zpracovatelského průmyslu a ve vývoji trhu práce – dále rostla zaměstnanost a klesala nezaměstnanost.
Zpomalení v EU i ČR
Hlavním rysem makroekonomického vývoje bylo zpomalení tempa růstu hrubého domácího produktu z 6,6 procenta v prvním čtvrtletí 2007 na 5,2 procenta ve stejném období roku 2008 (viz Pokles). Vývoj nabídkové strany české ekonomiky se vyznačoval poměrně značnou diferenciací temp růstu. Nejvyššího růstu hrubé přidané hodnoty dosáhl zpracovatelský průmysl – 11,7 procenta. Pokračuje tedy dvojciferné tempo růstu jako v předchozím období. Nastal však pokles v zemědělství o 9,1 a ve stavebnictví o 2,9 procenta.
Na oslabení tempa růstu HDP se podílely především změny cenových a měnových podmínek. Oproti roku 2007 poklesla peněžní zásoba na jednocifernou hodnotu a zpomalil se růst úvěrů hospodářským subjektům. Úvěrová expanze dosáhla pravděpodobně vrcholu ve čtvrtém čtvrtletí 2007. Vývoj ovlivnilo zvýšení sazeb zápůjčního kapitálu o 0,9 procentního bodu ve srovnání s průměrem roku 2007. Úrokové sazby byly vyšší vůči obyvatelstvu než v případě úvěrování firem. Hospodářský růst zpomalily i změny vnějších ekonomických podmínek. V prvním čtvrtletí 2008 poklesl v EU 27 růst HDP, průmyslu i investic, a to od 0,3 do 0,5 procentního bodu vůči roku 2007.
Oslabení domácí poptávky
V rámci HDP výrazně zpomalil růst domácí poptávky – na pouhá dvě procenta – což bylo o 3,7 procentního bodu méně než v roce 2007 (viz Kolísání). Spotřeba domácností narostla o 2,7 procenta a její růst byl výrazně pomalejší než ve stejném období roku 2007 – o 4,3 procentního bodu. Brzdilo ji vzedmutí spotřebitelských cen, nízké úspory obyvatel a v neposlední řadě i vyšší úrokové sazby spotřebitelských úvěrů. Tempo spotřebitelských výdajů se snížilo, přestože růst nominálních mezd byl dvojciferný. Ve shodě s nižší spotřebou obyvatel se vyvíjel i indikátor spotřebitelské důvěry, jenž letos v prvním čtvrtletí poklesl o 5,9 procentního bodu.
Druhou komponentou domácí poptávky, u níž významně pokleslo tempo růstu, byla tvorba hrubého fixního kapitálu. Narostla o dvě procenta, tedy o 3,1 procentního bodu méně než ve stejném období loňského roku (viz Výrazné zpomalení). Příčiny slabší investiční poptávky lze nejspíše hledat v globálních trendech vyšší averze k investičním rizikům. To souvisí především se sestupnou fází hospodářského cyklu, vzedmutím cen a s turbulencemi na světových finančních trzích.
Navzdory nižší konkurenceschopnosti způsobené posilující korunou vývoz výrazně převýšil dovoz. V důsledku toho čistý vývoz významně přispěl k růstu HDP o 2,1 procentního bodu.
Pokles nezaměstnanosti
Z teorie a praxe hospodářského cyklu vyplývá, že zaměstnanost a nezaměstnanost zpravidla odpovídají vývoji HDP. Probíhá-li sestupná fáze cyklu, pak se vývoj trhu práce většinou opožďuje za HDP. Tato situace nastala v prvním čtvrtletí letošního roku. HDP již zpomaloval, ale zaměstnanost nadále rostla. Přírůstek zaměstnanosti činil v meziročním srovnání 93 tisíc osob, přičemž počet nově vytvořených pracovních míst rostl rychleji v průmyslu a ve stavebnictví než ve službách. Na tomto specifickém vývoji české ekonomiky se podílí více faktorů. Patří mezi ně především značná angažovanost zahraničních investorů v průmyslových odvětvích. Ta má příčiny nejen v průmyslové tradici ČR a nepříliš vysoké mzdové hladině, ale i v rozsahu a nasměrování pobídek pro zahraniční investory v minulém období.
Charakteristickým rysem vývoje na trhu práce byl i pokles nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Míra nezaměstnanosti se totiž meziročně snížila více než o dvě procenta – na 4,7 procenta – což je nejlepší výsledek za posledních deset let. Ve srovnání s loňským rokem byl také vyváženější růst produktivity práce a mezd.
Další posilování koruny
V březnu 2008 posílila koruna meziročně oproti euru o 10 a oproti dolaru o 23 procent – vzhledem k dlouhodobému průměru tedy výrazně nadprůměrně. Na posilování koruny se zřejmě podílelo více faktorů. Důležitou roli hrálo, že výkon ekonomiky nadále značně rostl a poměrně rychlým tempem pokračoval konvergenční proces vůči vyspělým zemím.
Posilování koruny pozitivně ovlivnilo i zlepšování makroekonomické nerovnováhy. V prvních měsících letošního roku míra úspor převýšila míru investic a důsledkem bylo odstranění vnější nerovnováhy na běžném účtu platební bilance. Bylo zaznamenáno kladné saldo, aniž by bylo třeba financovat investice z vnějších zdrojů.
Posilování koruny mohly výrazně ovlivnit turbulence na finančních trzích zahájené krizí na hypotečním trhu USA. Investoři totiž začali hledat země, které mají předpoklady pro stabilní či pokračující hodnotu měny, a za ni je ČR velmi často považována.
