Novela zákona o dani z přidané hodnoty přinesla s účinností od 1. 1. 2017 několik změn, jež mají zásadní dopad na firmy s povinností plátce DPH. Změny obsahuje letos schválený daňový balík ministerstva financí.
Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) přinesla od nástupu Andreje Babiše na post ministra financí každá novelizace DPH a ani poslední úprava není výjimkou. Reverse charge přenáší daňovou povinnost z dodavatele na toho, kdo nakupuje zboží či využívá služby. DPH tedy platí odběratel.
| Od 1. července 2017 se režim přenesení daňové povinnosti nově vztahuje na: |
|---|
| Poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce |
| Dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji |
| Dodání zboží poskytovaného jako záruka |
| Dodání zboží původním kupujícím třetí osobě, která využije právo výhrady vlastnictví (ujednání v kupní smlouvě, kterým si prodávající zajišťuje zaplacení kupní ceny) |
Nová pravidla pro společníky
Další změna se týká společností (dříve sdružení). Ty se až do letošního léta řídily specifickými ustanoveními zákona u registrace k dani nebo správě DPH. Novela je ale zrušila.
Společníci v těchto subjektech se nyní řídí podle obecných pravidel platných pro ostatní plátce DPH.
Daňové změny v roce 2018 ulehčí zaměstnancům i podnikatelům
A co to znamená v praxi? Každý z nich od léta 2017 sleduje svůj obrat samostatně, sám si vede v evidenci k dani veškeré údaje za uskutečněná a přijatá plnění (i v rámci firmy) a také je osobně uvádí v daňovém přiznání a kontrolním hlášení. Také při rušení registrace postupuje každý společník jako běžní plátci.
| Sazby DPH v ČR |
|---|
| V České republice jsou v současnosti tři sazby DPH, a to 21 %, 15 % a 10 %. V letošním roce došlo, pokud jde o sazby k jediné zásadní změně, kterou bylo snížení daně z přidané hodnoty u novin a časopisů z 15 na 10 procent s účinností od 1. 3. 2017. |
Ti, kterých se novinka týká, se ovšem nemusejí obávat postihu v případě neznalosti zákona. Správce daně je benevolentní a dává podnikatelům čas. Přechodné období, kdy mohou postupovat podle původní normy, končí až 31. prosince 2018.
Od července 2017 také platí, že v případě odpočtu daně na pořízení obchodního majetku (kam patří například i materiál, zboží či polotovary) musí poplatník peníze státu vrátit, pokud dojde ke zničení, ztrátě nebo krádeži majetku, jež nebude možné doložit.
Nespolehlivý plátce, nespolehlivá osoba
Legislativa obsahuje už několik let institut takzvaného nespolehlivého plátce. Letos k němu zákonodárci přidali tzv. nespolehlivou osobu. Nespolehlivými plátci jsou obecně ti, „kteří neplní své povinnosti při správě DPH“.
Příkladem hříšníka, jemuž hrozí zařazení do registru nespolehlivých plátců, může být ten, kdo dluží na DPH minimálně 500 tisíc korun, zapojí se do podezřelých obchodů nebo vyměřenou daň nezaplatí ani v náhradní lhůtě. V registru se objevují i ti, kdo s finanční správou nekomunikují a neplní lhůty pro povinná podání.
Kdo a kdy je osvobozen od platby DPH? Čtěte více
Nespolehlivou osobou je podle novely ten, kdo svoje povinnosti porušuje, přestože není plátcem DPH. Rozhoduje o tom finanční správa, ačkoli má postižený právo se do 15 dnů od doručení jejího rozhodnutí odvolat.
Pokud se za dřívější úpravy stal hříšník nespolehlivým plátcem a v dalším období mu klesl obrat pod registrační limit, zmizel z registru a mohl v budoucnu s „čistým štítem“ podnikat dál. „Dnes se nově v dané situaci nálepky nespolehlivosti nezbaví a stane se ihned po zrušení registrace nespolehlivou osobou se všemi právními důsledky,“ upřesňuje daňový expert společnosti Kodap Robert Hrádek.
A platí to i opačně – nespolehlivá osoba se stává v případě, že se někdy zaregistruje k DPH, automaticky nespolehlivým plátcem.
Další novinkou je to, že plátce nemá nárok na odpočet daně, pokud pořídí zboží z jiného členského státu Evropské unie a to není přepraveno do země, která mu vydala DIČ, ale na jiný trh v EU.
Dále čtěte:
Lepší výběr daní. Na DPH stát meziročně vybral o 14 procent více
