V důsledku vývoje regionu CEE se podniky musejí přizpůsobit novým podmínkám
Více než patnáct let po pádu železné opony zůstávají ekonomické výzvy ve střední Evropě značně odlišné od západní. „Strukturální změny a rozvoj tržní ekonomiky nutí podniky adaptovat se na nové podmínky. Spolu s podniky se musejí přizpůsobit i zaměstnanci, kteří jsou klíčovým faktorem úspěchu. To, co nám bohatě stačilo dříve, již dnes nestačí. Technické znalosti jsou dnes pokládány za samozřejmost a rozhodující roli hrají 'soft skills', zejména manažerské dovednosti. Podstatná je i úloha státu, který musí vytvářet odpovídající optimální podmínky pro podporu rozvoje podnikání,“ uvádí Constantin Kinský, Managing Partner poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Toto je i téma dnešního článku, který mapuje závěry třetí části studie „CEE 2016 - vize top manažerů“, provedené poradenskou společností v šesti zemích střední a východní Evropy. Tento článek je zároveň posledním z tematicky zaměřených shrnutí výsledků této rozsáhlé studie, které týdeník EURO představil na svých stránkách.
Vnímání role vlád ve střední a východní Evropě zůstává stejně jako ekonomické výzvy stále odlišné od vyspělých států západní Evropy. Lze však předpokládat, že tyto rozdíly se budou postupně zmenšovat. S vlastnickým a obchodním propojením podniků s vyspělými státy roste i požadavek na změnu role vlád po vzoru vyspělých zemí, které se vydaly cestou liberalizace a deregulace. „Celkově vzato by podniky ocenily 'menší' a efektivnější stát, který by byl schopen efektivně zabezpečit to, co se od něj žádá, a poté nechal působit tržní síly. Obecným závěrem může být, že by se vlády měly starat pouze o své vlastní úkoly, ale dělat je svědomitě. V praxi však podniky žádné zásadní změny neočekávají. Mezi přáními na jedné straně a očekáváními na druhé tak stále existuje hluboká propast. V České republice a v Rakousku se v tomto ohledu očekává mírný pokles, ale v kandidátských zemích EU dokonce také růst politického vlivu na ekonomiku,“ komentuje situaci Kinský. V souvislosti s překonáváním propasti v komunikaci mezi vládou, respektive státní správou a podnikatelským sektorem, je stále častěji zmiňována i role lobbingu. Ten má sice své opodstatnění, zejména v silně regulovaném prostředí, ale česká veřejnost na něj ještě není připravena a vnímá ho velmi negativně.
Politika vlád.
Mezi oslovenými manažery zemí střední a východní Evropy převládá názor, že politika vlád by se měla soustřeďovat především na infrastrukturu, vzdělání a efektivitu veřejné správy. Rozvoj infrastruktury uvedlo na prvním místě dvacet osm procent manažerů, investice do rozvoje vzdělání dvacet pět. Na dalších místech byly zmíněny efektivita a zeštíhlování státní správy a vytváření právních rámcových podmínek. Obě dalo na první místo téměř 20 procent dotázaných. Mezi dalšími zmíněnými byly ještě role státu ve funkci katalyzátoru podnikání a podpory průmyslu a obchodu. S podporou podnikání souvisí i podpora přímých zahraničních investic, které zůstávají pro hospodářský rozvoj střední a východní Evropy velmi důležité. Lepší marketing vlastní země orientovaný zejména na potenciální investory a obchodní partnery nabývá v posledních letech na významu.
Propagace země.
Výsledky studie ukazují, že tato oblast by v mnoha zemích potřebovala výrazný impulz. S výjimkou Maďarska se manažeři ve všech zúčastněných zemích domnívají, že jejich země potřebují intenzivnější propagaci domácích trhů. Zdaleka nejzávažněji chápe současnou situaci Rumunsko, které na pětibodové škále přiřklo lepší propagaci vlastní země známku 4,3. Na druhém místě je s odstupem Polsko s hodnocením 2,9. Česká republika je s 2,1 lehce pod průměrem zúčastněných zemí. Faktickou úspěšnost jednotlivých zemí ukazuje reálný příliv přímých investic, které dostaly nový impulz zejména po vstupu nových zemí do EU. Česká republika se v tomto ohledu řadí zejména díky několika velkým projektům k nejúspěšnějším.
Lidský kapitál.
