Vláda plánuje zcela nový zákon o veřejných zakázkách. Úředníci se obávají dalšího chaosu
Věra Jourová se ve funkci ministryně pro místní rozvoj ještě ani nestačila rozkoukat a už oznámila velkou změnu v jedné z nejdůležitějších agend resortu.
Na ministerstvu začaly práce na přípravě zcela nového zákona o veřejných zakázkách. To znamená úplně nová pravidla pro sektor, ve kterém se ročně utratí přibližně půl bilionu korun. Je to obrovská částka, jejíž podíl na celé tuzemské ekonomice osciluje kdesi okolo 15 procent.
Úředníci na radnicích a úřadech, kteří se stěží stačili naučit nová pravidla zavedená Nečasovou vládou, však kroutí hlavou.
Opravdu teď budou muset začínat zase od začátku? Zjednodušená katastrofa Hlavním důvodem pro přípravu zákona, který by měl být hotový v rozmezí dvou let, je nová evropská směrnice pro zadávání veřejných zakázek. Ta by mohla být tématem sama o sobě. Evropští úředníci chtějí například při zadávání tendrů zvažovat sociální dopady či vliv na životní prostředí. Zakázky by navíc měly upřednostňovat malé a střední podniky.
„Jedním z důvodů pro zásadní revizi ve formě nového zákona je již mimořádně vysoká nepřehlednost a složitá struktura současného zákona, která plyne z několika desítek novelizací,“ uvedla k tomu ministryně Věra Jourová. V tom má bezpochyby pravdu. Zákon o veřejných zakázkách je velmi složitou normou, s kterou se úředníci vypořádávají poměrně složitě. Zvlášť v menších městech, kde se o veřejné zadávání stará třeba jen jeden člověk s dalšími dvěma agendami. Jenže hlavní problém je jiný - rok co rok se zadavatelé musejí učit nová pravidla. Naposledy s velkou novelou Nečasovy vlády.
„Než se pořádně naučíme pracovat s platným zněním, je změněno a začínáme znovu.
Většina změn činí zákon složitější,“ říká Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí. Jistě by uvítal přehlednější a stručnější zákon, který bude snadněji uplatnitelný v praxi. Zároveň má ale značné pochyby o tom, že to tak skutečně dopadne. „Jinak to bude katastrofa,“ myslí si Jiránek.
Ve svých obavách není zdaleka sám. Například šéf poradenské společnosti Otidea, která poskytuje servis zadavatelům a má za sebou nejeden průzkum na toto téma, tvrdí, že by takový zákon mohl být prospěšný. „Doufám však, že nepůjde o další překotnou změnu pravidel, ale o propracovaný zákon, jehož příprava bude konzultována přímo s odborníky z praxe,“ vysvětluje Tomáš Langr z Otidey.
Bez korupce a b ez peněz O jak důležité téma jde, ilustruje vývoj okolo poslední zásadní změny zákona z roku 2012. Jde o takzvanou „transparentní“ novelu, která měla zastavit odsouzeníhodnou praxi losovaček a zprůhlednit tendry v Česku. Lze diskutovat o tom, jak moc se to podařilo. Například průzkum Langrovy společnosti Otidea tvrdí, že 95 procent firem se stále setkává se zakázkami ušitými na míru. Téměř tři čtvrtiny úředníků si potom myslí, že tendry nejsou o nic transparentnější než před dvěma lety.
To ale není to nejdůležitější. Nečasova vláda sice do zákona vepsala řadu protikorupčních kroků, například snížení limitů pro vypsání zakázky nebo povinnost vysvětlit účel nákupu, jenže úředníci si s pravidly dlouho nevěděli rady. A podle některých čísel nevědí dodnes. Řeč je zejména o praxi podhodnocených tendrů. Většina zakázek se soutěží po dle kritéria nejnižší nabídkové ceny, a vyhrává tak ten dodavatel, který nabídne největší slevu. To zní na první pohled jako dobrá zpráva pro veřejné rozpočty, ale realita je jiná. Každý šestý úředník přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku. Pětina dokonce opakovaně. Většina respondentů v uvedeném průzkumu je potom přesvědčená, že mimořádně nízké nabídkové ceny mohou ohrozit bezpečnost staveb nebo kvalitu dodávaných služeb.
„Jde o příklad jasného neporozumění zákonu.
Většina zadavatelů se nenaučila využívat všechny možnosti a zbytečně často nabídky hodnotila pouze na cenu. Připravit nový zákon je jedna věc, ale naučit zadavatele i dodavatele používat jeho pravidla je stejně zásadní,“ vysvětluje Langr.
Na první pohled se může zdát, že jde jen o drobné technické potíže, které vyřeší čas.
