Menu Zavřít

Znalecký posudek a odhad tržní ceny není totéž. V jakých případech jsou potřeba služby znalce?

12. 5. 2023
Doba čtení: 5 minut
Autor: Depositphotos.com

Připravujete se na soudní spor, v rámci kterého se bude řešit vypořádání majetku? Nebo vás čeká dědické či exekuční řízení? V těchto situacích i v řadě dalších případů bude potřeba vyhotovení znaleckého posudku. Co takový dokument obsahuje, kdo jej zpracovává a kolik stojí, vám ve zkratce vysvětlí následující článek.

Co je to znalecký posudek

Znalecký posudek je dokument prokazující skutečnosti, jež vyžadují odborné posouzení, a využívá se jako důkazní prostředek v rámci správního nebo soudního řízení. Tento typ dokumentu mohou vytvářet pouze osoby zapsané v seznamu znalců a tlumočníků. Příslušného znalce v rámci konkrétního případu stanovuje buď správní orgán, nebo si jej může objednat účastník řízení.

Soudní znalce jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, přičemž jsou rozděleni na základě jejich specializace. Aby se dotyčný mohl stát soudním znalcem, musí splnit určité podmínky. V prvé řadě je potřeba disponovat odbornými znalostmi a zkušenostmi v daném oboru. Dále by měl mít vhodné vlastnosti pro výkon této činnosti a samozřejmostí je pak i trestní bezúhonnost.

Kdy je potřeba znalecký posudek

Je nutné od sebe rozlišovat pojmy znalecký posudek a odhad tržní ceny. Ačkoliv veřejnost tyto termíny často zaměňuje, jsou mezi nimi zásadní rozdíly, které spočívají především v požadavcích na kvalifikaci znalce či odhadce a formální úpravy a náležitosti zpracovaného dokumentu. Odhadce na rozdíl od znalce není nikým jmenován a svoji činnost vykonává na základě živnostenského listu jako vázanou činnost oceňování majetku.

Obecně pak platí, že znalecký posudek podléhá přísnějším podmínkám a pravidlům, kdežto odhad tržní ceny má formu zpracování poněkud volnější. Nejčastěji je přitom potřeba znalecký posudek jako důkaz v případě soudních sporů nebo při nákupu a prodeji majetku, ať už se jedná o nemovité, nebo naopak o movité věci. Kromě toho se využívá také v případě:

  • nepeněžitého vkladu do obchodních společností,
  • vypořádání podílu společníků při likvidaci či dělení firmy,
  • změny vlastnictví (dědictví, darování, rozvod manželů, převod majetku a podobně),
  • oceňování při exekuci,
  • oceňování pro dražby,
  • oceňování pro správce konkurzní podstaty,
  • zástavy movitého majetku.

Náležitosti znaleckého posudku

Obvykle se znalecký posudek zhotovuje v písemné podobě, ale mohou nastat i případy, kdy si soud pouze vyslechne ústní hodnocení příslušného znalce. V dokumentu musí být vždy uveden detailní popis zkoumaného předmětu a soupis skutečností, ke kterým znalec během posudku přihlížel. Dále se uvádí otázky, na než bylo potřeba odpovědět, včetně daných odpovědí.

Odhad nemovitosti vám nejlépe zpracuje odborník. Které faktory mají hlavní vliv na výslednou cenu?
Přečtěte si také:

Odhad nemovitosti vám nejlépe zpracuje odborník. Které faktory mají hlavní vliv na výslednou cenu?

Aby mohla být příslušná listina považována za důkaz a soud ji bez problémů přijal, musí být posudek úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Co se týká formy znaleckého posudku, pokud se jedná o písemný dokument, jeho strany musí být očíslovány a dokument sešitý, přičemž sešívací šňůra se připevňuje k poslední straně a je zajištěna znaleckou pečetí.

Na poslední straně posudku se nachází znalecká doložka, kde je stanoveno, kdo a kdy daného znalce jmenoval. Také se v ní uvádí skutečnost, v jaké specializaci a pod jakým číslem byl dotyčný jmenován, a dále pořadové číslo, pod nímž byl posudek zaevidován do znaleckého deníku. 

