Výtěžek ze soudního vyrovnání je nejistý
Pražský strojírenský holding ČKD se minulý týden odvolal u Vrchního soudu proti zamítnutému návrhu na soudní vyrovnání s věřiteli. Soudce Jaroslav Suchý ho smetl se stolu, protože firma neměla v obchodním rejstříku zapsán návrh na navýšení základního jmění o nejméně pět miliard korun. Tato překážka však padla: městský soud totiž minulou středu 7. března záměr firmy zapsal. Představitelé holdingu nyní očekávají, že vyrovnání bude schváleno. „Odvolání jsme podali tak, aby mohl rozhodnout už jen Vrchní soud a věc se nemusela vracet k městskému. V každém případě však využijeme všech právních cest k tomu, aby z procesu byl vyloučen soudce Suchý, na něhož jsme podali několik stížností, konstatoval generální ředitel ČKD Praha Holding Vladimír Žižka.
Po souhlasném stanovisku justice bude celou záležitost ještě schvalovat vláda, která by měla dát mandát k akci Konsolidační bance (KoB) a Fondu národního majetku (FNM) jakožto největším věřitelům. Operaci odsouhlasil i antimonopolní úřad, který hodnotil, zda nejde o narušení hospodářské soutěže. „Antimonopolní úřad uvedl, že transakce je v souladu s evropským právem, protože je postavena jen na tržních principech, vysvětlil Žižka.
Sedm miliard v akciích.
Holding, jehož dluhy se přibližují devíti miliardám korun, drobným věřitelům navrhuje třicetiprocentní finanční vypořádání dluhů s tím, že zbytek mohou kapitalizovat. Velcí věřitelé, k nimž se řadí KoB, KONPO, FNM a Československá obchodní banka (převzala pohledávky od Investiční a Poštovní banky), by měli přeměnit na akcie převážnou část dluhů. Jejich pohledávky dosáhly celkem 7,8 miliardy korun, z toho v penězích mohou dostat jen 710 milionů korun, které jsou zajištěny zástavami, a 220 milionů korun z prodeje dalšího majetku. Akciový podíl velkých věřitelů po kapitalizaci naroste na více než osmdesát procent základního jmění holdingu. Ministerstvo financí přitom odhaduje, že celková ztráta státu z uvedených operací dosáhne 2,3 miliardy korun.
Holding se však ještě musí zbavit kumulované, téměř jedenáctimiliardové ztráty. První část již má z krku. V prosinci bylo desetkrát sníženo základní jmění na 437 milionů korun, a ztráta tak poklesla o zhruba čtyři miliardy korun. Další snížení základního kapitálu o zbylou část červených čísel má přijít na řadu až po zmíněné kapitalizaci.
Lepší vrabec v hrsti…
Fond národního majetku i Konsolidační banka uvedený proces podporují a hodlají holding zachraňovat, ačkoliv výtěžek z něho není příliš očividný. Dnešní skupina ČKD je již jen odleskem bývalé slávy, počet zaměstnanců se scvrkl na pouhých 2800 a po plánovaných prodejích některých dcer bude holding zaměstnávat ještě o zhruba tisícovku lidí méně.
FNM bude přitom na akcie převádět celou svoji pohledávku ve výši 2,6 miliardy korun. „Nyní čekáme jen na usnesení vlády, abychom mohli k věci přistoupit. Očekáváme, že projekt vyrovnání nám na rozdíl od konkursu vynese alespoň nějaké peníze, uvedla Lucie Králová z tiskového oddělení fondu. Konsolidační banka hodlá kapitalizovat do 4,7 miliardy korun, zbytek z pětimiliardové pohledávky by měla dostat v penězích. „Spolu s FNM budeme držet majoritní balík akcií a ten bychom chtěli prodat budoucímu investorovi, měla by se nám tak část pohledávky vrátit, konstatoval mluvčí banky Jiří Pekárek. Otázkou však zůstává, jak velké základní jmění v holdingu zůstane poté, co bude umořena zbývající část ztráty, a jakou hodnotu budou mít zbývající majetkové účasti.
Peníze nejisté.
Aby dostál holding svým slibům, bude muset věřitelům zaplatit 1,2 miliardy korun. Tyto peníze hodlá získat prodejem majetku a také některých kapitálových účastí. K dispozici tak bude správní budova holdingu ve Vysočanech a budova ČKD na pražském Můstku, kterou se v minulosti pokoušel několikrát prodat bývalý majitel koncernu Jiří Maroušek. Ačkoliv našel kupce, který byl prý ochoten zaplatit půl miliardy korun, nepovedlo se. Tento dům je totiž zastaven, a to hned několikrát. Problémy může přinést i prodej nepříliš lukrativních pozemků ve Vysočanech. Generální ředitel ČKD Žižka však soudí, že tyto zdroje peněz jsou reálné. „Máme zájemce o koupě a nabízené ceny se pohybují buď ve výši našich odhadů, nebo jsou ještě příznivější. Tam, kde jsou zástavní práva, jsme se s věřiteli dohodli na způsobu vyrovnání, zdůrazňuje.
