Hodnota lidí prověřených NBÚ stoupá, majitelé je potřebují do orgánů svých firem
Ministerstvo obrany v současné době opouští hned několik lidí s bezpečnostní prověrkou nejvyššího stupně „přísně tajné“. O svou další kariéru se nemusejí bát, neboť o zaměstnance s razítkem Národního bezpečnostního úřadu je na pracovním trhu čím dál větší zájem. Svou cenu mají zejména pro majitele firem, které se snaží od státu získat citlivé zakázky nebo potřebují licenci k obchodování se zbrojní technikou. Najmout je do řídicích orgánů společnosti totiž znamená vyhnout se vlastní prověrce.
Trh by byl.
Zákon je neúprosný. Bezpečnostně prověřená firma musí mít i prověřené zaměstnance a členy statutárních orgánů. V praxi to znamená, že když chce podnik získat od Národního bezpečnostního úřadu prověrku třeba na stupeň tajné, musejí mít vlastní, „fyzickou“ prověrku na minimálně stejný stupeň i lidé z představenstva a nově - od letošního září - i dozorčí rady.
To se týká především firem, které obchodují se „speciálem“, tedy zbrojní technikou. „Držitel povolení (k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem - pozn. redakce), jehož členové statutárního orgánu, prokuristé nebo členové dozorčí rady nebudou nebo přestanou splňovat zákonem stanovené podmínky, má dvě možnosti,“ uvádí výzva na internetových stránkách licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu, „buď provedou personální změny, nebo ukončí v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem činnost.“
Lhůta vypršela 31. srpna. Počínaje prvním zářijovým dnem nemají firmy s neprověřenými statutárními orgány například šanci získat od státu licenci na obchod se speciálem. „Aktivity bezpečnostně nezpůsobilých osob… nejsou přijatelné,“ konstatuje jednoznačně oznámení ministerstva průmyslu a obchodu. Stát prý nebude „nadále tolerovat žádné výjimky“.
Nejde ale jenom o obchod s vojenskou technikou. Bezpečnostní prověrku potřebují v Česku i jiné firmy. Například ty, které usilují o zakázky na ministerstvu obrany. Vůbec nemusí jít o zbraně, stačí úklid nebo ostraha citlivých prostor. Nebo pronájem automobilů pro vyšší ministerské úředníky a generalitu. Bezpečnostní prověrku má v Česku například i společnost Toi Toi sanitární systémy, která pronajímá mobilní toalety.
Prověrku si ale kvůli možným státním zakázkám pořizují i stavební, telekomunikační nebo nově už i poradenské společnosti. Národní bezpečnostní úřad, který má v Česku prověřování na starosti, momentálně eviduje 362 prověřených firem.
Naprostá většina z prověřených má razítko od NBÚ na dva nižší stupně: „vyhrazeno“ a „důvěrné“ (celkem jsou čtyři: vyhrazeno, důvěrné, tajné a přísně tajné).
Oprávnění seznamovat se s materiály označenými nápisem „přísně tajné“ má nyní jedna jediná česká firma: společnost s ručením omezeným SKS z Blanska. Zabývá se mimo jiné „poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob“, vybudovala například kamerový a přístupový systém v centrále České národní banky nebo systém strukturované kabeláže na ministerstvu zahraničních věcí. Prověrku nejrůznějších stupňů má momentálně šestnáct zaměstnanců společnosti. Členové vedení ale samozřejmě mají „PT“, jinak by jim NBÚ prověření nedal.
Na prověrku stupně „tajné“ dosáhlo dvaatřicet podniků, jsou mezi nimi například česká pobočka IBM (informační systémy pro vojáky), Telefónica O2 (odposlechy), stavební firmy Hochtief VSB a Skanska (rekonstrukce armádní letecké základny v Čáslavi) nebo poradenské společnosti Ernst & Young a BDO IT (zajímá se o armádní Průřezový informační systém).
Úřad se špatnou pověstí.
Prověřování se v Česku kupodivu vůbec netýká vlastníků společností. Jestliže tedy vyloženě netouží působit ve firemních statutárních orgánech, ale řídí dění zpovzdálí, nemusí majitel společnosti s Národním bezpečnostním úřadem vůbec přijít do styku. A právě takové znění platného zákona o ochraně utajovaných informací zvyšuje cenu úředníků s prověrkou, kteří se rozhodnou opustit státní správu. Ti totiž po svém odchodu o razítko nepřijdou. „Skutečnost, že fyzická osoba odchází ze státní správy, nemůže být sama o sobě důvodem pro odejmutí osvědčení fyzické osoby,“ sdělil týdeníku EURO ředitel právního odboru NBÚ Lubomír Prchal.
Doba platnosti razítka od NBÚ je přitom poměrně dlouhá, pro přísně tajné pět let, pro tajné sedm. Stává se proto, že majitelé firem „přetahují“ státní správě byrokraty s prověrkou od NBÚ jenom z důvodu, aby se mohli například přihlásit do tendrů na ministerstvu obrany. Ale nejenom kvůli tomu.
„Jsem si stoprocentně jistý, že žádný trochu bohatší majitel firmy si prověrku od NBÚ udělat nenechá,“ je přesvědčen prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. „Jakou má záruku, že citlivá osobní data o jeho majetku, která by musel odevzdat, z NBÚ někam neutečou a že ho pak někdo nevykrade nebo nenavštíví s nabídkou na ochranu?“ ptá se Hynek. „Tím nechci říct, že z NBÚ něco utíká… Ale ten úřad prostě nemá mezi lidmi z byznysu dobrou pověst,“ dodává prezident zbrojařské asociace.