Jedním z hlavních závěrů celé studie CEE 2016, na němž se shodují manažeři napříč zeměmi, je význam lidského kapitálu jako hnacího motoru ekonomického rozvoje do budoucna. Rozvoj manažerských dovedností a dalších „soft skills“ je životně důležitým faktorem pro konkurenceschopnost, a tato tendence stále narůstá. S rozvojem tržní ekonomiky, orientované na znalosti, se zásadně mění i požadavky středo a východoevropských společností na zaměstnance. „Nejde však o nějaký výmysl podniků, ale o typický důsledek rostoucího konkurenčního tlaku. Budoucí skladba požadavků na dovednosti bude klást vysoké nároky na trénink a celoživotní vzdělávání pracovníků a na investice do lidského kapitálu obecně. Geografická i profesní mobilita a flexibilita se stanou nutností především v mezinárodních společnostech,“ předpovídá Ján Fabián, Senior Project Manager Roland Berger a spoluautor studie.
Požadavky.
Dle výsledků studie se tyto požadavky nebudou významně lišit napříč jednotlivými zeměmi a společným jmenovatelem bude daleko větší důraz na „soft skills“ než dosud. Na prvním místě seznamu je s odstupem jazyková vybavenost, zejména angličtina, které čeští manažeři na pětibodové škále přiřadili hodnotu 3,8, což je i průměr ostatních zúčastněných zemí kromě Rakouska se známkou 3,4. Na dalších místech seznamu požadavků na zaměstnance se nacházejí například projektový management, prodejní a obchodní dovednosti, schopnost vést firmu, zvládání komplexity či kreativita. Z výsledků zúčastněných zemí poněkud překvapivě vybočuje Rakousko, které mnoha těmto požadavkům přiřazuje nižší hodnotu. Přestože hlavní potřebu do budoucna vidí manažeři ve zlepšování „soft skills“, technickým dovednostem zůstává v České republice tradičně přisuzován velký význam - na pětibodové stupnici je to 2,7 proti průměru ostatních zemí 2,3 a Rakousku 2,1.
Vzdělání.
Vzdělaná, a přitom stále poměrně levná pracovní síla je zároveň jednou z předností, které země střední a východní Evropy měly a mají proti západním zemím. Naopak v manažerských dovednostech mají i Češi stále značné rezervy. Změnit tento stav ale není otázkou několika málo let. Špičkoví čeští manažeři sice mají zahraniční vzdělání, ale mnozí z nich potřebují získat zkušenosti, které se dostaví pouze s léty praxe. Obecně vzato je vzdělání příliš zaměřené na technické znalosti a méně už na řešení problémů, týmovou práci a další „soft skills“. Systém vzdělávání jako takový je v rámci zúčastněných zemí vnímán dokonce jako kvalitnější než ty západoevropské. To ovšem neznamená, že by nemohl být ještě lepší. Nejlačnější po vzdělání jsou dle výsledků studie Maďaři a Chorvati, Česká republika se nachází ve druhé skupině, ale na pětibodové škále má stále poměrně vysokou známku 3,1. „Velmi pozitivním signálem do budoucna je, že většina oslovených manažerů stále vidí velký potenciál pro zlepšení systému vzdělávání. Otázka vzdělávání pro nás musí být strategickou prioritou, chceme-li dosáhnout na mety, které jsme si vytyčili, a stát se moderní společností založenou na znalostech. Zkvalitnění vzdělávacího systému je však také během na dlouhou trať, který navíc v prvních fázích vyžaduje vysoké investice a značné úsilí,“ soudí strategičtí poradci.
Zelená podnikatelskému duchu.
V otázce, které „soft skills“ považují za nejdůležitější, se manažeři napříč zeměmi opět shodli. Kromě Polska je na prvním místě vždy podnikavost či „podnikatelský duch“, který je motorem ekonomické aktivity. Poměrně značné rozdíly však panují v tom, jaký důraz jednotlivé země na tuto vlastnost kladou. Zatímco v České republice stačilo k prvnímu místu hubených 19 procent, Rakousko s Rumunskem se blíží hranici 50 a Chorvatsko má dokonce závratných 82 procent. Maďaři a Poláci mají 25, respektive 22 procent. V České republice se na druhém a třetím místě umístily (sebe)odpovědnost a dodržování kontraktů. V ostatních zemích se na předních příčkách objevovaly například otevřenost vůči tržní ekonomice (první místo v Polsku), důvěryhodnost, solidarita, tolerance nebo profesionalita.
Brzda ekonomického rozvoje?
I přes poměrně vysokou úroveň vzdělání v České republice a v dalších zúčastněných zemích reálně hrozí, že se nedostatek lidského kapitálu stane hlavní brzdou ekonomického vývoje. Technické znalosti dnes bohužel nestačí, jsou považovány spíše za nutnost. Rozhodovat budou dovednosti manažerské. Je zřejmé, že opravdu kvalitních manažerů je nedostatek, což ovšem není specifikum jen České republiky. Otázkou zůstává, zda se tuto mezeru na trhu podaří v příštích deseti letech překlenout. Zvyšování vzdělanosti je jednoznačně imperativem, čemuž však současná situace ve vzdělávání vůbec neodpovídá. Školy a akademická síť zůstávají podhodnoceny, a proto nemohou plně rozvíjet svůj potenciál.
