Má jít o opakování dosud poslední letové zkoušky z loňského prosince, která skončila očividným nezdarem. Od svého mateřského letounu WhiteKnight Two se loď sice odpoutala ve výšce 12 kilometrů nad zemí úspěšně, ale nahodit raketové motory, které by ji dostaly o dalších zhruba 90 kilometrů výš (pomyslná hranice mezi Zemí a nekonečným kosmem) se posádce nepovedlo. Místo cesty ke hvězdám tak následovalo nouzové přistání.
Manévr dopadl úspěšně, nikomu se nic nestalo, utrpěly ovšem akcie Bransonovy firmy. Ty se bezprostředně po zveřejnění tohoto neúspěchu, který byl první letovou zkouškou po téměř dvaadvacetiměsíční odmlce, propadly o celých 17 procent.
Loď SpaceShipTwoPondělní avízo mělo oproti tomu zcela opačný účinek. Akcie poskočily ze dne na den o více než pětinu a těsně před koncem obchodování byly k mání za cenu 53,79 dolarů za kus (cca 1556 korun), což bylo jejich dosavadní zavírací maximum,. S odvoláním na web FactSet to uvedl zpravodajský server CNBC. Nyní se jejich hodnota pohybuje kolem hranice 48,5 dolarů (1043 korun).
Virgin se v tiskovém prohlášení nechal slyšet, že jeho inženýři provedli zevrubnou analýzu hlavních příčin nezdaru a uskutečnili na plavidle VSS Unity sérií opravných prací. Následoval úspěšné test na zemi, nyní tzbývá potvrdit tyto výsledky i ve vzduchu.
Během samotného letu si chce ale posádka rovněž odfajfkovat všechny položky, které měla za úkol vyzkoušet již v prosinci. Ty zahrnují „vyhodnocení (blíže nespecifikovaných) prvků v kabině pro cestující, otestování schopnosti přenosu živého vysílání zpět na zem a zhodnocení chování vylepšených horizontálních stabilizátorů a letových ovládacích prvků v době po samotném zážehu raketových motorů“.
Test původně naplánovaný na konec loňského roku měl být první ze série tří letových zkoušek, po jejichž úspěšném absolvování zahájí Virgin Galactic dlouho avizovaný komerční provoz. V rámci posledního testovacího letu se počítalo s tím, že se do vesmíru podívá i sám Branson, který letos oslaví jednasedmdesáté narozeniny. Po něm měli následovat první turisté. To vše chtěli ve Virginu stihnout ještě v průběhu roku 2021.
Sir Richard BransonNyní však kalifornská společnost uvedla, že jakmile únorovou zkoušku dokončí, provede „rozsáhlé zhodnocení sesbíraných dat“, a teprve až pak „bude informovat o svém dalším postupu v rámci testovacího letového programu“. Z pondělního vyjádření Virginu tak vyplývá, že přesné datum, kdy se první vesmírní turisté novodobé éry doopravdy podívají k hranici kosmu, zůstává pro tuto chvíli zatím stále ve hvězdách. A to navzdory skutečnosti, že se firmě už podařilo prodat několik set letenek. Jejich cena činila 250 tisíc dolarů, ty další by měly být ještě o něco dražší.
Vodorovný start vyjde levněji
Způsob, pomocí něhož hodlá Virgin Galactic dopravovat do kosmu bohaté dobrodruhy z řad veřejnosti, se od konkurentů v podobě společností SpaceX a Blue Origin značně liší. Branson věří, že aby náklady na jednotlivé lety mohly být co nejnižší, je zapotřebí upustit od konvenčního konceptu kolmo startujících raket a nahradit je nosičem, který létá jako běžný dopravní letoun a který vynese vesmírné plavidlo do předem stanovené výšky několika kilometrů nad zemí. Zde se loď od svého mateřského letounu odpoutá, zažehne raketové motory, a teprve až pak se vydá vstříc nekonečnému kosmu.
Že je tato myšlenka správná, se snaží dokázat i prostřednictvím své další společnosti – firmy Virgin Orbit, která se pro změnu zabývá vynášením malých soukromých satelitů na oběžnou dráhu Země. V jejím případě vsadil Branson nikoliv na vlastní, speciálně zkonstruovaný letadlový nosič, ale na roky osvědčenou klasiku: stroj Boeing 747 s raketou zavěšenou pod křídlem.
Boeing 747 společnosti Virgin Orbit během jednoho z testovacích letůPrvní pokus dostat takto družice na orbit skončil během loňského roku neúspěchem, ten druhý, k němuž došlo zhruba před dvěma týdny, už ale dopadl na jedničku. Desítka satelitů NASA nyní bezpečně krouží okolo Země a čeká, až se k ní přidají další. Díky technologii Virginu, jež významně redukuje finanční náklady na jednotlivé mise, by přitom nemusely pocházet výhradně od takto specializovaných vládních agentur, nýbrž i od menších podnikatelských subjektů či dokonce univerzit.