Další prostředky plánuje holding získat z prodeje dceřiné společnosti ČKD-DAKO (zde mateřská společnost drží necelých pětatřicet procent akcií), ČKD Hronov (74,6 procenta základního jmění), ČKD Technické laboratoře (100 procent) a části akcií ČKD Motory. Výnosy však příliš velké nebudou, odborníci je odhadují tak na sto milionů korun celkem.
Za Technické laboratoře chce holding údajně dostat pětatřicet milionů korun, tento požadavek prý však není reálný. I když firma poměrně dobře prosperuje, není příliš velká, její roční obrat se pohybuje okolo třiceti milionů korun. ČKD Motory je podnik v poměrně špatném stavu, zpeněžit by se prý relativně rychle dala pouze slévárna. Tato společnost, která vznikla převodem majetku z DMA Hořovice a dalšího podniku v Hradci Králové oba později skončily v konkursu – vykazuje již několik let výrazně ztrátové hospodaření. Například v roce 1999 při sotva půlmiliardových tržbách vykázala provozní ztrátu 140 milionů korun, podobné to bylo i v předchozích letech. Takže výtěžek nelze očekávat příliš výrazný. Žižka však namítá, že podnik se loni zcela očistil, vykázal šestisetmilionovou ztrátu a letos završí svoji restrukturalizaci.
Naopak údajně kvalitním podnikem bez větších problémů je ČKD Hronov, tato fabrika však není příliš velká (roční tržby okolo dvou set milionů korun, mírný zisk) a zlaté vejce také asi nesnese. To samé platí i pro ČKD–DAKO, kde navíc může holding k prodeji nabídnout jen minoritní podíl.
Podniky nejsou housky.
Ředitel Žižka upozorňuje na další zádrhel. Holding totiž nesmí s majetkem manipulovat, dokud nebude vyrovnání schváleno. Od počátku ledna letošního roku, kdy byl návrh na vyrovnání podán, však již začala běžet dvouletá lhůta, během níž musí být celý proces dokončen. Podniky se však nedají prodávat jako housky na krámě, tyto procesy trvají většinou rok až dva. „Nyní nemůžeme ani s poradcem podepsat smlouvu na vyhledávání partnerů. Potřebujeme, aby Vrchní soud náš návrh projednal co nejrychleji, abychom všechno stihli, dodal Žižka. Pokud tedy soud nedá souhlasný štempl včas, jsou zdroje na vyrovnání s věřiteli vážně ohroženy.
 
Na konci bude šest set milionů?
Pokud se vše povede podle plánu představitelů holdingu, zůstane ve skupině jako hlavní motor dodavatel vyšších strojírenských celků ČKD Praha DIZ a na něm výrobně závislé ČKD Motory a ČKD Chlazení. Přibýt by ještě měla firma ČKD Nové Energo, kterou nyní vlastní společnost 11 FITE (EURO 2/2001) a jež je rovněž provázaná na ČKD DIZ. „Dohodli jsme se s majitelem, že budeme kapitalizovat pohledávku holdingu vzniklou v souvislosti s užíváním známky ČKD. Pokud se tedy vyrovnání povede, můžeme časem v Novém Energu získat dvacet až čtyřicet procent základního jmění, míní Žižka. Druhou linii firmy – dopravní kolejovou techniku – by měla držet ČKD Vagonka. Holding by pak svoji funkci zaměřil na finančně strategickou, kontroloval by tedy hospodaření podniků a určoval linii výrobního řetězce, který by podle potřeb obměňoval. Jednotlivé podniky by měly provozní peníze získávat kombinací zálohových plateb na dodávky od klientů a úvěrů spjatých s konkrétním projektem.
Analýzy holdingu odhadují, že na konci ozdravného procesu by měl vlastní kapitál vzrůst z dnešních záporných čísel na šest set milionů korun a této výši by měla odpovídat cena majetkových účastí.
Tato suma je však také nejistá. Akcie nejhodnotnější dcery ČKD Praha DIZ budou asi zajímavé vždycky, jen není jasné, zda se holdingu podaří udržet majoritní vliv. Již dnes zhruba osmatřicet procent základního jmění drží skupina nizozemských investičních společností. Žižka s nimi plánuje dohodu, že výměnou za tříletou opci na dalších třináct procent akcií zapůjčí podniku peníze na provoz. Majorita se potom přesune od ČKD k holandským firmám, a pokud ty splní nastavená kritéria, mohou opci proměnit.
ČKD Chlazení je jen stotisícové eseróčko vzniklé počátkem loňského roku na troskách podniku ČKD Choceň, který je dnes v konkursu. Šedesát procent této firmy navíc ovládá firma EVČ (Energetika východní Čechy).
Vagonku, která se nedávno ze Studénky přestěhovala do pronajatých hal ve Vítkovicích, plánují dnešní majitelé během tří až pěti let prodat. Zmíněné stěhování bude podnik, který loni utržil 560 milionů korun, stát přes sto milionů. Navíc je Vagonka zatížená konsorciálním úvěrem 114 milionů korun. Ve skupině ještě zůstane kromě několika prázdných firem společnost ČKD Trakce, která se dnes živí převážně pronájmem filmových ateliérů. Ani tyto zbylé majetkové účasti dnes nezaručují odpovídající výtěžek.