Atraktivita prostředí.
Jedním z faktorů působících na lidský kapitál je otázka motivace, například v dosažení vyšší životní úrovně. Tato motivace je vyšší v nových členských státech EU než v původní „patnáctce“ a ještě větší bude například v Chorvatsku a Rusku. Odtud zřejmě také pramení daleko větší hlad po úspěchu. Naopak ve střední Evropě bychom si měli klást otázku, zda nehrozí, že bychom podlehli sebeuspokojení a usnuli na vavřínech. Dalším faktorem je „odliv mozků“, kdy v domácí zemi nedocenění špičkoví pracovníci odcházejí za lepšími nabídkami či za plněním svých snů do zahraničí. „Těmto lidem samozřejmě nelze bránit, musíme si však uvědomit důsledky tohoto jevu na ekonomiku. Začnou-li vysoce kvalifikovaní odborníci odcházet do zahraničí ještě ve větší míře, může se to negativně projevit na růstu především v progresivních hi-tech oborech,“ říká Kinský. A dodává: „Podaří-li se ovšem v České republice vytvořit atraktivní prostředí, může se trend v následujících letech otočit a docházet k přílivu mozků a dalšímu rychlému rozvoji. Ve znalostní ekonomice je lidský kapitál to nejcennější, co může společnost mít. Jsou to koneckonců lidé a jejich rozhodnutí, co dělá společnost tím, čím je.“
Koncentrace státu na své primární úlohy „Chce-li vláda skutečně využít možnosti české ekonomiky, která má na meziroční růst okolo osmi až devíti procent HDP, pak musí odstranit nejzákladnější bariéry bránící většímu využití potenciálu občanů České republiky. Stabilita práva, jeho snadná a rychlá vymahatelnost společně s co nejnižší mírou regulace je tou nejlepší pomocí ze strany vlády. K zásadním reformám umožňujícím ozdravení veřejných financí je třeba širší politické shody (důchodová reforma, reforma zdravotnictví a tak dále). Nicméně růstový trend zadlužování budoucích generací musí být zastaven. Nerealizování reforem bude mít přímý dopad na schopnost ČR splnit konvergenční kritéria. Jejich neplnění znamená přímé ohrožení projektů závislých na financích z EU. Právě tyto prostředky by měly být především využity na zlepšení stavu dopravní infrastruktury, která je již dnes limitujícím faktorem rozvoje, a to nejen podnikatelských subjektů,“ vidí úlohu státu z pozice prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl.
Vzdělávání se stává celoživotním procesem - žádný diplom už nevystačí na celý život
„České vysoké školství se zaměřuje na získání vědomostí a technických znalostí. 'Produkuje' technicky připravené absolventy, kteří se - ovládají-li angličtinu - dobře uplatňují v pozicích technických specialistů bez manažerské zodpovědnosti.
Jako 'univerzity života' dnes slouží pobočky nadnárodních firem. Auditorské firmy připravují budoucí finanční ředitele, společnosti z automobilového průmyslu budoucí ředitele výroby a závodů. Znalost angličtiny je zde již mlčky předpokládanou samozřejmostí, a ne kritériem výběru.
Aktivnější zaměstnanci v České republice si dnes vybírají práci nejen dle nabízeného platu a výhod, ale také podle toho, co nového se mohou v dané pozici naučit. Jejich ochota investovat do vlastního vzdělání se odráží ve vysoké účasti na MBA kurzech různého zaměření a kvality.
Českému vysokému školství by jistě prospělo zaměřit se více na tuto cílovou skupinu a získat tímto způsobem i zpětnou vazbu na skutečné uplatnění toho, co se studenti dnes na školách učí,“ komentuje požadavky na zaměstnance z hlediska jejich uplatnění na trhu práce Jana Martinová, Managing Partner Accord Group.
Stěžejní body dalšího vývoje v regionu do roku 2016 vyplývající ze studie
⇒ růst propojenosti a vzájemné závislosti v rámci zemí CEE
⇒ hrozba a příležitosti přicházející z Ruska a asijských zemí
⇒ pomalé překonávání strukturálních slabin
⇒ zrod silných regionálních šampionů
⇒ lidský kapitál úzkým místem rozvoje regionu
Specifika pro české prostředí z pohledu Roland Berger Strategy Consultants
⇒ potřeba silnější orientace na segmentaci zákazníků, služby a branding
⇒ příležitosti a hrozby spojené s globalizací přesahující rámec EU 27