Jenže tyto faktory mají přímý vliv na celou českou ekonomiku. Podle jiné studie, za níž stojí společnosti Grant Thornton a CEEC Research, přispěla situace po schválení novely Nečasovy vlády k propadu HDP o 41 miliard a ke zrušení téměř 20 tisíc pracovních míst.
Podobné studie je jistě dobré brát s rezervou. Ve hře je i silná stavařská lobby, kterou zpřísňování pravidel z podstaty trápí. Je ale nepochybné, že potíže s tendry se podepíší na celém hospodářství.
cHYBějÍ profesIonáLoVÉ Z toho, co zatím tvrdí ministerstvo pro místní rozvoj, se zdá, že si na resortu jsou podobných problémů vědomi. „Příprava nového zákona bude v každém případě provázena širokou diskusí s jeho uživateli. V současnosti je například aktivní expertní skupina. Dále plánujeme vytvoření kolegia ministryně pro veřejné investování,“ sdělil týdeníku Euro Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek a koncesí. Podle něj udělal resort všechno pro to, aby úředníky na změny v zákoně připravil, což hodlá dělat i nadále. „Je zpracována kompletní metodika, jsou publikována dílčí metodická usměrnění k jednotlivým problémům u veřejných zakázek i vzorová usměrnění pro různé druhy tendrů,“ popisuje Fidler.
Přeloženo do lidské řeči - ministerstvo bude dál dělat, co dělalo dosud. Jenže to určitě nestačí. „Ano, je třeba poskytnout zadavatelům poradenskou a metodickou podporu. My se to poslední čtyři roky pokoušíme prosadit, ale s fluktuací na ministerských a nižších postech to v podstatě nemělo cenu. Teď začínáme s novými lidmi ve státní správě a čekáme, až se zorientují,“ popisuje svou snahu Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
Potíž bude jistě i ve veřejné správě. Česká republika stále jako jediná v Evropě nemá platný zákon o státní službě a kvůli tomu trpí i nedostatkem kvalifikovaných úředníků (současná koalice se zavázala zákon přijmout a prosadila ho do druhého čtení). Státy jako Velká Británie nebo Finsko, které bývají dávány za vzor pro dobré řešení veřejného zadávání, mají pro tyto účely speciální instituce.
V praxi to vypadá tak, že úředník z radnice vypisuje zakázku a onu instituci buď osloví s žádostí o radu, stáhne si z jejího webu vzor pro zadávací dokumentaci, nebo jednoduše předá požadavek a úřad tendr vysoutěží za něj.
centráLnÍ korupce O zřízení podobného úřadu se uvažovalo i u nás. Snažil se jej prosadit právě ministr pro místní rozvoj Nečasovy vlády Kamil Jankovský, ale tvrdě narazil na úsporná opatření a všeobecnou nevoli zakládat nové instituce. Takzvaný Úřad pro veřejné zadávání od té doby upadl v zapomnění a nezdá se, že by se podobnou myšlenku někdo v dohledné době chystal znovu vzkřísit.
„V současnosti to není aktuální, na druhé straně nelze vyloučit, že se takovým úřadem budeme zabývat, vše ale závisí na vyhodnocení přínosů a nákladů. Určitě povedeme také intenzivní debatu o institutu centrálního zadávání pro státní správu,“ říká Fidler.
A tím narážíme na další kontroverzní téma, které koalice zejména z popudu ministra financí Andreje Babiše plánuje. Ten už v předvolební kampani hlásal, že se bude snažit zasadit o centrální nákupy, které v jeho domovském koncernu Agrofert údajně velmi dobře fungují. Jde o to, že když více úřadů potřebuje jeden druh zboží s odpovídající kvalitou (třeba papír do kopírky), vysoutěží je vláda hromadně pro všechny.
Z teoretického hlediska má nepochybně pravdu. Ekonomie to nazývá úsporami z rozsahu. Dokonce i v uvedených západních zemích podobný způsob veřejného zadávání velmi dobře funguje. Už teď ale Babišův plán naráží na řadu odpůrců, podle kterých bude výsledkem vytvoření super korupčního prostředí. Pokud podobné legislativní změny zároveň nepodpoří lepší vzdělávání a podpora úředníků, včetně přijetí služebního zákona, nezbývá než tyto obavy sdílet.
Takzvaný Úřad pro veřejné zadávání upadl v zapomnění a nezdá se, by se podobnou myšlenku někdo v dohledné době chystal znovu vzkřísit. 95 procent českých firem se stále setkává se zakázkami ušitými na míru a bezmála tři čtvrtiny úředníků se domnívají, že tendry nejsou nyní o nic transparentnější než před dvěma lety, kdy vláda Petra Nečase prosadila velkou novelu zákona o veřejných zakázkách.
Zdroj: Otidea
O autorovi| TOMÁŠ PLHOŇ, plhon@mf.cz
