Jak známo, právníci na otázky všeho druhu s oblibou odpovídají „v závislosti na tom, zda….“ A kdybychom položili otázku ohledně titulku, byla by taková odpověď nejspíše opodstatněná. Odpověď bude záviset na klíčovém faktoru - zda je tazatel nováčkem v oblasti bulharských právních a obchodních záležitostí, nebo o tomto tématu již něco ví.
Po pravdě řečeno, v bulharském právním řádu nastala řada změn, které nabyly účinnosti na počátku tohoto roku v souvislosti s přistoupením Bulharska k EU. Některé z nich investorům dokonce do určité míry usnadňují život. Je nutno přiznat, že Bulharsko učinilo krok vpřed, ať již jde o věci banální, jako je povolení k pobytu, či dokonce ještě banálnější, například daně.
Volný pohyb občanů EU.
Bulharská vláda se naštěstí rozhodla neopětovat omezení, jež se řada členských států EU rozhodla zavést s ohledem na pracovní sílu této země. Od 1. ledna 2007 se na Bulharsko plně vztahuje nařízení Rady č. 1612/68 ze dne 15. října 1968, v důsledku čehož mohou občané EU a jejich rodinní příslušníci plně využívat práva na volný pohyb pracovní síly. Na podzim roku 2006 přijala bulharská vláda legislativu implementující nařízení 2004/38/EC o volném pohybu občanů EU, což znamená, že občasné EU se již nemusejí potýkat s administrativními překážkami, které se i nadále vztahují na jiné cizí země.
Předvídatelnost legislativy.
Za účelem implementace komunitárních pravidel byla dále změněna i daňová legislativa. Přechodná pravidla se vztahují na zdanění omezeného počtu produktů (elektrická energie, některé druhy pohonných hmot, cigarety) a platby (autorské poplatky a příslušenství). Přitom daň z příjmů právnických osob je při sazbě deset procent v rámci EU bezkonkurenční.
Investoři, kteří se v Bulharsku alespoň trochu cítí jako doma, uvedené změny nepochybně vítají, ale jejich dopad je nejspíše omezený. Jelikož se v Bulharsku usadili, vědí, že bulharská legislativa je poměrně předvídatelná a že - s drobnými výjimkami - úřady jsou rozumné a právní předpisy aplikují důsledně.
Dobrá zpráva pro investory.
Pro další investory může Bulharsko představovat trh, který již není nedostupný, a jenž by proto stál za prozkoumání. Členství Bulharska v EU jim to nepochybně značně usnadňuje. Nový investor již nepotřebuje vyslat armádu poradců, kteří by měli identifikovat všechna příslušná specifika legislativy a státní správy, jež byla zhusta nahlížena jako zastaralá a postkomunistická. Dnes by taková analýza spíše měla potvrdit, že investorova očekávání spojovaná s členským státem EU jsou opodstatněná. Jinak řečeno, členství v EU zřejmě vedlo k tomu, že Bulharsko, a zejména bulharské právní prostředí, je vnímáno jako předvídatelné i těmi, kdo se s ním ještě vůbec nezačali seznamovat.
Zájem českých firem.
Uvedený závěr vychází z tiskových prohlášení z nedávné doby, podle nichž během prvních týdnů roku 2007 ohlásilo dvanáct pojišťoven působících v členských státech EU, že zamýšlejí podnikat v Bulharsku na základě práva na volný pohyb služeb. O bulharský finanční sektor se zajímají i některé české společnosti. Ke konci roku 2006 zahájilo v Bulharsku provoz české finanční uskupení Profireal a v lednu 2007 prohlásil pojišťovací broker Renomia, že po akvizici bulharského pojišťovacího brokera bude rovněž působit na bulharském trhu. Obě společnosti uskutečnily přeshraniční investice, ale dosud se omezily na země Visegradu. Nyní zavítaly dále na východ, přičemž jako první padla volba v rámci expanze činnosti na Bulharsko.
Příležitost pro investice.
Není třeba zmiňovat, že řada dalších českých společností již v minulosti v Bulharsku investovala. Česká republika byla mezi prvními deseti zdroji přímých zahraničních investic v Bulharsku v roce 2006 a ve statistikách se umísťovala na předních místech i v letech 1992 až 2006. ČEZ i ENERGO-PRO patří k hlavním strategickým investorům v sektoru bulharské energetiky, která stále ještě nabízí vzrušující příležitosti v souvislosti s novým projektem výstavby jaderné elektrárny, plánu restrukturalizovat teplárnu v Sofii a legislativou podporující výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Kombinace velkých strategických investorů a subjektů nově vstupujících na trh nejspíše záhy vyšle ten správný signál mnoha dalším českým podnikům, které hledají nové investiční příležitosti na trzích skýtajících právní jistotu, relativně vysoké výnosy a kulturně přátelské prostředí. Připočteme-li k tomu ještě návrat Bulharska mezi turistické destinace, frekvence letů Praha-Sofie by se velmi záhy mohla zvýšit.