Vysoký růst cen
V letech 2005 až 2007 byla v ČR nízká a relativně stabilní inflace. Její průměrná meziroční míra růstu dosáhla 2,1 procenta a příliš se nelišila od vývoje v eurozóně. Výrazné změny v cenovém vývoji nastaly v prvním čtvrtletí 2008. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 7,4 procenta, což byl největší meziroční růst za posledních deset let. K akceleraci přispěl zejména dvouciferný růst cen potravin. Významná byla také akcelerace cen pohonných hmot.
Spotřebitelské ceny rostly především v důsledku změn vnějších podmínek – vysoký růst světových cen energií a potravin. Jejich dopad na spotřebitelské ceny kompenzovalo posilování koruny jen částečně. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že v ČR činil meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí 7,5 procenta, což byl zhruba dvojnásobek průměru v EU. Protože hlavními zdroji růstu inflace jsou potraviny a energetické zdroje, lze nadprůměrné zvýšení spotřebitelských cen v ČR vysvětlit mimo jiné vysokým podílem potravin ve spotřebitelském koši a nadměrnou energetickou náročností české ekonomiky.
Ceny průmyslových výrobců narostly v prvním čtvrtletí 2008 o 5,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od roku 2005 (viz Od růstu k poklesu). Ceny obilovin přitom meziročně vzrostly o 70 a živočišných výrobků o 20 procent. Příčin růstu cen zemědělských produktů bylo několik – vyšší poptávka po potravinách v Asii, neúroda u hlavních exportérů a větší využití zemědělské půdy k výrobě biopaliv. Vzhledem k rychlejšímu poklesu cen vývozu než dovozu se snížila hodnota směnných relací na 98,7 procenta, což byl obrat oproti předchozím pěti čtvrtletím. Mezi důsledky patřil pokles tempa růstu hrubého domácího produktu.
Tabulka:
Kolísání
Čtvrtletní objem HDP a jeho složek v roce 2007 a 2008 (v miliardách korun)
První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008
HDP 821,9 902,6 898,2 928,6 893,2
Konečná spotřeba 535,5 596,1 608,1 662,4 594,9
Spotřeba domácností 386,6 416,9 431,4 445,4 424,6
Tvorba kapitálu 209,5 262,2 253,8 228,6 233
Tvorba fixního kapitálu 187,3 217,7 216,9 235,2 199,1
Čistý vývoz 58,9 44,3 36,2 37,7 65,3
Pramen: Český statistický úřad
Graf 1:
Pokles
Čtvrtletní vývoj českého HDP v letech 2007 a 2008 (v %)
0 2 4 6 8 Procent
První čtvrtletí 2007 Druhé čtvrtletí 2007 Třetí čtvrtletí 2007 Čtvrté čtvrtletí 2007 První čtvrtletí 2008
HDP 6,6 6,6 6,4 6,6 5,2
Pramen: Český statistický úřad
Graf 2:
Výrazné zpomalení
Čtvrtletní vývoj podílu spotřeby domácností, tvorby fixního kapitálu a vývozu na HDP v roce 2007 a 2008 (v %) v ČR
0 5 10 15 20 Procent
Spotřeba domácností 4,7 4,2 4 4 1,9
Tvorba fixního kapitálu 5,1 5,8 4,5 7,7 2
Vývoz 15,8 14,1 15,6 13,1 12,5
Pramen: Český statistický úřad
Graf 3:
Od růstu k poklesu
Meziroční vývoj cen spotřebitelských a průmyslových výrobků od dubna 2007 do dubna 2008 (v %)
0 1 2 3 4 5 6 7 8 Procent
Spotřebitelské ceny Ceny průmyslových výrobců
duben 2007 2,5 3,7
květen 2007 2,4 4,1
červen 2007 2,5 4,6
červenec 2007 2,3 4,1
srpen 2007 2,4 3,7
září 2007 2,8 4
říjen 2007 4 4,4
listopad 2007 5 5,4
prosinec 2007 5,4 5,3
leden 2008 7,5 6
únor 2008 7,5 5,6
březen 2008 7,1 5,3
duben 2008 6,8 4,7
Pramen: Český statistický úřad
Souvislosti
Hlavním rysem českého makroekonomického vývoje bylo zpomalení tempa růstu HDP – z 6,6 procenta v prvním čtvrtletí 2007 na 5,2 procenta ve stejném období roku 2008.
Na oslabení tempa růstu HDP se podílely především změny cenových a měnových podmínek.
Oproti roku 2007 poklesla peněžní zásoba na jednocifernou hodnotu a zpomalil se růst úvěrů hospodářským subjektům.
Hospodářský růst zpomalily i změny vnějších ekonomických podmínek.
V prvním čtvrtletí 2008 poklesl v EU 27 růst HDP, průmyslu i investic, a to od 0,3 do 0,5 procentního bodu oproti roku 2007.
Trendy
V rámci HDP výrazně zpomalil růst domácí poptávky.
Spotřeba domácností narostla o 2,7 procenta a její růst byl výrazně pomalejší než ve stejném období roku 2007.
Druhou komponentou domácí poptávky, u níž významně pokleslo tempo růstu, byla tvorba hrubého fixního kapitálu.
Charakteristickým rysem vývoje na trhu práce byl i pokles nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
V březnu 2008 posílila koruna meziročně oproti euru o 10 a oproti dolaru o 23 procent.
Výrazné změny v cenovém vývoji nastaly v prvním čtvrtletí 2008.
Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 7,4 procenta.
Ceny průmyslových výrobců narostly v prvním čtvrtletí 2008 o 5,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od roku 2005.
