Spojením několika společností chce Rusko vytvořit jeden obrovský státní holding
Finanční krize v Rusku dopadla tvrdě i na automobilový průmysl a mnohé renomované značky málem zkrachovaly. Mezi ně se řadí i ruské značky jako AvtoVAZ vyrábějící i u nás známé lady (od žigulíka přes modernější samaru až po nejnovější modely Lada Kalina či Priora). Do začátku krize podíl prodeje ruských automobilů neustále klesal. Loni tvořily domácí značky pouze 40 procent celkového prodeje aut. 110 tisíc zaměstnanců ve městě Toljatti v Samarské oblasti, kde se lady vyrábějí, v září dostávalo jen polovinu mzdy a nedávno média varovala před možnými sociálními nepokoji v tomto sedmisettisícovém městě. Za prvních sedm měsíců roku 2009 AvtoVAZ prodal o 44 procent aut méně než za stejné období loni. Rok 2008 podnik ukončil ztrátou 25 miliard rublů (zhruba čtrnáct miliard korun). Stejnou sumu dostal AvtoVAZ od státu na řešení problémů, ale peníze podnik ihned utratil. Ačkoli ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém článku pro Gazeta.ru kritizoval mimo jiné neefektivní domácí hospodářství, realita se se slovy značně rozchází. Nedávno to stvrdily právě novinky ze světa ruského automobilového průmyslu.
Státní monstrum na obzoru Není tajemstvím, že zmíněný AvtoVAZ kontroluje ředitel zbrojního koncernu Rostechnologii (dříve Rosoboroneksport) Sergej Čemezov, bývalý spolupracovník KGB, který kdysi jako Vladimir Putin působil v Drážďanech. Čemezov nedávno oznámil, že hodlá AvtoVAZ spojit s výrobcem nákladních vozů KamAZ z Tatarstánu do státního automobilového holdingu. Do něj by mělo náležet 25 procent akcií AvtoVAZ, necelých 38 KamAZ a 30 procent jaroslavského motorového závodu Avtodizel, který patří do zadlužené říše oligarchy Olega Děripasky. V průběhu následujícího půl roku by měly být tyto podíly převedeny do nového státního holdingu Rosavto, do jehož čela by v pozici předsedy představenstva zasedl Čemezov. Generálním ředitelem má být dosavadní generální ředitel KamAZ Sergej Kogogin. Výrobce nákladních automobilů z tatarstánských Naběrežných Čeln je na tom oproti AvtoVAZ lépe proto, že vyrábí kompletní spektrum nákladní automobilové techniky a suverénně vede na ruském trhu s „náklaďáky“, v němž uspokojuje na 60 procent celkové poptávky. Cílem holdingu je zlevnění provozu a výroby obou automobilek, jelikož spojením akcií by se například dal sjednotit systém nákupů. Velký holding prý bude snáze získávat větší a výhodnější úvěry. Fungování takového automobilového monstra však bude mnohem složitější (v obou závodech pracuje na 170 tisíc zaměstnanců – 110 tisíc v AvtoVAZ, necelých 60 tisíc v KamAZ), nehledě na neexistenci dlouhodobé podnikové strategie. Moskevské Centrum politických technologií charakterizuje tradiční absenci dlouhodobé strategie jako firemní styl „putinských kádrů“, mezi něž patří i lidé okolo Čemezova. Přes deklarování velkých a dalekosáhlých plánů dlouhodobá podniková strategie ustupuje krátkodobým ziskům.
Kontrola shora Myšlenka státního holdingu pochází od odstupujícího ředitele AvtoVAZ Borise Alešina (má se stát Čemezovovým poradcem), který za ni lobboval už v roce 2005, kdy tehdejší Rosoboroneksport začal kontrolovat AvtoVAZ i KamAZ. Alešin byl sice původcem ideje, veškerá strategická rozhodnutí ale podnikal Čemezov. Šlo o spojení celého ruského automobilového průmyslu a ulehčení přístupu ke štědrým státním dotacím i finančním zdrojům na trhu. AvtoVAZ sice peníze od státu dostává i dnes, ale jen tolik, aby se udržel nad vodou a nezkrachoval. Čemezov se obává jednání o přerušení státní pomoci AvtoVAZ, které sice ještě nebylo zahájeno, ale není vyloučeno. Vlivný prezident Sberbank a bývalý ministr financí German Gref v létě navrhl další možnosti rozvoje tohoto průmyslového sektoru: buď předání AvtoVAZ francouzskému Renaultu (který drží 25 procent akcií), nebo spojení s kanadskou Magnou a Opelem. Gref není sám, kdo takto uvažuje, a pro Čemezova z toho vyplývá nebezpečí, že jeho strategie podporovaná Putinem bude přehodnocena a označena za nevhodnou. Grefův názor mohou sdílet i členové vlády z ekonomických resortů, včetně ruského prezidenta, který není velkým stoupencem rozšiřujících se státních korporací. Tomu napovídá i to, že Medveděv v srpnu Čemezova vyloučil z komise pro modernizaci ruské ekonomiky způsobem naznačujícím personální problémy mezi ním a Čemezovem.
Rozhodnou politici
Sloučení AvtoVAZ a KamAZ je pokusem o rozvoj automobilového průmyslu dle Čemezovova gusta. Zda bude tato politika úspěšná, nebude záviset na ekonomických ukazatelích, ale na politickém vlivu ředitele Rostechnologii. Jeho pokusy mohou narazit ještě na další překážku v osobě oligarchy Děripasky. Jeho společnost GAZ (vyrábí volhy) nesouhlasí s včleněním společnosti Avtodizel (GAZ vlastní 61 procent akcií podniku) do plánovaného holdingu. Grefův Sberbank a kanadská společnost Magna koupili německý Opel s tím, že prostor pro výrobu poskytne GAZ. Odborníci poukazují na to, že právě Avtodizel je jedním z mála ruských podniků, které fungují i za krize – není příliš zadlužený a nepozastavoval výrobu. Od ledna tohoto roku ji naopak zvýšil o 20 procent. Zda je Děripaska připraven vyměnit tento závod za předpokládané abstraktní sliby státní pomoci, zůstává otázkou. Vývoj událostí okolo plánovaného státního automobilového holdingu silně ovlivní osudy mnoha dalších ruských státních korporací.
Na holdingu bude pravděpodobně profitovat i Čemezovova rodina. Jeho žena Jekatěrina vlastní společnost Kate, která drží patent na první ruskou automatickou převodovku. Ta se zřejmě bude montovat do modelů Lada Kalina a Lada Priora. Nyní montáž prochází zkouškami, pokud se automat ujme, začne se do aut montovat sériově.
Sergej Čemezov a Rosoboroneksport
- Ředitelem předchůdce Rostechnologii se Čemezov stal roku 2004. Tehdy koncern expandoval nejen ve zbrojním průmyslu. Zpočátku Rostechnologii založila holding na výrobu vrtulníků, posléze státní korporace převzala VSMPO-Avismu, největšího výrobce titanu na světě. V roce 2005 Rosoboroneksport získal pod kontrolu AvtoVAZ a nedávno dva rusko-mongolské podniky na těžbu mědi. Jak VSMPO-Avisma tak AvtoVAZ jsou nyní odkázány na poskytování úvěrů od státních ruských bank.
