Stejně jako v minulých letech, i pro rok 2011 dochází k několika legislativním úpravám zákonné povinnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Profit vám představí všechny důležité změny v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.
Foto: Jakub Stadler
Řádné plnění zákonných povinností v oblasti zdravotního a sociálního pojištění je pro OSVČ důležité, v opačném případě hrozí OSVČ sankce v podobě penále nebo pokuty. Proto je důležité všas reagovat na všechny legislativní změny.
Jak se mění minimální platby pojistného?
Přestože je drobný živnostník ve ztrátě nebo když má minimální zisk, musí počítat každý měsíc s úhradou minimální platby sociálního a zdravotního pojištění. Když je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ za každý měsíc odvést v zákonném termínu na účet své příslušné zdravotní pojišťovny a OSSZ minimální pojistné, které v roce 2011 činí u zdravotního pojištění 1 670 korun a u sociálního pojištění 1 807 korun.
Jak se mění strop pro platbu pojistného?
Současně se zvýšením minimálního pojistného se zvýšil i maximální vyměřovací základ, ze kterého je odváděno sociální a zdravotní pojištění. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2011 je tedy 1 781 280 korun. Strop pro odvod sociálního a zdravotního pojištění je tak v Česku, při mezinárodním srovnání, jeden z nejvyšších, když dosahuje šestinásobku průměrné roční mzdy. Například v Lucembursku nebo Španělsku je maximálním vyměřovacím základem dvojnásobek průměrné mzdy, v Německu, Francii a Rakousku dokonce do 1,5násobku průměrné mzdy.
Jak se to projeví při vedlejší výdělečné činnosti?
V současné době se zvyšuje počet OSVČ, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Tato podmínka je splněna, například když měla OSVČ v předešlém roce zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, nebo pobírá důchod (starobní nebo invalidní), pobírá rodičovský příspěvek nebo je studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání mladším 26 let. Vedlejší činnost je potřeba příslušné zdravotní pojišťovně doložit. Při vedlejší výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pojistné se doplatí dle skutečného zisku. U zdravotního pojištění se v některých případech (například během prvního roku) neplatí během roku žádné zálohy nebo se případně platí dle skutečného zisku v minulém roce (například 200 korun měsíčně). Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti se nebude za rok 2011 platit sociální pojištění, jestliže zisk nepřekročí částku 59 374 korun. V opačném případě OSVČ platit zálohy musí i při vedlejší činnosti. Minimální měsíční záloha pro rok 2011 je 723 korun.
Jak se zvyšuje pravděpodobné pojistné?
Jestliže OSVČ neodevzdává zdravotní pojišťovně a OSSZ Přehled o příjmech a výdajích a uvedené instituce nemají dostatek podkladů ke stanovení pojistného, neznamená to, že nemusí OSVČ platit pojistné. Výše sociálního i zdravotního pojištění je stanovena v pravděpodobné výši. Institut pravděpodobného pojistného vychází z předpokladu, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna nebo OSSZ stanoví pravděpodobnou výši pojistného. U OSVČ se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samotné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit Přehled. Pro rok 2011 je pravděpodobná pojistná částka 37 110 korun. Z této částky se následně vypočítává i penále.
Nemocenské pojištění se prodraží
Zaměstnanci budou v roce 2011 prvních 21 dní pobírat od svého zaměstnavatele náhradu mzdy (v roce 2010 to bylo prvních 14 dní). Podmínky pro platbu nemocenského jsou pro OSVČ méně výhodné, protože možnost čerpat nemocenské dávky budou mít až od 22. dne nemoci, i když si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Prvních 21 dní pracovní nemoci (v roce 2010 prvních 14 dní nemoci) budou OSVČ bez příjmu. Současně došlo ke zvýšení dobrovolného nemocenského pojištění, které si hradí přibližně 15 procent všech OSVČ. V roce 2011 činí dobrovolné nemocenské pojištění 2,3 procenta (v loňském roce to bylo 1,4 procenta) z vyměřovacího základu, který si OSVČ sama určí. Minimální vyměřovací základ zůstává stejný – 4 000 korun. V roce 2011 je tedy minimální platba dobrovolného nemocenského pojištění 92 korun, v roce 2010 to byla částka 56 korun. Současně musí být od roku 2011 dobrovolné nemocenské pojištění placeno ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění, což znamená, že samostatně výdělečné činné ženy si již nemohou vyššími zálohami zajistit vyšší mateřskou, protože se to nevyplatí.
Dohoda o provedení práce už musí být písemně
V některých případech OSVČ využívají dohody o provedení práce. Ať už jako zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Od roku 2011 je nutné dohodu o provedení práce uzavřít vždy písemně. Rozsah práce nadále nesmí překročit 150 hodin a v dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení, rozsah práce a zpravidla i doba, v níž má být pracovní úkol proveden. Při stanovení odměny za vykonanou práci dle této dohody se uplatňuje smluvní volnost, jinými slovy řečeno, výše odměny není limitována, přičemž se přihlíží především k charakteru práce.
