EBRD věří, že firma splatí všechny dluhy
Pátý největší výrobce radiátorů, firma Korado z České Třebové, sice ožil a hospodářský výsledek se mu v posledních dvou letech výrazně zlepšuje, přesto je jeho osud nejasný a vyloučen není ani konkurs. Přitom zájemců o podnik je poměrně dost. Vše komplikuje více než dvoumiliardový dluh, který má Korado u České konsolidační agentury. Ta v minulých dnech prodloužila jeho splatnost do poloviny příštího roku. Cílem bylo zjevně získat čas na nalezení nejlepšího možného řešení. Skutečností však je, že ČKA už Korado řeší přes rok a za tu dobu se nic podstatného nestalo. Jen případ z kompetence jedné členky představenstva ČKA Zlaty Grönigerové přešel do rukou jiné členky představenstva Radky Kafkové. Po pravdě řečeno mnoho se toho ani stát nemohlo, protože celá záležitost je z právního hlediska mimořádně komplikovaná.
Záludná dohoda.
Před týdnem se objevila zpráva, že minoritní akcionář Korada Bedřich Brabec podal letos 22. srpna arbitrážní podání k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Londýně. Brabec je totiž přesvědčen, že došlo k uzavření kupní smlouvy na prodej akcií Korada a zároveň k postoupení pohledávky ve výši 2,18 miliardy korun, kterou má za Koradem Česká konsolidační agentura. Vše se točí kolem dohody akcionářů z 20. října 2000, v níž si akcionáři upravují pravidla při eventuálním prodeji akcií. Dokument, který má týdeník EURO k dispozici, zakládá ve svém článku 5.2 mechanismus upravující předkupní právo k akciím Korada. Pokud chce kdokoliv z akcionářů prodat svůj podíl, musí o tom informovat ostatní. Cena je stanovena buď na základě nabídky nezávislé třetí strany, nebo (pokud taková nabídka neexistuje) oceněním, které provede auditor společnosti. Ostatní akcionáři pak mají právo akcie koupit právě za uvedenou cenu. Dne 29. srpna 2001 podepsali akcionáři s výjimkou Brabce dohodu o společném postupu při prodeji, kterou vypracovala advokátní kancelář Allen & Overy. Těmito akcionáři byli František Menclík, dnešní šéf Korada, Ludvík Petr a Miroslav Vobora, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Česká konsolidační agentura.
Dohoda mimo jiné ruší vzájemná předkupní práva založená smlouvou z roku 2000. Akcionář Brabec však materiál o společném postupu nepodepsal, a tudíž jeho předkupní právo zůstalo zachováno.
Dvojitý pokus.
Finanční poradce CA IB Financial Advisors odeslal 29. března 2002 výzvu adresovanou Brabcovi, v níž mu sděluje jménem zbývajích akcionářů, že byly obdrženy nabídky společností Zehnder Group AG a Odien Asset Management na koupi až sta procent akcií společnosti za podmínky, že na ně budou převedeny i veškeré pohledávky za Koradem z ČKA. Brabec se měl vyjádřit do patnácti dnů a předložit věrohodný doklad o existenci zdrojů na koupi akcionářských podílů v celkové výši 1,197 miliardy korun. Dvanáctého dubna loňského roku Brabec tuto nabídku přijal s tím, že do třiceti dnů kupní cenu uhradí. Následně se však proces zablokoval. Údajně kvůli tomu, že nebyl předložen právě požadovaný doklad o zajištění financování. Brabec tvrdí, že financování zajištěno má, a to od několika subjektů, které vlastní bankovní licenci v České republice. Bližší podrobnosti však neuvedl. Brabec nyní trvá na tom, že došlo k uzavření kupní smlouvy a že má proti zaplacení kupní ceny nárok na prodávané akcie a pohledávku.
ČKA oproti tomu namítá, že Brabec nikdy žádný návrh na uzavření smlouvy nedostal. Pouze prý byl poradenskou firmou CAIB vyzván, aby zvážil, zda má zájem o nákup akcií a pohledávek v držení ČKA za uvedených podmínek. ČKA totiž uspořádala v roce 2002 na prodej svých aktiv v Koradu tendr, který vyhrála společnost Czech radiators spojená s firmou Odien, jež dříve radila při revitalizačních akcích, například ve Vítkovicích, Tatře Kopřivnice, Škodě či Zetoru.
Výsledkem bylo usnesení vlády České republiky číslo 1277 z 16. prosince 2002, kde bylo schváleno postoupení pohledávek ČKA za Koradem na společnost Czech Radiators B.V. za 1,112 miliardy korun. Majetková účast ČKA měla být prodána Bedřichu Brabcovi, pokud využije svého předkupního práva. V opačném případě bude nabídnuta firmě Czech Radiators B.V.
