Město ležící v oparu smogu, silnice měnící se ve skládky odpadu a toxický kouř valící se z lidských obydlí. Řeč není o scéně z postapokalyptického filmu, ale o současném Kábulu, hlavním městě Afghánistánu, ve kterém vlivem znečištěného ovzduší za rok zemře více civilistů než v důsledku probíhající války. O tamní situaci informovala zpravodajská agentura AP.
Aby ochránil rodinu před válkou, opustil Yousuf před osmi lety svůj domov na východě Afghánistánu a přestěhoval se do tábora v hlavním městě Kábulu. Přesto nedávno přišel o pět ze svých čtrnácti dětí. Ty se však nestaly obětí násilí či výbuchu, jak by se ve válkou zmítané zemi dalo předpokládat, ale zemřely v důsledku plicní infekce, která se u nich vyvinula vlivem znečištěného ovzduší. „Neměli jsme dostatek peněz na lékaře. Nemůžu své děti ani nakrmit,“ řekl zpravodajské agentuře AP s tím, že si jako nosič na trhu se zeleninou vydělá sotva 78 afghánských afghánů (jeden dolar) denně.
Yousuf není jediný, kdo se s podobnou ztrátou potýká. Podle organizace State of Global Air, která zkoumá stav ovzduší a jeho vliv na zdraví společnosti, zemře tímto způsobem v Afghánistánu během jediného roku více lidí, než kolik jich tam přijde o život v důsledku války. Ačkoli přesné statistiky neexistují, skupina došla k závěru, že toxický vzduch v roce 2017 zabil více než 26 tisíc jedinců, přičemž válka si podle OSN vyžádala život bezmála tři a půl tisíce civilistů.
Na dřevo nejsou peníze
Kábul, ve kterém žije přibližně šest milionů obyvatel, se společně s čínským Pekingem a indickým městem Nové Dilií řadí mezi nejznečištěnější metropole na světě. Válka, která v Afghánistánu trvá už od roku 2001, navíc zničila infrastrukturu města a současně do něj vehnala davy prchajících civilistů.
Čtěte: Vedlejší náklady klimatické krize: znečištěné ovzduší zvyšuje agresivitu lidí
Dnes je město obklopeno hustým kouřem a smogem, z chodníků i silnic se stávají skládky a odpadky slouží jako topný materiál mnoha chudých domácností. „Nemáme peníze na léky ani na dřevo a uhlí. Mé děti musejí sbírat odpadky, které následně používáme pro vaření a topení, abychom rodinu udrželi v teple,“ vyprávěl Yousuf, jehož tábor, ve kterém sídlí více než stovka dalších rodin, nemá ani žádný systém kanalizace.
Právě v provizorních domovech dochází k otravám nejčastěji, a to z toho důvodu, že rodiny spálí vše, co v kábulských ulicích najdou. Plasty, gumy i textil. Podle State of Global Air přišlo tímto způsobem o život v roce 2017 nejméně 19 400 lidí. Zvláště ohrožené jsou pak děti a starší osoby. Vysoká míra znečištění rovněž vedla ke zkrácení předpokládané délky života tamních obyvatel, a to až o dva roky a dva měsíce.
Stovky pacientů denně
Rostoucí toxicitu ovzduší zaznamenávají i lékaři v dětské nemocnici Indiry Gándhíové v Kábulu. Ti tvrdí, že se potýkají se zvyšujícím se počtem pacientů, kteří trpí některou z respiračních chorob. Nejvíce dětí chodí v zimě, kdy se počet denních návštěv pohybuje v řádu stovek.
Město Kábul už podniká kroky, aby vážným dopadům na lidské zdraví co možná nejúčinněji předešlo. Zavedlo proto například nový program kontroly starých vozidel, které představují jeden z dalších podstatných zdrojů znečištění. Vzhledem k blížící se zimě však úřady paradoxně očekávají zvyšující se podíl toxinů ve vzduchu, a to v důsledku častějšího spalování odpadků. Své obyvatele proto vyzvaly, aby k topení používali výhradně palivo k tomu určené. To ale pro velkou spoustu rodin stále nepředstavuje reálné řešení.
Vláda rovněž zahájila kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí o životním prostředí. Výsledkem jsou reklamy běžící v televizi, programy na školách i kázání o znečistění v mešitách.
Přečtěte si také:
Češi, ropáci Evropy. Špinavější města má už jen Polsko
Znečištění ovzduší a hluk. Magistrát odmítá výstavbu nové plavební komory na Smíchově
Špinavý vzduch dál zabíjí. V Česku zemře předčasně více než 10 tisíc lidí ročně
