Víte, jak se jmenuje českou vládou vyslaný komisař sedící v bruselské Evropské komisi? Pokud si nemůžete rychle vzpomenout, nejste zdaleka sami. Podle průzkumu unijní agentury Eurobarometer si jméno Štefana Füleho, někdejšího ministra pro evropské záležitosti, vybaví jen 17 procent Čechů. Ocitl se tak ve skupině dalších pěti komisařů, například ze Slovenska či Rakouska, téměř na konci žebříčku.
Füle v sobě nezapře opatrného diplomata, který váží každé slovo. To z něj nedělá zrovna atraktivní objekt na rozdíl například od jeho lucemburské kolegyně Viviane Redingové (umístila se jako šestá). Ta před časem hrozila Francii postihem za rozhánění romských táborů. Sice trochu vařila z vody, ale málokdy si někdo v Bruselu odvážil tak hlasitě došlápnout na „nedotknutelnou“ Francii.
Přesto si Füle nedávno užil hvězdnou chvilku, když navštívil bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou v její vězeňské cele. Žádný jiný evropský politik se k ní nedostal. Füle měl mimo jiné dva předpoklady: má na starost rozšiřování Evropské unie a východoevropské partnerství a také díky studiu na diplomatické škole v Moskvě mluví výborně rusky.
Pikantní na celém žebříčku je, že nejméně známí jsou komisaři v Británii a Francii. Oba dva mají přitom důležitá a viditelná portfolia. Jejich pozice svědčí o tom, že Brusel v Británii možná s výjimkou finančníků v City nikoho nezajímá. A že baronka Ashtonová není nejcharizmatičtější a nejzkušenější diplomatkou v Evropě. Ve Francii zase věci řídí prezident Nicolas Sarkozy, který se nepokrytě snaží roli komise coby vyváženého obhájce práv všech členských států oslabit ve prospěch Francie a Německa.
Žebříček proslulosti komisařů dokládá přetrvávající nevědomost lidí o tom, co se v centru EU děje. Vzhledem k odtažitosti a složitosti se není čemu divit. Lidem v komisi tak možná dojde, že jejich pocit důležitosti lidé jinde příliš nesdílejí. Nicméně exekutivní orgán EU postupně nabírá řadu nových, dříve nemyslitelných pravomocí. Nedávno například získala větší moc ukládat sankce těžce zadluženým členům eurozóny, pokud si nedají do pořádku finance. Nová smlouva o fiskální odpovědnosti by měla pozici komise ještě posílit, a to konkrétně komisaře pro ekonomické záležitosti Olliho Rehna. Ten se ostatně umístil na prvním místě zmiňovaného žebříčku, neboť ho doma ve Finsku zná 45 procent obyvatel.
A vzpomněli byste si ještě na nějakého dalšího významného Čecha na vysokém postu v rámci EU? Pravděpodobně jen ti, kteří se o Brusel zajímají. Čechů je přitom nyní v institucích oproti roku 2006 dvojnásobek. Typickým českým euroúředníkem je pak žena ve věku kolem pětatřiceti let. Češi ale stále až na některé výjimky sedí na nižších postech a zabývají se méně důležitými oblastmi. To, že podobně je na tom Maďarsko a že jsme stále nová členská země, nemůže být po skoro osmi letech členství argument.