Od roku 2015 je navíc možné přidat do posudku také takzvanou rozšířenou znaleckou doložku, která slouží jako prohlášení, že byl znalecký posudek vypracován nezávisle na zúčastněných stranách, s maximální péčí a odborností.

Vzor znaleckého posudku

Struktura a forma znaleckého posudku je přesně dána a na internetu jsou dostupné programy, které na základě stanovených norem dokáží vygenerovat šablonu s požadovanou skladbou. Pomocí tohoto nástroje je tak možné získat představu o tom, jak by měl znalecký posudek přibližně vypadat.

Vzorový znalecký posudek však slouží pouze jako ukázka, není možné jej napasovat na konkrétní případ, jelikož každá taková listina obsahuje specifické skutečnosti a údaje. Skladba znaleckého posudku pak zahrnuje dohromady pět částí, kam patří:

  1. titulní strana,
  2. nález,
  3. posudek,
  4. znalecká doložka s podpisem a pečetí,
  5. přílohy.

Kolik stojí znalecký posudek

Cena znaleckého posudku pro státní instituce a soudy je stanovena vyhláškou 504/2020 Ministerstva spravedlnosti ČR a novelizací č. 370/2022 Sb., která je platná od 1. 1. 2023. Dle těchto legislativních dokumentů se odměna znalci pro uvedené objednatele pohybuje od osmi set do tisíce korun za hodinu bez DPH, přičemž ještě do roku 2023 činila tato hodinová sazba pouze 350 až 500 korun za hodinu.

MM25_AI

Ostatní objednatelé si se znalcem domluví cenu smluvně na základě rozsahu prací, nastudování potřebného materiálu a náročnosti a rychlosti zpracování posudku. Důležitou roli, která ovlivňuje výslednou cenu, hraje také předmět posudku. Jinou částku objednatel zaplatí v případě zpracování posudku pro movité věci, jako jsou například stroje, a jinou za znalecký posudek na nemovitost.

Cena znaleckého posudku nemovitosti

V případě nemovitostí se cena odvíjí především od typu nemovité věci. Například vypracování znaleckého posudku na garáž bude levnější než vyhotovení posudku pro bytový dům. Samozřejmě také záleží na okolnostech ocenění a komplikacích, které se v rámci něj mohou vyskytnout. Orientační ceny za vyhotovení znaleckého posudku k určitým typům nemovitostí nicméně můžete vidět níže:

  • bytová jednotka: 5000 – 8000 korun,
  • rodinný dům: 9000 – 13 000 korun,
  • rekreační objekt: 6000 – 8000 korun.
  • garážové stání: 3500 – 6000 korun,
  • pozemek: 4500 – 7500 korun,
  • bytový dům: 12 000 – 17 000 korun.
K čemu slouží znalecký posudek?
Znalecký posudek slouží jako důkazní prostředek v soudním nebo správním řízení. Nejčastěji se tedy využívá při soudních sporech. Zhotovuje se dále také v případě nákupu a prodeje majetku, nepeněžitého vkladu do obchodních společností, vypořádání podílu společníků při likvidaci či dělení firmy, změny vlastnictví (dědictví, darování, rozvod manželů, převod majetku), oceňování při exekuci a podobně.
Kdo vyhotovuje znalecký posudek?
Znalecký posudek mohou zpracovávat pouze k tomu pověřené osoby, které jsou evidovány v seznamu znalců a tlumočníků. Soudní znalec přitom musí disponovat odbornými znalostmi a zkušenostmi v příslušném odvětví a být bezúhonný. Jmenuje jej ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu.
Jaký je rozdíl mezi znalcem a odhadcem?
Odhad tržní ceny a znalecký posudek jsou dvě rozdílné věci. Znalecký posudek představuje oficiální dokument, který slouží pro potřeby soudního nebo správního řízení, kdežto odhad tržní ceny slouží spíše pro soukromé účely s cílem zjistit hodnotu nějakého majetku. Kromě toho jsou kladeny rozdílné požadavky na kvalifikaci odhadce a znalce a také na formální úpravy a obsah dané listiny.
  • Našli jste v článku chybu?