Brabec tuto nabídku znovu přijal, avšak obchod opět dosud neproběhl. “Opakovaně jsem v první polovině tohoto roku ČKA vyzval, aby mi podle platného rozhodnutí vlády prodala akcie Korada. ČKA ovšem půl roku nic neudělala. Dostával jsem pouze neurčité dopisy s ujištěními, že má předkupní práva budou respektována. Počátkem srpna mi paní vrchní ředitelka Gröningerová oznámila, že transakci nemůže dokončit. Proto jsem zahájil arbitráž,“ řekl Brabec týdeníku EURO. Ani Czech radiators nezískal zmíněnou pohledávku a vše se ocitlo znovu na začátku.
Variant je dost.
Vedení Korada však začalo splácet pohledávku ČKA a během devíti měsíců letošního roku klesly úvěry o 463,6 milionu korun. Umožnila to zlepšená výkonnost firmy. Podle finanční analýzy ČKA sedmdesát procent z této sumy bylo hrazeno ze zisku a odpisů. Zároveň ale narostly i krátkodobé závazky z obchodního styku. Přesto je podle analýzy možné očekávat, že Korado bude v příštím roce schopno zaplatit dalších tři sta milionů. Není ovšem jasné, zda firma bude mít na splátky v dalších letech. Nabízí se tedy varianta počkat do konce příštího roku a částečně splacenou pohledávku prodat. Celkový očekávaný výnos z takto pojaté operace by mohl dosáhnout více než miliardy korun.
To je argument podporující, aby byl úvěr restrukturalizován.
ČKA má ale na výběr z více variant. Především Czech radioators stále nabízí, že zaplatí za pohledávku 38 procent její hodnoty k datu splatnosti. Z toho lze vypočítat, že by stát získal 676 milionů. Tento investor rovněž navrhuje, že v případě soudní prohry ČKA s Brabcem agenturu odškodní.
Také Brabec je ochoten platit. Nabízí 1,122 miliardy korun, od nichž by se odečetlo to, co Korado zaplatilo v letech 2002 a 2003. Platil by tak nakonec jen 385,2 milionu korun. Tyto prodeje však podle interních materiálů ČKA nesou riziko napadení jinými zájemci o prodej a hrozbu, že by se transakce nemusela líbit Úřadu pro hospodářskou soutěž, protože takový prodej by nebyl zcela transparentní.
Zvažovanou variantou bylo i vyvolání konkursu, jehož výnos by mohl vzhledem k zajištění dosáhnout téměř sedmi set milionů korun.
Zatím zůstává otázkou, jakou z těchto variant vlastně preferuje ministerstvo financí. Bohuslav Sobotka se totiž podle informací týdeníku EURO sešel k jednání o problematice Korada s Bedřichem Brabcem, ale zástupce Czech radiators nepřijal.
Možná všechno.
Nejčerstvější a také nejlákavější je nakonec návrh, s nímž přišlo vedení Korada a EBRD. V polovině října informovala EBRD agenturu, že existuje nezávazná nabídka jedné komerční banky, že poskytne Koradu půjčku ve výši 1,25 miliardy korun. Z toho by byla splacena rozhodující část pohledávky ČKA a zbytek by byl restrukturalizován s tím, že nejpozději do konce roku 2006 dojde k přefinancování veškerých závazků Korada komerčními bankami. Protože ČKA na výzvu dva týdny nereagovala, obratila se první viceprezidentka EBRD Noreen Doylová na premiéra Špidlu s urgencí a žádostí, aby pomohl záležitost rychle řešit. Zájmu evropské banky se nelze divit, protože v roce 1997 investovala do akcií Korada přes miliardu korun a tato investice je momentálně velmi nejistá.
Nadále navíc existuje pochybnost, zda Korado skutečně tak výrazně ožilo a je schopno do budoucna splatit veškeré své závazky. Celkový přínos pro ČKA má být podle návrhu Korada během příštích tří let dokonce 3,4 miliardy korun. Jenže roční tržby firmy jsou jen 2,3 miliardy a její pracovní kapitál je podle již citované analýzy ČKA záporný.
Důvěřuj, ale prověřuj.
Dozorčí rada proto minulý týden rozhodla pouze o prodloužení splatnosti úvěrů z konce letošního roku do konce června 2004 a uložila jednat s Koradem a EBRD o podmínkách refinancování tak, jak bylo nabídnuto. Zároveň by měl proběhnout ve firmě forenzní audit, na jehož základě by bylo možné činit závěry o skutečné výkonosti a schopnosti splácet závazky. Jenže ten musí schválit valná hromada a je otázkou, zda ČKA získá pro tento záměr i další akcionáře.
