Dokážeme nakrmit hladové...
Celý podtitul: Dokážeme nakrmit hladové, mít vyrovnaný rozpočet, a dokonce zachránit média. Není to skvělé?
Žijeme v těžké době. Benzin je k dostání za 3,80 dolaru za galon a mléko je pozadu jen o kousek. Hypotéky a důvěra spotřebitelů se hroutí a veřejné pokladny jsou ohroženy. Kalifornské město Vallejo právě vyhlásilo bankrot. Co s tím může jakýkoli prezidentský kandidát udělat?
Moje rada: Nalaďte se na svého vnitřního Huga Cháveze. Venezuelský silný muž bez zábran zabavil zisky ropných společností. Ale tady v USA ani uprostřed ostudné drahoty 130 dolarů za barel ropy nejsou velké ropné společnosti snadným cílem. Zeptejte se ve Valdezu na Aljašce, kam sype všechny své peníze Exxon.
Proto navrhuji zdanění zisků spadlých z nebes, například Googlu. Tento kartel, internetový megahráč, jehož cena se pohybuje kolem 180 miliard dolarů, má vagony peněz a užívá si zisků z marží hodných Pabla Escobara. A navíc krédo Googlu, „nebuď zlem“, přestalo platit. Jeho ziskovost ve skutečnosti působí bolest mnoha lidem, a to volá o pomoc a o spravedlnost ohledně napadeného převodu peněz. Jako daňový poplatník, kterému jde o výsledek, navrhuji zákon složený z těchto částí.
Google podpoří větší svobodu médií. Jako konečný výběrčí internetového mýta je Google největším nepřítelem tisku, který chráníme ústavou.
Digitální konvergence a internetová migrace jsou určitě velkolepými frázemi, jež se vyjímají ve výroční zprávě. V případě tisku jsou však zcela nevhodné. „Představa, že obrovské náklady na obdržení reálných zpráv může částečně snížit reklama na webové stránce nebo podíl na zisku z vyhledávače Googlu na jejím okraji, je od samého počátku nesmyslná,“ říká Craig Moffett, viceprezident a hlavní analytik společnosti Bernstein Research. Ne že by se Google nestaral. Příští rok získá nebo zprostředkuje polovinu z 55 miliard dolarů, jež se ve světě vydají na onlinovou reklamu. Z každého dolaru za tradiční reklamu, kterou vystaví, vrátí zprostředkovatel Google dodavatelům obsahu pouze několik haléřů.
Přestože Google na této činnosti značně vydělává, nikdy neposkytne peníze na vyslání korespondentů do Bagdádu a na jejich ochranu ani nezaplatí účet za martini, pořizuje-li reportér interview s výřečnou milenkou šéfa hedgového fondu.
Loni jsme byli svědky největšího snížení počtu novinářů v amerických médiích za posledních třicet let. Onlinová média však nedokázala vytvořit stejný počet míst, kolik jich zaniklo v tištěných. Google velmi efektivně spolkl příjmy z reklamy a tržní hodnoty amerických novin a časopisů. „Nasají toho sice mnoho, ale jen tu a tam něco vrátí,“ říká investor velkého technologického hedgového fondu. Názorný příklad: 1,7 miliardy dolarů, které Google zaplatil za YouTube, je o něco více než polovina hodnoty společnosti The New York Times a dvakrát větší než McClatchy, vlastníka 80 novin. To je plýtvání. A urážka.
Smůlu mám i já. Díky Googlu je mým profesním osudem skončit jako bloger, který na něm v županu bloguje. Neuvěřitelný zbohatlík by mohl pustit chlup na mé pojištění proti nezaměstnanosti.
Google se postará o růst cen potravin. V Mexiku protestují lidé kvůli kukuřici a na Filipínách propukají rýžové nepokoje. Já zase nepohrdl nekvalitním hovězím. Zaměstnanci Googlu si však užívají koktejlů ze sojového mléka, zeleninových makrobiotických salátů a omelet zabalených do zlatých fólií. Kdo říká, že žádný oběd není zadarmo (nebo snídaně, večeře a celodenní občerstvení)?
Dle Vasantha Sridharana z média Silicon Valley Insider utratí Google ročně přibližně 70 až 75 milionů dolarů za občerstvení svých 9600 velmi dobře placených zaměstnanců, sídlících buď v kalifornském Mountain View, nebo na Manhattanu v newyorském ústředí. Slovo „ústředí“ vás však neuklidní, díváte-li se Googleplex na západním pobřeží, kde se nachází kampus plný zajímavých budov vybavených fitness centry, masážními salony, dětským pianem, stolními hrami, pračkami a sušičkami k použití zdarma a větším počtem výhod, než kolik jich za 73 let své existence viděl program sociálního zabezpečení.
Jak si Google může dovolit takový potravinový luxus? „Samozřejmě že bez problémů“ píše Sridharan, „loni Google vydělal 4,2 miliard dolarů.“
Jestliže takovou rozhazovačnost nezdaníme, vyhladovělí a cenami znechucení přelétaví voliči by mohli vzít Googleplex útokem. A jedinou věcí, která by zbyla v loužích mléčných koktejlů, by bylo ono dětské piano.
Google povzbudí inovace. Veškerá tahle štědrost by byla pochopitelná, kdyby Google nebyl natolik hanebně posedlý pokrokem. Google obsadil 70 procent lukrativního amerického vyhledávacího trhu a využívá svého vlivu a nadměrné finanční hotovosti k podpoře používání zdarma kvůli němu samotnému - nihilistická metoda, pokud kdy nějakou měl. A my všichni to bohužel podporujeme.
Chudák Microsoft věnoval desítky let a miliardy dolarů na to, aby nám vnutil Word, Excel a nepostradatelnou Vistu. Microsoft vypudil otravné útočníky z Netscapu a vrátil úder regulačním aparátníkům. Google si však dal jako projev díků vyhledávač Microsoftu k obědu, zaplavil systém alternativou k Office nabízenou zdarma a ďábelsky se rozesmál, když se firmě vybudované Gatesem nepodařilo převzít Yahoo!.
Viděli jste v poslední době YouTube? Je-li Google skutečným nosičem pochodně zdarma, proč neposkytl několik ze svých miliard na obranu kdysi slavné části této webové stránky nabízející pirátské kopie klipů, a místo toho ji nechal zničit právníky? Možná proto, že Google velmi zaměstnává spolupráce se Chevronem a BP na projektu na výrobu solární energie. Jen velký shrabovač zisků však zná pravý důvod.
Naprosto bezcitný monopolní hráč Google má tolik peněz, že pro ně ani nedokáže nalézt uplatnění. Tvrdím, že nastal čas, abychom si část z nich vzali nazpět.
Dívejte se na veřejnoprávní kabelovou televizní stanici C-Span a sledujte mě v pořadu Meet the Press (Setkání s tiskem).
Praporek s. 86:
Nelekněte se! Google zbohatl na tom, že si z tisku udělal dojnou krávu, tvrdě pracujícímu reportérovi však není ochoten zaplatit ani útratu za martini.
Copyrighted 2008 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Marjánka Růžičková
