OD 1. LEDNA 2004 SE NAŘÍZENÍM VLÁDY ZVYŠUJE MINIMÁLNÍ MZDA.VZTAHUJE SE NA FYZICKÉ OSOBY V PRACOVNÍM POMĚRU NEBO OBDOBNÉM PRACOVNÍM VZTAHU, NA ČLENY DRUŽSTEV, KDE SOUČÁSTÍ ČLENSTVÍ JE TÉŽ PRACOVNÍ VZTAH, I NA SOUKROMÉ PODNIKATELE.
Právní záruka minimální mzdy se nevztahuje na zaměstnance, kteří část směny nepracují
JEHO VÝHOD SE VŠAK NEMOHOU DOMÁHAT ZAMĚSTNANCI, KTEŘÍ KONAJÍ PRÁCE NA ZÁKLADĚ DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR.
Minimální mzda se stanoví hodinově a měsíčně. Za každou odpracovanou hodinu musí zaměstnanec dostat nejméně 39,60 Kč (dříve 36,90 Kč). Zaměstnanec odměňovaný měsíční mzdou má minimální mzdu 6700 Kč (dříve 6200 Kč). Pro některé zaměstnance přichází v úvahu zvláštní úprava. Jde-li o
* první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, je to 90 % těchto částek, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,
* mladistvého zaměstnance, je to 80 % těchto částek,
* zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, je to 75 % a
* zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod, je to 50 % těchto částek. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy úměrně upraví. V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanoví nařízení vlády, a to buď pro všechny zaměstnance, nebo pro některé kategorie, například mladistvé, invalidní zaměstnance apod.
JAK S PŘESČASY
Do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas u všech zaměstnanců. Znamená to, že když zaměstnanec bude pracovat přesčas a jeho mzda bez příplatku za tuto práci nedosáhne minimální hranice, dostane minimální mzdu a k tomu příplatky za práci přesčas. Odpracovanou hodinou se rozumí pouze hodina odpracovaná v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Do mzdy se dále nezahrnuje příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a ve svátek. Předpis a praxe jsou však dvě odlišné věci. Právní záruka minimální mzdy se nevztahuje na zaměstnance, kteří část směny nepracují. Minimální mzdu dostanou jen zaměstnanci, kteří bez svého zavinění dosahují výdělků pod hranici minimální mzdy. Od 1. ledna 2004 se novelou nařízení vlády č. 333/1993 Sb. současně zvyšují minimální mzdové tarify, které představují celkovou hodinovou nebo měsíční mzdu zaměstnance. Znamená to, že při sjednávání mzdy v podnikatelských subjektech (například v kolektivních smlouvách, ve vnitřních mzdových předpisech apod.) nesmí být mzda nižší než jsou uvedené tarify. Stupnice tarifů je stupnicí minimálních mezd pro zaměstnance vykonávající práce v jednotlivých tarifních stupních (práce různě složité, odpovědné a namáhavé), které musí dodržovat zaměstnavatel (podnikatel), u něhož nejsou mzdy sjednány v kolektivní smlouvě. Výše mzdy je u prvního tarifního stupně od 1. 1. 2004 minimálně 39,60 Kč, což odpovídá měsíční mzdě 6700 Kč.
SJEDNANÁ A ZARUČENÁ MZDA
Podle zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. se mzda sjednává především v pracovní smlouvě, jiné smlouvě (například manažerské) nebo v kolektivní smlouvě. Zákon podporuje smluvní sjednávání mzdy v podnikatelských subjektech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nebo mezi odborovým orgánem a zaměstnavatelem (organizací zastupující zaměstnavatele), ale není vyloučena úprava odměňování ve vnitřním mzdovém předpisu. Není-li mzda sjednaná nebo stanovená, musí zaměstnavatel postupovat podle novelizovaného nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů.Podle vykonávané práce zařadí zaměstnance do příslušného tarifního stupně a stanoví mzdu podle tohoto nařízení. Nemůže postupovat opačně, aby nejdříve zaměstnanci stanovil mzdu a poté pro něj „hledal“ příslušný tarifní stupeň. Bylo by to možné v případě, že by podle příkladů prací, které jsou v příloze k nařízení vlády uvedeny, upravoval se souhlasem zaměstnance jeho druh práce a pracovní náplň. Mzda zaměstnance nemůže být nižší, než jsou částky uvedené v tomto nařízení. Například zaměstnanec, který vykonává kopáčské práce nebo úklid po malířích, řídí a běžně udržuje akumulátorové vozíky se zařadí do 2. tarifního stupně s měsíční mzdou 7000 Kč a hodinovou mzdou 41,30 Kč, řidič motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 t bude ve 3. tarifním stupni se mzdou 7300 Kč a 43,10 Kč, zaměstnanec provádějící odborné specializované práce je v 6. tarifním stupni se mzdou 8800 Kč a 52,00 Kč apod.
PŘÍPLATEK ZA PRÁCI V NOCI
Novelizované nařízení vlády stanoví další mzdová zvýhodnění, například za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí. Za práci v tomto prostředí je to nejméně 6,00 Kč (dříve 5,40 Kč). Vymezení ztíženého a zdraví škodlivého prostředí je uvedeno v příloze nařízení vlády. Jednotlivé druhy škodlivin zhoršující pracovní prostředí jsou například chemické škodliviny, koncentrace prachu, vibrace, ionizující záření, elektromagnetické záření, infračervené záření, působení laserů, infekční nákazy, chemické karcinogeny, zvýšený tlak vzduchu a jejich nejvyšší přípustná koncentrace. V příloze jsou dále uvedeny vybrané typické příklady výrob, provozů a činností, kde koncentrace škodlivin zakládá nárok na mzdové zvýhodnění ve výši nejméně 6,00 Kč za hodinu práce v tomto prostředí. Příplatek nejméně 6,00 Kč za hodinu přísluší i za práci v noci. Noční prací je podle § 99 zákoníku práce ta pracovní činnost, kterou zaměstnanec koná mezi 22. až 6. hodinou.