Podstoupit prověrku může být hodně nepříjemné. Žadatel totiž musí úředníkům poskytnout detailní informace o svém předchozím životě, o všech svých zaměstnáních, manželkách, milenkách, dětech… Nebo o tom, jestli má nebo měl potíže s alkoholem nebo drogami. Stejně jako čísla a výpisy z bankovních kont. Nebo soupis vlastněných akcií či nemovitostí. A NBÚ - přesněji řečeno tajné služby, které pracují na jeho zakázku - všechno podrobně prověří. Včetně informací o vaší rodině a známých. V případě prověrky na dva nejvyšší stupně vás špioni mohou zcela legálně sledovat i odposlouchávat.
Bývalé vedení Národního bezpečnostního úřadu přitom bývá spojováno s „konkurzní mafií“ soudce Berky. Existovaly navíc pochybnosti o tom, zda úřad někomu nespolehlivému prověrku prostě neprodal. „Pro majitele firmy je tedy jednodušší si prověrku prostě koupit i s nějakým bývalým úředníkem,“ konstatuje Jiří Hynek, „o kvality toho člověka až tak moc nejde, i když znám výjimky, hlavně v oblasti informačních technologií. Tam měla armáda co nabídnout.“ Může uvést nějaké příklady „koupených prověrek“? „Jména vám nikdo neřekne, to by ty lidi úplně degradoval, ale vím stoprocentně, že existují,“ tvrdí Hynek.
Pro úplnost je potřebné dodat, že o prověrku si může v Česku požádat prakticky kdokoli. Státní zaměstnanci mají ale při zdůvodňování žádosti nespornou výhodu a navíc za ně jejich zaměstnavatel nese veškeré náklady.
Podnikání s prověrkou.
Právě nyní přichází na český pracovník trh „nová vlna“ prověřených státních úředníků. Ministerstvo obrany opouštějí dva vyhození náměstci ministra - Martin Bělčík (náměstek pro obrannou politiku) a Pavel Štalmach (ekonomický náměstek) - oba s prověrkou na přísně tajné. Následuje je i několik jejich poradců a spolupracovníků s prověrkou na stejný stupeň. Takových lidí není v Česku mnoho.
Jeden z odcházejících týdeníku EURO řekl (pod zárukou anonymity), že uvažují o založení společné firmy, která by těžila právě z toho, že její majitelé disponují přísným prověřením NBÚ. „Můžeme například uzavřít mandátní smlouvu s firmou, která prověrku nemá, nechce si ji dělat, ale potřebovala by ji k podnikání. Budeme se s utajovanými informacemi seznamovat za ně. Takový scénář české zákony umožňují,“ uvedl.
Bývalí náměstci Bělčík a Štalmach jsou zatím opatrní, nic o své další kariéře prozradit nechtějí. Ministerstvo obrany definitivně opustí až na konci roku, zatím jim běží výpovědní lhůty.
„Bezpečnostní prověrka mou hodnotu na trhu nepochybně zvyšuje,“ řekl Bělčík týdeníku EURO, „já sám jsem ale zatím nebyl nikým kontaktován, žádnou nabídku nemám.“ Stejně vyhýbavě odpověděl i Štalmach: „Ano, prověrku na přísně tajné mám… Zatím jsem ale ještě resort obrany neopustil a ani nezačal vážně hledat nějaké další pracovní uplatnění.“ Kdyby Bělčík se Štalmachem začali hledat na internetu - jako že to zřejmě nebudou mít zapotřebí -, narazili by na serveru Jobs.cz na osm inzerátů poptávajících zaměstnance s bezpečnostní prověrkou. Na serveru Prace.cz jich je třináct…
Bělčíkem a Štalmachem to ale nekončí. Armádu pravděpodobně v současné vlně povolebních odchodů opustí i další „přísně tajně“ prověřený člověk - bývalý tajemník Bezpečnostní rady státu generál Jindřich Lesný.
Prověření lidé ale neodcházejí pouze z ministerstva obrany a armády. I bývalá ředitelka odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády Petra Mašínová má prověrku stupně „tajné“. Mašínová začala po svém odchodu z české státní správy pracovat pro jednu z organizací OSN.
Má vůbec někdo přehled o tom, kolik prověřených byrokratů státní správu opustí? Na ministerstvu obrany zřejmě ano, nehodlají o tom ale informovat veřejnost. „Údaje o bezpečnostních prověrkách lidí odcházejících z resortu se nesdělují,“ řekl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
Národní bezpečnostní úřad si prý žádný takový přehled nevede. „NBÚ nevede žádnou statistiku o odchodech prověřených fyzických osob ze státní správy. Ani o tom, kam směřují,“ uvedl šéf právního odboru úřadu Lubomír Prchal. Není to však tak úplně pravda. Odcházející úředníci totiž mají povinnost změnu zaměstnavatele NBÚ okamžitě nahlásit.
To už se vyplatí O zaměstnance s prověrkou není zájem pouze v Česku. Neuvěřitelná poptávka po „prověřených“ panuje například ve Spojených státech. Odborné zaoceánské prameny uvádějí, že bezpečnostní prověrka může zvednout plat o pět až patnáct tisíc dolarů ročně. Americké úřady nestačí po zpřísnění bezpečnostních opatření v posledních letech prověrky provádět, a firmy proto „přetahují a přeplácejí“ již prověřené státní zaměstnance. To potvrdila i analýza vládní agentury General Accounting Office. „Zpoždění (při prověřování - pozn. redakce) odrazuje malé firmy od účasti ve vládních tendrech. A větší společnosti nutí k tomu, aby přetahovaly zaměstnance s prověrkou konkurenci. Tato praxe prodražuje vládní kontrakty, protože firmy si do nich započítávají náklady spojené s obtížným získáváním prověřených pracovníků,“ konstatuje zpráva GAO.
