PŘÍSNÝ METR NA ŽIVNOSTNÍKY A ZDRAVÉ NEMOCNÉ, VYŠŠÍ DANĚ ZA SLUŽBY A NIŽŠÍ PRO FIRMY, TO JSOU NEJVÝRAZNĚJŠÍ ZMĚNY, KTERÉ ZATÍM PŘINESLA ŠPIDLOVA REFORMA.
Na nejsilnější parlamentní stranu připadla nevděčná úloha zahájit reformu veřejných financí. Úspornými opatřeními u nemocenských dávek a praktickým zdražením benzinu, cigaret, alkoholu i řady služeb si vysloužila nejen kritiku z řad opozice, ale pořádně si zatopila i mezi svými stoupenci. Na konci roku 2003 se popularita ČSSD snížila natolik, že v průzkumech volebních preferencí jí dávají na frak i Grebeníčkovi komunisté. Do úspor se ale vládnoucí koalice pustit musela. Hospodaření státu se stává neúnosným: schodky rozpočtů a dluhy státu se prudce zvyšují. Stále větší část se jich přitom projídá v povinných výdajích především v důchodech, sociálních dávkách a platech státních zaměstnanců. Vládě potom nezbývá nejen na vědu, vzdělání, kulturu, ale ani na opravu silnic. Mandatorní výdaje ukrajují stále víc ze společné pokladny. O tom, že nedělat nic a jen se dívat by byla cesta do pekel, byl přesvědčen i vyhlášený opatrník, jako je premiér Vladimír Špidla. Ten dokonce spojil svůj post v čele vlády s osudem reformy.
ZTRATÍ ŽIVNOSTNÍCI MOTIVACI? Ekonomické zákony nakonec prošly Parlamentem s odřenýma ušima, takže Špidla pokládat hlavu na špalek nemusel. Mnozí ekonomové ale tvrdí, že lépe než označení reforma, by se na přijaté změny hodilo označení Špidlovy úsporné balíčky. Proč? Reformou lze podle nich totiž nazývat jen změnu nezdravých trendů, zatímco současná vláda chce získat většinu úspor jen pouhými škrty a zvýšením daní. Nejvýraznějším reformním zásahem je snížení nemocenské v prvních třech dnech nemoci ze současných 50 procent na 25 procent platu. I studie ministerstva práce totiž prokazují, že mnoho lidí nemocenskou zneužívá. Aby ušetřil, začne stát méně podporovat stavební spoření. Za reformní se dá považovat i zavedení minimální daně a zvýšení odvodů pro živnostníky. Tady se však názory ekonomů liší. Jedni tvrdí, že to sebere motivaci drobným podnikatelům, kteří pak s živností skončí a zamíří na úřad práce. Druzí jsou přesvědčeni, že dosavadní stav dovoloval živnostníkům podnikat a dlouhodobě se vyhýbat placení daní. Už od ledna podraží o 17 % řada služeb. Důvodem je jejich přeřazení z loňské 5% sazby do základní 22%. Spokojení mohou být pouze podnikatelé, kteří budou místo loňské 31% daně odvádět pouze 28% daň. Vláda plánuje další rozsáhlé úspory, mimo jiné třeba pomalejší růst mezd či důchodů. Čím blíže ale budou následující volby, tím hůře najde vláda odvahu k dalším škrtům. REFORMA JE NUTNÁ, ALE…
Ukazuje se, že čeští občané reformě příliš nevěří a bojí se, že srazí jejich životní úroveň. Z podzimního průzkumu agentury STEM vyplynulo, že podle tří čtvrtin dotázaných je reforma nutná, Špidlovo pojetí však špatné. Myslí si to i půlka voličů vládních stran. Pětina lidí souhlasí s reformou i zvýšením daní. Zvýšení daní jako recept na řešení problému veřejných financí odmítají čtyři pětiny lidí, hlavně podnikatelé a stoupenci Občanské demokratické strany. Sedmdesát procent lidí si myslí, že reforma výrazně sníží jejich životní úroveň. Zcela bez obav jsou jen tři procenta obyvatel. Varovnou skutečností je, že tři pětiny lidí se obávají hlubokého propadu životní úrovně a zároveň se domnívají, že připravená reforma nepovede do budoucna k ozdravění našeho hospodářství. Tři ze čtyř dotázaných se navíc domnívají, že se Špidlovu kabinetu nepodaří dotáhnout reformu do konce. Skeptičtí jsou dokonce i voliči vládních stran. Plnou podporu reformě vyslovilo pouze 28 procent stoupenců ČSSD, 23 procent lidoveckých příznivců a pouhých 13 procent sympatizantů US-DEU. Příznivci ODS i KSČM odmítli reformu z více než osmdesáti procent.
